538 VII. Na Velkém náměstí (strana jižní). Číslo pop. 550. (Pod skřidlici, u měny.) #1. 1360, 30. éervence. (Lislina arch. Mallin- ského.) Nos fr. Johannes de Swierzieticz-commendator, Nicolaus prior totusque conventus fratrum cruciferorum Чотиз s. Marie in pede pontis ordinis s. Johannis hospi- talis Jerosolimitani notum facimus — quod honesta ma- trona domina Katherina, conthoralis Heinlini dicti Neglini, civis Mai. Civ. Pr., divini amoris allecta nobis seu fratri- bus conventualibus domus nostre iam dicte ad pytanciam et notanter in subsidium reformacionis molendinorum py- tancie in Porziecz sitorum, que ex diluvio aquarum in suis structuris et obstaculis fuerunt annichilata, quinque s. gr. den. prag., quas ab ea paratorum grossorum percepi- mus integraliter, ob remedium et salutem anime suc el animarum progenitorum eius tribuit benivole ct donavit. Propter quam pietatem nobis ostensam nos «t successores nostros, qui protempore fucrint, virtute presencium obli- gamus promittentes bona fide anniversarium prefate d. Katherine post obitum eius ipso die, dum occurrerit, cum predecessoribus suis annis singulis in perpctuum peragere in vigiliis, missis defunctorum aliisque piis operibus, ut in ceteris anniversariis consimilibus in domo no:tra predicta fieri est consvetum. Si vero, quod absit, nos aut successores nostri anniversarium huiusmodi die, quo premissum est, anni cuiuscunque celebrare tardaremus, ex tunc quicunque pre- sentes habuerit litteras, eidem licebit super molendinis nostris in Porziecz antediclis pro dimidia s. gr. racione cuiuslibet negligencie pignerare impedimentis nostris qui- buslibet postergalis eandem pecuniam apud nos ad per- feccionem eiusdem anniversarii propria convertendo in persona. — Datum Prage iu domo nostra supradicta a. d. trecentesimo sexagesimo dic prenultima mensis Julii. #9. 1401. — Rukop. é. 996 f. 31. WMenslinus Ottlinger dictus Payerlik. “3. 1404, 18. dubna. Rukop. č. 997 f. 30. Nico- laus, filius olim Schranconis ductus cst ad domum Faben- czagcl penes novum cambium, que domus fuit prius patris ipsius Nicolai ct est sibi per dominos consules adiudicata. Act. fer. VI. ante Georgii. #4. 1418. — Rukop. ë. 2101 f. 338. Hannus Ottlinger emit X s. gr. census erga Casparum Scliotter, Albertum Camerarii et Johannem de Benessaw, testamen- tarios olim Sigismundi Smelczer, pro CXUII s. gr. super vinea Johannis Merenstein. Act. ler. III. ante Convers. Pauli. %. 1414. — Rukop. ¢. 2102 f. 19. Hannussius Ottlinger senior emit XII s. gr. census erga llenslinum Gobil et Annam, conthoralem ipsius, pro CXX s. super vinea ipsorum. Act. fer. V. post Epiph. "6. 1417. — Rukop. 6c. 2102 f. 152. Anna, Frane Hawer relicta, emit X s. gr. census erga Barba- ram, Procopii Barbik relictam, pro LXXX s. super .domo Johannis Ottlinger. Act. fer. V. ante Visit. M. V. *7. 1433, 19. ledna. Rukop. ¢. 2099 f. 367. luxta arbitrariam pronuncciacionem Johanuis Bechinie Jeronimus, conventor de domo Hlasonis, fassus est, se debitorie ob- ligari in dimidia sexta s. gr. Wenceslao rimer — si in aliquo terminorum dictam pecuniam non persolverit, exinde poterit eandem pecuniam conquirere in omnibus bonis ipsius Jeronimi ct matris ipsius, hoc adiuncto, si domus psorum ad rupes dicta tempore intermedio vendita fuerit, VII. Na Velkém náměstí (strana jižní). ex tunc totam pecuniam primum et ante alios homines debel recipere. Act. fer. Il. post Anth. 38. 14386. — Rukop. c. 2099 f. 434. Caspar, natus Paierlikonis. 1. 1450, 22. prosince. Rukop, c. 2119 f. C. 7. Ve jmeno božic amen. Já Mathiáš apotckář, měštčnín Star. M. Pr., vyznávám, že ačkoli z dopuśtónie bożicho etc. takže všecko právo mé, kteréž mi k domu mému, v němž bydlfm, i k jinyin vécem — piísluSie — dal sem — panie Uršile, manželce mé milé — věře též manželce mé, že — vydá na opravu kostela M. B. v Tyné l'/, k. gr. a do bratrstva tudiež 1k. — Také oznamuji, že Bohuslavovi z Košieně puojčil sem knih jedněch, jimž dějí Petrus Bleznensis, a druhych mistru Zigmundovi lékaři, kteréž oboje jsá MikuláSovy, tovarySe mého, z Kumburku a ty ještě mně vráceny nejsi. Act. fer. 111. post Thome. 9. 1462, 30. března. Rukop. č. 2099 f. 1094. Mezi Janem Bělcem od črné ruože z jedné a paní Uršilí apotekářku od skřidlice z strany druhé — mocní smlúvce — osdánie k manželství dcery Hélcovy a syna panic Ursi. lina, o kteréžto dosti z dávné chvíle byla jest pře a ruoz- nice mezi nimi — takto sú vypověděli: aby Jan Błlcc dal Vaňkovi, zeti svému, po dceři »vé XX gr. &. — a paní Uršila aby proti tomu dala synu svému XXX k. gr. č. Pak ty oboje penieze i jinÿ vSecken statek cozhokoli svrchupsaní manzclé, to jest Vanék, syu panie Отт, а Dorota, dcera Bélcova, mají neboli potom míti budn, na čemž by koli ten záležal — aby měli společně tuk, neuchoval-li by kterćhokoli z nich Buoh, aby všecken statek po jeho smrti na druhého živého s dětmi, kteréž spolu mají nebo mieti budú, k rovnému diclu připadl plným právem. A zvláště přebyla-li by Dorota Vaňka, manžela svého, aby měla rovný diel s dětmi ve všem statku. A neuchoval-li by kterého z nich potom Buoh, aby nápadové šli s jednoho na druhého. Act. fer. V. post Judica. 8. 1462, 27. Gervna. Rukop. č. 90 f. 235. Uršila vdova, Star. M. Pr. měštka, apatekářka od skřidlice, svo- bodně a dobrovolně vzdala jest a postúpila i mocí tohoto zápisu postupuje a skutečně vzdává duom svuoj u skřidlice řečený na rynku mezi domy u beránka z jedné a Marti- novým, písaře desk dvorských, z strany druhé ležící s apatekú i se vším, což v apatece jest a což k lomu příslušie — Vaňkovi, synu svému, dědicky a k věčnosti — pod úmluvy — takovéto: že Vančk, syn její, mí a povinen jest i bude paní Uršile, malce své, stravu plnú podle sebe dávati a k tomu platu peněžitého każdy rok tři kopy gr. na jiné potřeby jejic plnití a platili — až do jejie smrti. Neż kdyżbykoli panie Ur8ily 1uoh ne- uchoval, tehdy Vaněk, syn její, i jeho dědicové mají toho platu konečně prosti potom a prázdni byti. Pakli by Vaňka, syna jejieho Buoh prve nežli panic Uršily neuchoval, tehdy dědicové jeho a budúcí dadíce paní Uršile XXX k. gr. budú stravy jí podle tohoto zápisu povinné i platu také prdzdni. — Toto pak znamenitě jest přimienčno, že nábytky a svrchky jiné i věci hospodářské v domě kromě toho, což k apatece přísluší, paní Uršíla muož k svým užitkóm obrátiti —. A tak těch XXX k. gr., kteréž podle smluv svatebních — měla jest paní Uršila Vaňkovi, synu svému, dáti, téch ji2 prázdna jest. Act. fer. lll. post s. i Joh. B. 4. 1468, 4. srpna. Rukop. c. 2141 f. 7. Kdyż jest byla nesnaz mezi pani Urśili, vdovń po MatińSovi apo- thekáři, z jedné a Vaňkem, synem téhož Mathiáše a jejím, z strany druhé o kusy dolepsané, tak že Uršila vinieci