258 FALSA. Č. 367: 31. prosince 1421. 367. 31. prosince 1421. Král Zikmund zastavuje Oldřichovi z Rožmberka Hlubokou až do zaplacení 7.000 kop gr., které jest mu dlužen za Žiželice. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hluboká I 1 A8 č. 12, opis 15. stoleti. Schmidt, MVGDB. XXXII, 321 a XXXIII, 189 (regg.). — RI. XI, 4688. — Sedláček, Zbytky register král. 165 č. 1183 a 221 č. 1622 (mezi podezřelými). Listina jest zařazena mezi falsa z důvodů vnitřních; viz Schmidt, MVGDB. XXXIII, 189 a d., s ním souhlasi Mareš, ČČH. I, 376. — Hlubokou držel od r. 1420 zápisy královskými Mikuláš z Lobkovic a po něm jeho synové Mikuláš a Jan; viz AČ. I, 537—539, srv. též Sedláček, Hrady VII, 134 a d. — jeho chybný výklad opravil Schmidt na uv. m. 190 a 193. Srv. výše č. 230 a falsum z 23. května 1432 (níže č. 377). My Sigmund, z božie milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, uherský, český etc. král, vyznáváme tiemto listem všem nynějším i budúcím, ktož jej čísti nebo čtúce slyšeti budú, že jsme dlužni pravého dluhu sedm tisícóv kop grošóv dobrých střiebrných rázu praského urozenému panu Oldřichovi z Rosenberka, věrnému našemu milému, za Žiželické zbožie, kteréž jest nám prodal se vším toho zbožie příslušen- stvím, jakož jest sám držal, za svrchupsaných sedm tisícóv kop grošóv. A v těch sedmi tisících kop grošóv miesto základu zstúpili jsme a tiemto listem zstupujem hradu našeho Hluboké i toho všeho zbožie Hlubockého s úroky, s poplatky, s lesy, s rybníky i se všemi jinými užitky, což k tomu zboží přísluší, nic nevynímajíc, než tak úplně, jakož jsme my i naši předkové dobré paměti, králové češčí, sami drželi, aby nahořepsaní Oldřich z Rosenberka i jeho budúcí tiem zbožím Hlubockým vládli, toho požívali úplně a držali, jakožto my sami i naši předkové drželi sme i požívali, tak dlúho, dokudž jemu, Oldřichovi svrchupsanému, neb jeho budúcím sedm tisícóv kop grošóv dobrých střiebrných nahořepsaných my neb naši budúcí nezaplatíme úplně penězi hotovými. A slibujem naší královú věrú jemu, Oldřichovi nahořepsa- nému, ani jeho budúcím na tom na všem zboží Hlubockém, na úrociech, lesiech, rybnících, poplatciech i jiných všech toho zbožie užitciech nepřekážeti ani svým dáti překážeti, dokudž toho zbožie v držení bude a dokudž jemu neb jeho budúcím sedm tisícóv kop grošóv svrchupsaných nezaplatíme úplně penězi hotovými. Tomu všemu na jistost a pevnost přivěsili jsme svú majestátovú pečet. A my Čeněk z Veselé jinak z Varttenberka, Vilém z Hazenburka, Jan z Opočna řečený z Městce, Jan z Risenberka řečený z Švihova etc. k žádosti a ku přikázání najjasnějšieho kniežete, krále, pána a pana Sigmunda, krále svrchupsaného, pána našeho milostivého, těm všem věcem nahořepsaným na svědomie své jsme pečeti přivěsili k tomuto Jenž jest dán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtrstého jeden- listu. mezcietmého, tu středu před Obřezováním syna božieho. 1) O držení Žiželic viz Sedláček, Hrady V. 293 a d., který však neměl podezření proti této listině. O prodeji zboží Žiželického Oldřichem králi Zikmundovi není jinak známo. Srv. též Schmidt, MVGDB. XXXIII, 189 a d.