766 XII. Na Malém ndmésli (strana západní). donií, matkou jejich, kdyby se k nim tak oč utekli, ne- opouštčli a aby této vuoli mé poslední ve všem se dosti stvlo, pokudž jich P. B. ponechati ráčí, pozor měli, čehož se jim jako svejm milejm a duověrnejm pánuom a přáte- luom duověřuji. A pro památku mou manželka iná po smrtí mé jim pánuom poručníkuom z klenotuov jí ode mne odkáraných tyto klenoty vydali povinna bude: p. Václavovi Sturmovi z Hyršľeldu prsten zlatej tlustej s uzly, kterej váží dvanácte zl. ub., v němž jest diamant a dva rubíny, jeden turkus a tři malý turkusy, p. Jeronymovi Cejkovi prsten s velikejm zafírem prohledací, pod kterým Zádnyho folium není, a k tomu zbroj svou, kterouž sem sobě naschvál dčlati dal, s vypuštěným aksam(tem bru- nátným, s oběma oboječky, též s oběma páry plechovicemi, hermelínem a šturmbaubem, p. Danielovi Svíkovi prsten zlatej s velikejm turkusem, k tomu kofifk hrušku veľkou pozlacenou s ratolestmi a malejmi hrużtitkami okolo s přikrývadlem; p. Matyášovi Hostounskému koflfk pozla- cenej vybijenej s pfikryvadlem, na piikryvadle muiftek s lialapartnou a kordem. K nim té celé naděje sem, že to ode mně vděčně přijmou. — A dožádal sem se ur. a stat. ryt. p. Jaroslava Vchynského ze Vchynic a p. Heř- mana Divide Slepotického z Sulic, Ze sou také peceti své — pfitiskli. Jehoż dalum v domě mém v St. M. Pr. v pondělí po Judica l. oc osmdesátého sedmýho. (K žádosti ur. paní Kateřiny Karykové, pozůstalé vdovy oc — styrzen v outerý po sv. Anně 1. 87.) 21. 15687, 22. května. Weleslaviniiu Kalenddf. Umřel v domě řečenej ráj v Star. M. Mikuláš Karyk z Mezna a na Chvalách. Pochován v kaple Bethlémské, k nížto 2000 k. m. odkázal, aby za ně koupen byl plat pro predikatora a kněze pod obojí způsobou. 93. 1594, 6. června. Rukop. č. 2113 f. 9. Uroz. paní Maric Cejková z Rezna, uroz. p. Jeronyma Cejky z Olbramovic manželka, jakož jest Mikuláš Karyk z Rezna, vlastní strejc její, kšaftem dům ráj a jiné odkázal, že ona týž dům dává manželu svému. Act. postridie Trinit. (Zru- šeno 13. února 1609.) (Znovu provdána, měla Marie Mě- síčková z Rezna dům až do r. 1634. Srov. rukop. č. 2114 f. 481.) Číslo pop. 143. (U bílého lva.) #1. 1427, 6. dubna. Rukop. č. 992 f. 82. Simon od bielého Iva, měštěnín Star. M. Pr., splnil a zaplatil jest čtyři a padesáte kop gr. úplně a docela za to víno sirotčie, kteréž jest byl kúpil u Thómy Malostranského, poručníka druhého toho jistého sirotka nebožce Václava z Bietova a neboZky Maru&e, Zeny jelio, ktcrizto penézi za dluhy, jimiž jsń svrebupsanf Vaclav a Maruše, manželé, rozličným lidem a osobám dlužní a vinovati zuostali, vy- dáni js a druz( prátelóm jich a chudým kšeftem odká- zanÿm dáni sú a ostatek týchž penčz na viničné dielo to léto po jich smrti naložen jest. Z kterýchžlo peněz tak, jakož svrchupsáno stojí, zaplacených nadepsaný Simon, paní Anna, manželka jeho, dědicové i budúcí jich jsú propuštění a tiemto zápisem s& propúštějí, svobodní i prázdni jsú učinění úplně a docela. Actum anno sc XXVII? die Sixti. *2. 1498. — Rukop. é. 992 f. 97. "Tomassko, pro tunc magister vinearum — regraciabatur, sibi salis X[I. Na Malém náměstí (strana západní). fore factum racione servicii ipsius a prudenti viro Ssimone ab albo leone et Aniczka, conthorali ipsius —. #3, 1438, 8. prosince. Rukop. č. 992 f. 153. (Kšaft Simona od bílého Iva.) Ve jmeno boZic amen. Po- něvadž každý člověk maje statek v časných věcech jest od P. B. nad ním rozdávačem a poručníkem, i povinen jest jej tak rozdali a opaliili, aby P. B. nedal z nłho počtu těžkého. Protož já Simon od bielého lva, mésténin Star. M. Pr., oznamují tiemto listem všiem lidem nynějším i budúcím, že maje někaký statek P. B. všemohúcím mně pójčený, abych sě mohl z něho nadlech vymčfiti a vyćistiti, netoliko P. B., ale i lidem a zvláště chtě přá- telóm svým a příbuzným po mé smrti příčinu súdov a svárov odjieti, ačkolivěk jsa nemocen a neduživ na těle, však proto s dobrým rozmyslem a pozívaje svobody zdravého rozomu, tudiež i paměli, tolo své ostatnic po- ručenstvie zjednávám, činím a zpuosobuji obyčejem tiemto dolepsanym : Najprve chci a vuole mé jest, aby dluhové, jimiž jsem vinovat zuostal, ježto by řádně a dobrým svědomím mohly dokázány býti, z statku mého napřed byly zapla- ceny. Dále duom u vola podle druhého domu mého se vším, což k němu od starodávna příslušie, k mostniemu dielu odkazují. Item sedm kop platu na Alšovi z Krajnic na Zlechovvě obci Staroměscké odkazuji kromě vsetie ; a bylo-li by seno toho času, když by mne P.B. neuchoval, to sestře své Máři odkazuji. Item Radlice ves se vším, což k tomu pfíslušie, od- kazuji pannám Svatoannenskym, jakoż sem to byl od nich kúpil, kromě dobytek všechen, koně i jiný nábytek a jest-li že by bylo víno mými náklady, aby to na Máři, sestru mi svrchupsanu, a na jejie děti spadlo. Item odka- zuji paní Martě, manželce své, napřed všechno rúcho chodicie ženské, všech peřin, polštářóv, podušek, prostě- radel, všech kobercóv, všech koltr, všech ubruscóv, všech konví, mís, všech nalévadel, všech kotlóv, hrncóv médén- ných, všech truhcl aby pravá polovici jméla kromé střicbra a almar velikých a k tomu aby ji sto kop gr. hotových bylo dáno. A třidecti k. gr. jí paní Martě od- kazují na Vaňkovi od pěti korun na tom dluhu, jakož mi dlužen, a stálóv (?) polovici, kromě dlíhých. Dále rozkazuji, aby v ruce mistrové Rokycanové a mistrové Václavově z Bethléma sto kop gr. hotových bylo dáno a všechno stfiebro, tak aby oni to na studenty, pakli by kaká pilnějšíc potřeba byla, obrátili a sami nad těmi poručníci byli anebo, kohož sě jim zdáli bude, usta- novili. Dále poručníka miesto sebe činím Jakubkovi, sirotku nebożce Václavovu z Malé strany, Otmara Malostranského, mésténina Star. Města, a k tomu sirotku i za to, ać bych mu co dlužen byl, i tak čtyřidceti k. gr. odkazuji hoto- vých a dvadceli k. bez dví, jakož mi Al š dlužen. A což sem nákladóv činil a puožitku bral, lot počet v knihách mčsckých i vruby letošnie i registra má ukazují. Které- hożto sirotka nic sem viec k sobě nevzal a nepřijal nežli truhlu s kniehami lehkými (sic), kteráž v mém pokoji stojí; pancieř těžký u Mikuláše sedláře, tři meče, člvery dveře železné v sklepě a jiné věci byly jsú dány k jeho babce a ty jest voda, jakož ona nám pravila, potopila. Dále odkazuji Velce, sestře nebožky panic Aničky, třidceti k. gr, tak aby sobě dvadceti kop vzala a jiným přátelóm panie Aniččiným, jakož ona zná, deset kop roz- dala, bližším viece a dalším méně. Dále odkazuji pět kop gr. sirotkôm nebożce Chvalovym z Ulonic, kleryż jest umoren na Libštejně, kteréžto zná dobře Benceda, aby pfictele jich vzali a zarucili a k jich letôm dochovali