688 XI. Na Malém náměstí. 96. 1480. — Rukop. č. 992 f. 172. Katherina institrix ab ircis. 1. 1437, 15. října. Rukop. č. 90 7. 9. Petrziko de Brzilowicz et Katherina emerunt domum dictam ad ircos sitam in foro frucluum inter domos Jire aurifabri cl Andree Chrzest erga Nedam viduam, Johannem apo- thecarium, Petrum, Naroznik dictum, et orphanos olim Thome aurifabri, debitores, pro quadraginta quinque s. gr. — Act. fer. III. ante s. Galli. 2. 1487, 15. října. ARukop. C. 2099 f. 451. In causa inter Katherinam, relictam Johannis cirologi, iam vero Petrzikonis de Brzetowicz conthoralem, et debitores occasione domus ad 'ircos, qui debitores candem pro XLV s. vendiderunt, pro quaquidem vendicione per Ka- therinam virlute testamenti inariti sui sunt impetitj, domini candem domum prefalis Petrziconi et Katherine adiudi- caverunt. Act. fer. ll. ante s. Galli. 3. 1488, 12. dubna. Tamléz f. 465. Johannes apo- tecarius pro X s, Neda vidua pro X s. et Petrus Na- roznik, notarius publicus de Nova Civ., pro V s. indicunt se ad domum ad ircos, Katherina autem iustitrix, hospita eiusdem domus, dedit suum consensum predictis credi- toribus ad vendicionem prcdicte domus. Act. sabbato ante Palmarum. 4. 1406, 26. dubna. Rukop. ć. 2119 f. O. 6. Ve jmeno bozie amen. Já Pelr od kozluov vyznávám, Ze ačkoli z dopusténie bozieho nemocen jsem — najprvé činím a ustanovuji pani Margreti, manżelku mi milú, pravú a mocni poručnicí domu mého, v němž bydlím, a podle toho také i s tiem všeho statku mého — jiežlo duom i všeckeren statek — otkazuji —. Potom pak — porúčícm, aby kalich ten střiebrný, kterýž mám, k kostelu sv. Jiljí — vydala —, na monstranci tudieZ 11 k. — Act. sabbato post Georgii. b. 1476, 22. května. Rukop. č. 2/41 f. 178. Když ur. a stat. ryticř p. Václav Vlček z Cenova a na Libni obeslav do plné rady paní Margretu od kozluov — vinil jest ji o vinici a o plat na té vinici, jiežlo táž paní Mar- greta jesl v držení. Kterážto vinice leží za Libní nad řekú, pravě, že k nie má právo, poněvadž leží v krun- tiech libenských a že od starodávna k Libni jest příslu šala. Provodě to pamětí, najprv některých lidí starobylých, kteří jsúce pilně od pánuov tázáni, všickni k jednomu rozumu jsú seznali praviec, že jsú slÿchali od otcuov i od jiných starších svých, že ta vinice i jiné příslušely jsu k Libni, ale za jich paměti že žádný z pánuov Liben- ských jest jie nedrżel, neż nékteraky süscd staroméstsky od černé rvože za Johánka Rotleva, a po něm, když byla zpustla, ujal ji Mykeš Ryšlavý a potom Vaněk Koruna. Nejsúce také dále svědomi, jakož jsú se seznali, by co z té vinice placeno bylo pánóm Libenskÿm, krom jed- noho, jmenem Jana Bohmičky, kterýž seznal, že slýchal též od svých starších, kterak z té vinice na Libeň dvě kopě gr. byly placeny. Dále mimo tyto puovody žádaje, aby páni ráčili rozkázati, v knihách městských pohledati, by co, jakož se neděje, k spravedlnosti mohlo tam vy- hledáno býti. K jehožto žádosti když jsú páni rozkázali pilně v knieby nahlédnúti, po mnohém a snažném hledání na- lezen jest zápis od l. B. MCCCVXI takto znící: František z Jihlavi kipil sobi, Barboře, manželce své — vinici u Martina Vykhartovic za L k. gr. léžící na zboží Johánka Rotleva v Libni na hoře Jahodné nad fekú Vltavú — to vymieniv, že týž František — místo desálkuov II s. a XXIII gr. predpovédénému Johdnkovi v Libni povinni XI. Na Malém náměstí. jsú každý rok věčně platit. — Žádaje pánuov, aby jemu ráčili podle těch jeho pruovoduov — spravedlnost učiniti. Proti němužto paní Margreta odpírajíc, že po smrti Petra, muže svého, k té vinici má právo lepší, nežli p. Václav Vlček — kterýžto Petr té vinice byl jest v držení po některých dobrých lidech, měšťanech Staroměstských, kteříž tu vinici drževše ji v súdech zahájených volali — proti kniehám však nic nemluvíc, kteréž dotýčí o platu té vinice za starodávna, ale Ze potom od L let týchž měšťan v držení a v súdech volání zamlčán jest. Zpravu- jící dále, že táž vinice byla jest odběžena a potom spustla a ku pánóm a obci spravedlivě jest připadla, kteřížto páni a obec také — prodali jsú ji MikSovi RySlavému, přic- sežnému St. M. Pr. Dále praviecí, že i podle práva zem- ského p. Václav Vlček tu nic nemá, poněvadž v času určeném, kterýž jest tři lela a osmnáct neděl, ani za ciesafe Zigmunda ani za krále Ladislava páni Libenští k též vinici ani k jakému na té vinici platu jsú se nikda nchläsili. -— Pan purgmistr a konšelé — vyřkli jsú: Ačkoli v starodávních časiech od let LXV v knihách městských plat na té vinici pánóm Libenskym se nalézá, však potom Że taż vinice po odbóżeni siseda byla jest zpustlá a na obec připadla a od obce předku pani Mar: grety prodána — a páni Libcenští ani k lé vinici ani ku platu jsú se neohlásili — protož — páni nalezají za spra- vedlivé pane Václave, aby panie Margrety v pokoji ne- chal. Act. in vig. Asumpl. 6. 1482, 26. tervna. Rukop. c. 2106 f. III. Jo- hanca, soror olim Margarethe ab ircis, cmit domum ad hircos inter domos Georgii aurifabri ad auream aquilam el Johannis Przelucky ad carponem — erga commissarios olim d. Margarethe ab ircis pro CXV s. pr. — Act. fer. IH. post Joh. B. (Trh nebyl proveden.) 7. 1482. — Ruhop. ć. 2119 f. V. 4. Ve jmeno boZie amen. Já Margreta od kozluov — najprve činím — mocné poručníky domu mého u kozluov, v němž bydlím, a vinice mé, kteráž leží nahoře, ježto někdy slula Jahodná, nad čekú Vltavú, kterúžto držal někdy Franc od črné ruože — p. Tomáše kramáře, Jakuba od črného jelena, Mikuláše nožieře od šavle a Johanku, sestru mú —. Po- tom pak vuole má jest — aby poručníci — statek muoj — rozprodali —. A najprve když duom prodadie, aby Johance sestře s Janem, synem jejím, dali L k. gr. m. a Martě, druhé sestře iné, XX k. a k tomu všeckeren svrchek a nádobie domovité mezi též sestry mé — roz- dělte, než Martě, až by pak i duom prodán byl, komora zuostavena buď tu k bydlení až do její smrti. — Dále pak z těch peněz za vinici — aby chudým a malomocným u sv. Lazara na Nov. M. Pr. dáno bylo L k. m. A dále za též peníze viničné aby poručníci kúpili na některé vinici platu věčného, coż by XV k. gr. m. postihniti mohlo, a platu toho polovice jedna na víno do kostela sv. Jiljie a druhá k sv. Michalu v St. M. Pr. ustavičně a věčně byla dávána. Item pasy mé dva střicebrné at jsú prodány a za to ornát dobrý aksamítový nebo atlasový črvený zjednán a dán byl do kostela sv. Jiljie — a na vosk X k. m. (Bez data.) 8. 1486, 5. července. Rukop. & 2106 f. 181. Johannes aurifaber et Martha emerunt domum ad hircos — apud commissarios Margarcthe ab liürcis pro CX s. gr. pr. — Et prefata Johanna debet inanere in habitaculo posteriori usque ad unum annum. Act. postridie s. Pro- copii. 9. 1498, 14. března. Rukop. c. 2107 f. 36. Martha, olim Johannis aurifabri, nunc vero Wenceslai Jeczmenkonis