Č. 48—49: 25. ledna — 3. února 1421. 33 sě, tak jsú odpověď dali: Nynie čekáme na sě nepřátel každú hodinu, protož musieme sě najprv opatřiti, než vskóře má nám lidu přibýti i pušek drahně. A když to bude, tehdy to převrhúc, což mimo potřebu moci budem, chceme rádi k Třeboni uděliti pušek, střelcóv i lidí. Protož, milý pane, rač na to pomysliti, aby mezi tiem tvé dobré nebylo obmeškáno. Také mnozí jsú se mnú mluvili z starších měštěnóv řkúc: Divíme sě, co pán miení, že nám nic nezkáže, kterak miení sobě činiti. Tu sem já omluvil to, že TM' chce je skoro obeslati o to, a to jsú rádi uslyšeli. Také sú slíbili Jaroše i jiné naše, když by měli co činiti neb je honili, na město pustiti a jim Datum in Conversione s. Pauli. pomáhati. Andreas, abbas monasterii in Třeboň. Na rubu: Nobili domino, domino Ulrico de Roznberg, domino nostro gracioso. Pečeť odpadla. 49. V Lomnici, 3. února [1421]. Jan Roháč z Dubé, hejtman na Lomnici, Oldřichovi z Rožmberka: odpo- vědný list. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 222, or. pap. AČ. VI, 395 č. 1. — Palacký, UB. I, 62. č. 63 (reg). — F. M. Bartoš, Listy bratra Jana Žižky, str. 28. Urozený pane! Jakoš sem dříve psal,2 napomínaje tě z lásky jako tvoj chudý přítel přirozený, aby sě neprotivil pánu bohu a jeho svatým pravdám, a chtě rád viděti, aby tudy i na duši i na zbožie dále nehynul: a ty si mi žádnej odpovědi na to nedal. A jáť skrze to jinak nemohu rozoměti, než že nemínieš pravdy božie a jeho svatého zákona šířiti a hájiti mečem, jakož to na křesťanského rytieře sluší. Neb každý křesťanský rytíř na to jest pás vzal a mečem sě opásal, aby pravdu božie šířil a jeho svaté čtení velebil a neřády Antikristovy tupil, což by najdále mohl, jakožť sem v prvniem listu vše o tom dosti rozomně psal a odpovědiť sem žádnej od tebe na to neměl. Protož věz, žeť v příměří i v nepříměří podle pána Jesu Krista s věrnými bratřiemi Táborskými stojím a státi miením i s svú bratří i s svými služebníky i pomocníky i s těmi, ktož pro mě co chtí učiniti; a proti tobě a proti tvým služeb- níkóm i pomocníkóm i tvým poddaným ničiemž nechci vinen býti i svými těmi 1) Opat Ondřej připominá se v l. 1402—1422 (Salaba, ČČM 1899, 279). 2) List ten se ne- zachoval. 5 A ASy