Č. 127: 23. října 1426. 85 127. V Budíně, 23. října 1426. Král Zikmund Oldřichovi z Rožmberka: zakazuje mu příměří s nepřáteli a napomíná ho, aby se smluvil s jinými pány jeho strany ke vzájemné pomoci proti nepřátelům. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 276, or. pap. AČ. I, 27 č. 29. — Palacký, UB. I, 476 č. 421 (reg.). — RI. XI, 6793. Sigmund, z božie milosti římský král, po vše časy rozmnožitel říše a uherský, český etc. král. Urozený věrný milý! Divíme sě tomu, že jsi nám od té doby, jakož jsi nás odjel, žádných novin z Čech nepsal ani vzkázal: než mníme, byť co dobrého bylo, že by svým vzkázáním nezmeškal. Také věz, že mnohá pomlúvánie2 máme od papežovy moci i od jiných duchovních a svědských lidí o to, že ty příměřie máš s nepřáteli, praviece, že sme my toho tobě povolili, a jiní tiem mají napořád hubeni býti; a také že tvými lidmi sě nepřátelé posilují a je na pomoc berú, kam sě jim líbí. A tak s těmi běhy všickni na sě konečné záhuby čekáte; a jakž sobě nebudete pomáhati a sě spolu s jinými pány, rytieři a panošemi našie strany za jeden člověk neustanovíte, abyste sě bránili a sě tak těm nevěrným nedali hrdlovati, že všichni napořád zahubeni budete. Protož věz, že my v tom déle nechcem státi, aby tiem vycházel, že naším povolením příměřie máš, neb sě nám to viece nehodí. Než to by sě nám zdálo, aby sě se pány, rytieři, panošemi a jinými našie strany smluvil a sobě jednostajně pomáhali a svým lidem aby nedal nepřátelóm platóv platiti ani s nimi chodili hubiti dobrých křesťanóv, a tiem aby sě očistil z takého křiku a z narčenie; neb bychom my tebe jinak nemohli vymlúvati. Neb to každý dobrý móže znamenati, že na to konečně jdú, aby tě s jinými pány konečně mohli vy- pleti; a vidomě na to patříte, že jednoho po druhém hubie. Protož pro buoh, vez- měte sobě to v rozum a zjednajte sě někak, abyste sobě statečně pomáhali a tak hanebně nebyli od těch chlapóv svého odlúčeni.“ A což my móžem k tomu pomoci, to chcem rádi učiniti. Dán v Budíně v středu po hodu jedenácte tisíc děviciech, královstvie našich uherského etc. v XL, římského v XVII. a českého v sedmém létě. Ad mandatum d. regis, Michael prepositus Boleslaviensis. Na rubu: Nobili Ulrico de Rozemberg fideli nostro dilecto. Přitištěna krytá pečeť. 1) O pobytu Oldřichově u krále v Uhrách není jiných zpráv; pouze od Windecka (Eberhart Windeckes Denkwürdigkeiten zur Geschichte des Zeitalters Kaiser Sigmunds, vyd. Altmann, str. 206) se dovídáme, že Oldřich byl poslán Zikmundem v době obleženi Břeclavě do Čech ve věci jednání 3) srv. v listu na příměři s Pražany. Srv. Palacký, Děj. III. 2, 266. 2) srv. výše č. 123. s Táborskými a Píseckými z 11. listop. t. r. (níže č. 128 pozn. 3) a Tomek, Děj. Prahy IV2, 344. 4) srv. Palacký, Děj. III. 2, 252 a d. o výbojích husitských vojsk v r. 1426.