basilejští velikost husitského nebezpečí, jež „počíná se již jeviti v Německu ve způsobě revolty měst proti kněžstvu. Proto jest nutno provésti koncilem reformu“ a opat se žádá, by se do dva- ceti dnů dostavil do Basileje.1 Však opat neuposlechl a proto v dubnu téhož roku jej legát žádal znovu, aby přišel, co nejdříve.2 Ani tehdy opat Oto nevyhověl a legát jej proto vyzval, by se dal alespoň zastupovati nějakým doktorem bohosloví. Zase marně, a proto mu pohroženo exkomunikací,3 jestli neuposlechne. Můžeme si dle toho představiti, jaká vážnost byla přikládána jednání s hu- sity, když legát neváhal použíti nejpřísnějších trestů proti vysokým hodnostářům, kteří by se na sbor církevní nedostavili. Můžeme říci, že Francouzi sledovali s velikým zájmem jednání koncilu s husity. Dokazují to dosti četné opisy korespondence stavů českých, města Prahy, cisterciáka Jana z Maulbronnu a města No- rimberka.4 Ale Francie se netoliko zajímala, ale ona hleděla do věci i účinně zasáhnouti. Vysvítá to z dopisu Sorbonny poslanému do Basileje, v němž se mistři vřele přimlouvají, by profesor ví- deňské university Tomáš Ebendorfer z Haselbachu byl přibrán do komise ustanovené pro husitskou otázku. Při tom poznáváme, do jakých podrobností byla pařížská universita informována: Eben- dorfer prý se nemůže dostaviti do Basileje vzhledem k svízelnému počasí. Jakmile bude čas příznivější, nechť se súčastní jednání.5 1 Příloha č. 31. 2 Příloha č. 32. 3 Viz č. 37. 4 Příloha č. 35. 5 Zájem Francouzů o husitskou otázku tlumočí i list nejmenovaného praž- ského dominikána (Příloha č. 33.) zaslaný převorovi téhož řádu v Basileji. Opsal si jej Carlier, začež mu vděčíme pro několik zajímavých podrobností, o nichž se v listu dovídáme. Okolnost, že jest dopis odeslán z Prahy, nám dává tušiti, že v Praze asi zůstali někteří dominikáni. Hlavní význam spočívá ve vylíčení nálady, jaká byla tehdy v Čechách, resp. v Praze. Sděluje, s jakou radostí on i čeští páni přijali glejt s přilože- ným dopisem koncilu. Co jej naplňovalo úzkostí, byla oboustranná nedůvěra k jednání v Chebě započatém. Před nedávnem se dověděl, kterak někteří členové koncilu se rozhodně staví proti vyjednáváním s dodatkem, že ani v Čechách není lépe. Panstvo i kněžstvo chtějí jednání znemožňovati. Tlu- móčí-li úvodem radostné pocity, jež vzbudil glejt a list koncilu u kněží a pánů katolických, pak lze se domnívati, že to byl klerus i panstvo husitské, jež se k jednání chebskému chovalo opačně. Doufá však, že se situace vyjasní, on se svými přijde do Basileje, kde podají husitům ruku a ten smír přinesou českému lidu z Basileje, jako nějaké sladké jablko. Z francouzských pramenů, pokud se týkají počátků basilejského koncilu, čerpáme ještě dvě zajímavé podrobnosti. Co chtěl učiniti císař při jeho svo- 41