310 /V Na Velkém smáměstí. o všecken statek dělila a svůj díl dala Lidmile Podolské, vnučce své. -— Tu pan purgkmistr a rada — vypovídají : Poněvadž Eliška Paucarová'toho jest neukázala, aby k těm klínotům jakou spravedlnost a právo míti měla, nýbrž z odvodu Lidmily Podolské to se jest našlo, že ona za živobytí báby své ty klenoty v moci své jest měla, z těch příčin dává se Lidmile Podolské proti ní Elišce za právo, takže výš psané klínoty Lidmile Podolský ná- leží. Act. fer. 5. post Trium regum. 81. 1681, 19. ledna. Tamléž f. 89. Václav Horský s Lidmilou z Lacnburku, manželkou svou, kladou v knihy mèstské J. Mti C. radě a panu prokurálorovi v království Ceském, panu Mikulášovi Skalskýmu z Dubu a na >luš- tících, kus poustky při domě jich Reháčkovském jdouc do téhož domu po levé ruce ležící v prostřed štoku a sta- vení vejš psaného p. prokuratora, však do zdi té poustky pánu postoupené díry lámati, trámy aneb krabštejny k pavlači i k jiné nastalé potřebě do ní klásti moci sobě pozuostavují a k tomu sklep klenutý suchý při zemí v též poustce vystaveny, do kteréhož jest vchod z téhož domu jich manželův Reháčkovského, sobě, dědicuom a budoucím svým vymíňují. Mezi kterýmžto kusem poustky pánu po- stoupené a komorou nad sklepem klenutým vedle světnice břevnoví jich manželů, žlaby dva dřevený, z jednoho na druhý voda spadajíc; položeny jsou, ty a takový žlaby pán, dědicové a budúcí páně, an by toho potřeba kázala, beze vší odpornosti opravovali, prohnily-li by časné novy položití na svůj náklad povinní budou. A jakž předešle vokna z mazhauzku a z komůrky nad ním v domě p. prokurátora místo pavlače a vokna, kteréž v těch místecli prvé na jiný způsob udělány byly, do domu častopsaných manželův zdělány jsou, ty tak, jakž nyní stojí, s touto znamenitou vejminkou na budoucí časy zuostati mají, aby sc jim manželům těm i jiným vokny dymníky, jakž do předního tak i zadního dvoru, žádných již více mimo ty ncedada délati, od páně dědicův i čeládky páně vyhlídá- ním, vod ancb nečistot vyléváním, neřádův házením i ja- kýmkoliv jiným způsobem žádné protimyslnosti nečinilo. Act. postridie , Prisce. 82. 1612, 18. srpna. Rukop. č. 2114 f. 78. V so- bolu po Nancbvyzetí P. M. stal se trh dobrovolný, celý.a dokonalý mczi urozenými, statečným rylířem p. Prokopem Dvořeckým z Olbramovic a na Maštově, J. Mti C. radou, kupujicim z jednóć a p. Janem Horskym z Grinfeldu, J. Mti C. výběrcím posudného v kraji Koufimském, a paunou Marijf Annou Ilorskou z Grinfeldu, bratrem a sestrou vlastnf, proddvajfefmi strany druhé a to taková: Že jsou jmenovaní pan bratr a sestra z Grinfeldu prodali dům svůj nezávadný v Star. M. Pr., jenž slove od starodávna Rebáčkovský, v rynku mezi domy, kdež slove u zlatý trouby z jedné a domem u zlatý hvčzdy z strany druhé ležící — s zahradou —. Co se pak v témž domě od sviškš a nábytků zanechává, to jest na obzvláštním regi- stříku poznamenáno. A to za sumu 4750 kop míš. A jakož pak od starodávna vždycky k témuž domu kapla vnitř v kostele sv. Mikuláše, jdouce do kostela vra'y naproti studnici za domem řečeným »prüchoditym po pravé straně založení Stětí sv. Jana jest náležela a náleží, a v též kaple dobré paměti pan otec, paní máteř a jeden bratr nadepsaných pana bratra a sestry z Griinfeldu v po- koji Páně odpočívají a pohřbeni ležejí, to sobě nade- psaný pan Jan Horský z Gr., dědicům a budoucím svým vymíňuje a pozůstavuje, aby mohl bez všeliké překážky pana Prokopa Dvuřeckého z Olbramovic, dédicüv a bu- doucich páné — v též kaple volně a svobodně dáti se klásti a pohřbiti. Nicméně světla k službě boží a zvláště IV. Na Velkém náměstí, na den památky Stětí sv. Jana, jak se co dávalo, to pan Jan Horský — povinni budou zachovávati. 33. 1613, 2. srpna. Rukop. č. 475 f. 26. (Relací o slavení Jakuba Basseve, Vlacha Žida, do dy. pen pracmittendis. Vedle poručení Vašich Milostí a přátelského od uroz. a stat. rytíře p. Prokopa Dvořeckého z Olbra- movic V. Milostem učiněného připsání, kdež sobě pán do Jakuba Basseve, Vlacha Žida, jakoby on na škodu domu páně dům svůj, do ulice Židovské jdouc, stavějíc zvySo- vali, v něm oken, pavlačí i nějaký lusthauz na vejš vy- zdvihovati měl a víceji než na Zida náleží, dělati dal, stě- žovati a za zastavení jemu téhož stavení žádati ráčí, k opatření takového stavení do domu pánč, tolikéž i Ja- kuba Žida jsme vyšli. 1 ačkoliv týž Žid v štoku předním jak do ulice u ziatćho pil kola *) ped troje pokoje nahoru vyzdviženém, tak do dvora svého okna, pavlače i dvéře zdě- lané, kudyž se pro nízkost střechy nad zdí jeho Žida příční hledčti může do domu páně, avšak dosti podál, má, ale aby něco teď v novć mimo to, coż pii vejchozi V. Mu. již postaveno a spatříno bylo a dříve nežli pán dům svůj koupiti ráčil, jakž nás v tom spravoval, stavěti dáti měl, spatřití nemůžeme. Dále také i v tom, když sine jemu stížnost od p. Prokopa do něho V. Mtem uči- něnou přednesli, se otevřel a oznámil, jakžkoliv sobě prvotně k témuž stavení vyzdviženému má povoleno, ale vždy pro ušetření pána že by zeď příční, nad kterouż střecha šindelná položena, tak vysoko jako druhou, kteráž düm jelio od domu kostela Německého v nově vyzdvíže- ného dělí, vyhnati atakovému hledění konec učiniti chtěl. Nadto vejše jestliže by se pánu líbilo na gruntu páně vedle dotčené zdi příční na vejš podle libosti páně zeď naboru stavěti, že v ničemž na odpor stavěti se nemíní. Jinébo, což by k skrácení gruntu p. Prokopa Dvořeckého byti neb vztahovati se chtělo a nám přetrhovati náleželo, uhlédati a uznati jsme nemohli. 34. 1621, 20. října. Rukop. ë. 2114 f. 293. Pocti- vému Francovi Ostrštokoví z Astleldu, J. Mti C. správci ouřadu rychtářského v Star. M. I'r. J. M. osvícené kníže Karel, vladař domu Lichtenštejnského, kníže Opavské — poroučeti ráčí —: Poněvadž jest dům ten v rynku [vedle domu], slove u zlatý trouby, ležící a předešle někdy Pro- kopovi Dvořeckému náležející vedle jiného všeho a vše- lijakého statku jistou vejpovědí J. Mti knížecí — J. Mu C. v pokutě připadl a ten podle jisté smlouvy trhové uroz. a stat. rytíři p. Adamovi sl. z Mitrovic na Bratronicfch a Poříčí za hotových 5000 zl. rýn. prodán — aby téhož p. Adama — do toho domu netoliko uvésti dal, nýbrž tobo jemu, dědicům a budoucím jeho k dědičnému uží- vání a vlidnut( — postoupil. — Číslo pop. 931. (U korábu, u zlaté hvězdy.) I. 1429, 11. června. Rukop. č. 2099 f. 285. Ma- gisler civium ct domini consules Mai. Civ. Prag. per sen- tenciam diffiniivam pronuncciarunt et dcterminarunt man- dantes Margarete, relicte Jakssonis de Richnow, iam con- thorali Sobini de Jenikowicz ct eidem Sobino, marito suo, quatenus casdem X s. gr, quas prefatus Jaksso in suo ultimo testamento pro Niclino consobrino suo, lega- verat, eodem Niclicone decedente in Maliam, fratrem dicti Nicliconis, sunt devolute, persolvant ipsi Mathie. Act. sabbalo ante Viti. ©) Bývalá ulice Kostečná.