162 Č. 235—236: 28. září—23. října 1433. ze Sobětic. Základ 4.000 kop grošů, ležení v Třeboni nebo v Jindřichově Hradci. — Dán 1. 1433 ten pondělí na den sv. Václava. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 332, or. perg. AČ. III, 508 č. 303 (reg.). — Znění listu podobné jako příměřného listu z 13. července 1430 (viz výše č. 176); výmluvy jsou stejné, kromě výminky o úroku svatojiřském, o lesích louňovských a o vybírání mýt. — Oldřich přijal nejspiše v toto příměří i město Budějovice a na jeho žádost učinili tak i Táborští; srv. list Táborských z téhož dne v AČ. VI, 430 č. 33, Palacký, UB. II, 517 č. 38 (reg.); or. ve Schwarzenb. archivu v Třeboni, Hist. 331. Na perg. proužcích přivěšeno deset pečetí: 1) pečeť obce hory Tábor, popis viz u č. 90, avšak nápis zde má hradysst 2) pečet obce Táborské, popis viz u č. 145. 3) Jana z Těšnice, popis viz u č. 201. 4) z černého vosku, na štítě orlice v pravo hledící, nápis: s -leva z chrzenovicz- 5) Majnuše z Březnice, popis viz u č. 217. 6) z čer. v., na štítě škopek, nápis: s petry de- bydlyn: 7) z čer. v., na štítě vysoký klobouk tatarský se širokou, vzhůru ohnutou střechou, nápis: s bohuyek vrchota 8) Herborta z Otradovic, popis viz u č. 201. 9) Jana ze Skopytec, popis viz u č. 91. 10) z čer. v., štít rozdělený, v dolní větší části rybí šupiny, nad helmou křidlo, zdo- bené též rybími šupinami, nápis: S henrich de sobieticz- 236. V Inšpruku, 23. října 1433. Oldřich z Rožmberka slibuje, že zaplatí po dvou letech do měsíce svůj dluh 2.000 zl. uher. Fridrichovi Rakouskému, bude-li jím upomenut. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 313 f, opis 15. stoleti. Lichnowsky, Gesch. des Hauses Habsburg V, Reg. č. 3259. — Srv. znění podobného listu výše č. 191. Wir Ulrich von Rosenberk, obrister purgraf zu Prag, veriehen und tun kund offentlich mit dem brief fur uns und all unser erben, das wir dem durchleuchtigen hochgebornen fursten herzog Fridreichen dem elteren, herzogen ze Osterreich etc., unserm g. h., schuldig sein und gelten sullen IIM guter wolgewegner gulden ungrisch und ducaten, di er uns zu unsern notdurften nach unser vleissigen bete iez berait gelihen hat und uns die gnad getan, das er die an uns egenanten Ulri- chen von Rosenberg in zwain jaren, von datum diz briefs ze raiten, nicht vordern wil an geverde. Davon so geloben wir fur uns und unser erben bei unseren eeren und guten treuen, wenn nach ausgang derselben zwair jare der obgenant unser g. h. herzog Fridrich oder sein erben, oder wer uns mit dem brieve mit irem gut- lichem willen ermanet, die vorgenant summ guldein an uns ervordert, das wir in dann die im ainem maned nach derselben vordrung ausrichten und in die antwurten sullen und wellen gen Wienn in des egenanten unsers g. h. herzog Fridrichs haus, das man nennet Praag, und disen unseren brief wider heraus von in erledigen an