520 VII. Na Velkém náměstí (strana jižní). arduis diclam civilatem nostram langenlibus ostendit et exhibuit poteritque, prout valet nobis et civilati nostre, sicut non ambigimus, impendere diligencius in futurum, prc- sertim quia duas maiestatis lilleras absque otnni pecuniali precio nobis tradidit ct liberaliter assignavit, quaram una nos cives el incole dicte civitalis noslre magnifice liber- tamur, ut nulla spiritualis persona audeat aliquem ex nobis consulibus, civibus et incolis nostris ad quemcumque iudi- cem spiritualem cxtra limites regni Boemic nec extra muros civitatis nostre citare, cvocare, aut in ius trahere in quacunque causa, sit criminalis, civilis vel mixta, sed quod quilibet causam. suam coram judice in eo iure, in quo quilibet residet, proponat et ibidem eandem prosequa- tur effectualiter decidendam. Altera vero littcra nobis mu- nifice indulgetur, quod quilibet: nostrum census annuos et perpetuos de domibus seu bonis nostris in civitate vel extra civilatem consistentibus, de quibus lamen cum civitate nostra palitur et onera cousveta sufferre di- noscitur, singulis personis lam spiritualibus, quam sccula- ribus persolvendo eosdem census, data pro qualibet sexa- gena census decem sexag. parate pecunie, exolverc et re- dimere possit et valeat, dum et quocics cuilibet videbitur oportunum, prout in litteris maiestatis desuper confectis plenius continetur. Volentes igitur huic singulari promotori civitatis nostrc pro tot et Lantis beneficiis nobis et civitati nostre cxhi- bitis recompensa debita et condigna vicissiludinarie res- pondere, sano et deliberato animo et maturo jnter nos desuper consilio habito, ipsi domino Henrico concedimus et largimur, ut domus sua, quam nunc inhabitat, cum omnibus suis perlinenciis, sita in circulo civitatis nostre prope domum Érhardi Wicztum quondam vocate ad falces ex una et domum Petri de Nova domo institoris parte ex altera ab omnibus collectis, steuris, lo-ungis, excubiis et aliis contribucionibus seu gravaminibus, ad quas seu ad que omncs concives nostri sunt astricli, tamdiu dumtaxat, donec ipse dominus Henricus in tenula et possessione eiusdem domus extiterit, sit libera, soluta penitus et exempta. Promittentes pro nobis, successoribus nostris hanc nostre voluntatis et concessionis paginam per omnia et singula modo iam expresso rata, grata et firma inviola- biliter observare. Acta sunt hec in nostro pleno et vigo- roso consilio anno ab incarnacione domini MPCCCCXVIII* sabbato, que fuit undecima dies mensis Junii. *4. 1421, 21. června. Rukop. č. 2099 f. 119. To- massco Ssilhavy de Minori Civitate Pr. de universis bonis ad municionem Okorz pertinentibus X s. census annui et perpetui et XV s. retentas publicavit. Act. sabb. post s. Viti. — Przibico de Camenicz de bonis — Okorz — in quibus Loys apothecarius se proscripsit, XX s. gr. census — publicavit. Act. eod. dic. 1436. Rukop, č. relicte olim Johannis Ludvici. I. 1442, 5. listopadu. Rukop. č. 992 f. 213. Jakož jest nesnáz a ruoznice byla mezi Bořivojem z Lo- chovic a Dorotú, vdovú někdy dobré paměti Janka, Loj- sova syna, a nynie immanželkú jeho, z jedné a Mikulášem Serlinkem z strany druhé o dvacet k. gr. platu, kterýchž jest týž Serlink kúpil u Ofky, dcery nebožky Pratforštový, z těch čtyřmecietma kop platu, jakož láž Ofka má knie- ham; měsckými zapsáno nma viniciech již jmenovaného Lojsy i s úroky zadrZané, jakoZ jsû tćmuż Serlinkovi nu téch dvanácie kopách aZ dosavad zadrZány, i opatrní Ma- terna z Dláhé triedy a Bernart od Sampsona, ubrmanć — vypovédenie učinili, aby — Bořivoj a Dorota manželé "5. — 2099 f. 410. Dowmus VII. Na Velkém náměstí (strana jižní). — dali Mikulášovi Serlinkovi za těch jistých dvanácte k. platu i za úroky — zadržené sto a dvaceti kop gr — Act. fer. II. post OOSS. 2. 1447, 14. února. Aukop. 6. 90 f. (43. Dorothea, conthoralis Borziwoji de Lochowicz, resignavit duas domos suas, quarum una sita est ad platcam Czaltneri eundo iuter domos olim relicte Hrbkouis et Wencesiai pellificis ab antiquis falcibus partc ex altera, alia vero episcopi Luthoimysslensis dicta, sita prope valvam — Zderasiensein inter domos Johannis Podjistebsky et Simonis Mudry -— Borziwoj, marito suo. Act. die b. Valentini. 3. 1452, 19. února. Aukop. č. 90 f. 216. Do- rothea, relicta Johannis, nati Ludovici upothecarii dicti Loysa, el iam conthoralis Borziwoji iunioris de Lochowicz, Elsska, conthoralis Nicolai dicti Berka, et virgo Ursula, nate prefate Dorothee — resignaverunt omnia iura eorum -- post Johannem — patrem — Borziwojio prefato. Act. sabbato ante Kathedram Petri. 4. 1455, 12. července. Rukop. č. 214l J. 414. Slovutný Bořivoj mladší z Lochovic obeslav starú radu, kteráž za nebožce Pešíka na úřadě konšelském seděla, do plné rady i prosil jest jich, aby sć pamatovali radili, kterak sč jest za jich úřadu vzdánie stalo jemu od panic Kateřiny, panic Cenkový manželky a jeho pastorkyně ete., kteřížto upro-ivše sobě potaz všichni jednostujně — seznali sú, že za jich seděnie na úřadč konšelském přišli k nim do rady p. Ceněk z Klinštejna se paní Katežinú, man- želkú svú, Bořivoj z Lochovic mladší se paní Dorotú, manželkú svú, s Uršulú a Elškú, dcerami jejími, tu naj- prvé p. Ceněk k žádosti panie Kateřiny, manželky své, propustil jest tíž manželku svú z zápisu, jimž jemu kni- liami: městskými vzdala a zapsala byla — práva svá — po otci svém — potom paní Kateřina výšpsaná .— se paní Dorotú, matku svú, i s sestrami vzdala jest — táž práva svá — Bořivojovi, otčimu svému. Act. sabbato ante Margarethe. 5. 1460. Rukop. č. 2119 f. K. 8. Ve jméno božie amen. Já Dorota z Okoře, Bořivojova manželka, vyznávám ete. že ačkoli v neduhu a nemoci ležím dosti těžké, však P. B. děkujíc rozumu dobrého i paměti poží- vajfc, nechtčcí ráda toho sč dopustili, bych snad viece jsúc nemocí obticžena paměti pro těžkost neduhu pozbudíc nemohla věcí svých tak zřéditi a zpósobiti, jakž bych ráda, ježto by skrze to i mezi přátely mými, ač by mč v této nemoci Buoh neuchoval, svárové a nelibosti snad mohly vemalé vzniknúti, prolož — že jakož muži svému Boři- vojovi včno své na Okoti dskumi zapsala, delem a dcerám svým na tom jmenovavši, což mi sč zdálo, a podle toho sobě jsem také dvě stě k. gr. pozuostavila, ježto dsky všecko to šíře vykazují a svědčí, těch dvú stu kop i jiných věcí nížepsaných učinila sem i mocí tohoto kšaftu — činím mistra Jana z Rokycan a Jana z Radiče, maršalka i měštěnínu Star. M. Pr., pravé a mocné poručníky (nedo- končeno). 6. 1462, 3. února. Desky zem. vělší č. 84. fol. B. 22. Bofivoj z Lochovic mocny obrance a poručník sirot- kuov někdy Frydrycha z Donina, priznal se pfed dfed- níky pražskými, že jest dluZen dvi sté dvadceti kop er. Ješkovi a Bořivojovi, synuom řečeného Frydrycha z Do- nína. V kterémzto dluhu ibned ku pravému právu dědi- ckému postoupil jim práva svého dědického, kterézkoli má k dědicství: v Okoři hradu, dvoru poplužniemu, dvo- ruov kmetcích s platem, i jiných vesnic a dvoruov kmet- cích k Okofi hradu prislusejicich, s dłdinami, lukaini, lesy, potoky, rybníky, i se vší zvolí, coż k tonu pfislusf,