z 346 stránek
Titul
Ia
Ib
Předmluva
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
Přehled listů a listin
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
Přehled jmen osobních a místních
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
Rejstřík
322
323
324
325
326
327
Název:
Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, sv. I. 1418-1437
Autor:
Rynešová, Blažena
Rok vydání:
1929
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
346
Obsah:
- Ia: Titul
- I: Předmluva
- 1: Edice
- 281: Přehled listů a listin
- 301: Přehled jmen osobních a místních
- 322: Rejstřík
Strana 119
Č. 174—175: 14.—19. června 1430.
119
174.
V Krumlově, 14. června 1430.
Jan Malovec z Pacova činí s Oldřichem z Rožmberka smlouvu o rybník
Bošilecký.
Třeboň, Schwarzenb. archiv: I A 6 T No. 2, or. pap.
Schmiat—Picha, UB. d. St. Krummau II, 19. č. 69 (reg.).
Já Jan Malovec z Pacova vyznávám tiemto listem všem, ktož jej čísti nebo
čtúce slyšeti budú, že jsem takúto úmluvu o rybník Bošilecký učinil s urozeným
panem Oldřichem z Rosenberka takově: že ten rybník mám na svuoj náklad opra-
viti, zastaviti i nasaditi a což bych naložil, to abych učinil s vědomím páně z Rosen-
berka aneb jeho úředníkuov. A když by spuštěn byl, tehdy já ten náklad svuoj,
kterýž bych naložil a s svědomím ukázal, jakož nahoře psáno stojí, napřed sobě mám
vzieti a o ostatek sě se pánem svrchupsaným, což by z toho rybníka ryb přišlo,
na pravú polovici rozděliti. Kterúžto úmluvu svú dobrú věru křesťanskú nahoře-
psanému p. Oldřichovi z Rosenberka slibuji a mám zdržeti a zachovati až do prv-
nieho spuštěnie rybníka již psaného věrně, ctně a křesťansky, bez přerušenie všeli-
kakého. Toho na potvrzenie svú jsem pečet přitiskl a prosil jsem slovutných panoší
Matěje Višni z Větřnie a Chvala z Chmelného, kteříž jsú na svědomie podle mne
své pečeti přitiskli k tomuto listu. Jenž jest dán na Crumlově léta od narozenie
syna božieho tisícieho čtrstého třidcátého, tu středu před Božím tělem.
Pod textem přitištěny tři pečeti: 1) z černého vosku, poškozena tak, že jest viděti jen štit a
na něm půl koně. 2) utržena, 3) z černého vosku, na štítě i nad helmou lilie, ostatek ulomen.
175.
V Kittsee, 19. června 1430.
Král Zikmund Oldřichovi z Rožmberka: aby k němu přijel se 40 koňmi do
Lince nebo do Pasova.
Třeboň, Schwarzenh. archiv: Hist. 300, or. pap.
AČ. I, 31 č. 35. — Palacký, UB. II, 153 č. 686 (reg.). — RI. XI, 7702.
Zigmund, z božie milosti římský, uherský a český etc. král.
Urozený věrný milý! Tomu listu, ješto nám pan Zdeslav od tebe přinesl, a také
druhému,2 kterýž je nám včera dodán, tomu jsme dobře srozuměli. A jakož mieníš
s padesáti koňmi přijeti k nám i k tomu korunování: věz, že všickni, kteříž pojedú,
i Němpci i Uhři i kniežata, nemají než po čtyryceti koních; na ty sě také též móžeš
1) Zdeslav Tluksa z Buřenic, purkrabi na Karlštejně. 2) zminěné listy se nezachovaly.
3) totiž ke korunovaci na císaře římského, k níž došlo až 7. dubna 1433 v Římě. Zmínka zde je
dokladem, že Zikmund pomýšlel na císařskou korunovaci již r. 1430; srv. též Aschbach, Gesch.
K. Sigmund's IV, 43 pozn. 1.