194 Č. 285—286: 26. listop. — 4. pros. 1435. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 360, or. perg. s osmi pečetmi, přivěšenými na perg. prouž- cích: I) pečeť Bedřicha ze Strážnice, popis viz u č. 279. 2) obce hory Hradiště, popis viz u č. 90. 3) Jana z Těšnice, popis viz u č. 201. 4) Majnuše z Březnice, popis viz u č. 217, nápis: peczet HiI zeznice 5) chybí. 6) z černého vosku, na štítě i nad helmou střela, nápis: s johannis de- wilemow 7) Ondřeje z Nemyšle, popis viz u č. 207. 8) z černého v., na štítě i nad helmou kolo, nápis: s nicolay de babczic: AČ. III, 512 č. 331 (reg.). 286. V Tatě, 4. prosince 1435. Císař Zikmund Oldřichovi z Rožmberka: o postoupení Lomnice Tábory; o jeho věci rozmluví s ním v Čechách, až ukončí jednání s českými posly; o příměří Oldřichově s Burianem. Třeboň, Schwarzenb. archiv: I A 1 A« 10 a, or. pap. AČ. VI, 434 č. 38. — Palacký, UB. II, 518 č. 42 (reg.). — RI. XI, 11223. — AČ. XIV, 6 č. 1483. Zygmund, z božie milosti římský ciesař, vždy rozmnožitel říše a uherský, český etc. král. Urozený věrný milý! Vzali sme dva tvá listy od tohoto tvého posla, kterýmž sme ve všech kusech dobře srozuměli. A jakož nám píšeš, kterakť sú Táboři Lomnice sstúpili i holdy propustili s jinými kusy v těch listech dotčenými, to sme rádi slyšali; neb což by tobě k požitku přišlo, tohoť bychom vždy dobře přáli a k tomu pomohli, kdež bychom mohli. A jakož pak píšeš a prosíš, abychme na tvú starú službu spomínali a tvú záhubu opatřili etc. Věrný milý! Chutně věděti máš, že sme tvé služby věrné a stálé nezapomenuli, nébrž mámeť ji před očima a dobře na ni myslíme: než věz, že sme tyto časy tak přemnoho peněz dobyti musili a velmi nuzně, abychom toto královstvie naše upokojili, jakož si pak srozuměti mohl, že sme tvé věci nemohli tak obmysliti, jakož jest vuole naše byla. Ale jednámyť nynie se pány českými a jinými dobrými lidmi, kteří u nás v poselství sú, že bohdá všechny věci k dobrému konci přijdú, a že skoro u vás v Čechách budem, jakož pak ihned šíře napíšem. A tu bohdá s tebú rozmluvíme a tvú věc opatříme. A ne- mněj, bychom tebe tak zapomenuli, nébrž máš na nás milostivého pána mieti. Pak jakož si nám psal o Buriana“ a o tom přímiří mezi vámi etc., co by Burian neb ti jeho učinili mimo naše přikázánie, to by nám žel bylo. Ale proto vždy učiň své lepšie; neb my opět napíšem a přikážem, aby přímiřie držáno bylo. Dán v Tatě 1) Listy ty se nezachovaly. 2) srv. č. 279. 3) srv. č. 278; o jednání poslů pražských s králem viz Palacký, Děj. III. 3, 192 a d. 4) Burian z Gutštejna a na Rabštejně; srv. při- měří z 20. června 1436, níže č. 296.