Potírá nejprve názor, dle něhož laici jsou oprávněni trestati chy- bující kněžstvo. To jest názor falešný se stanoviska právního i so- ciálního. Odporujeť kánonům, dle nichž laici nemají naprosto žádného práva trestati kněze. Zásada ta jest nebezpečna po stránce sociální, neb se tím poddaným dává právo stavěti se proti duchov- ním představeným. To jest počátek revoluce, neb taková zásada se může snadno rozšířiti z pole církevního na světské, od církev- ních vrchností se může přejiti na světské. Husité odsuzují, že kněžstvo má statky. To není nic nového. Vždyť již Julian — odpadlík zabavoval církevní majetek, a čeští sektáři mající podobné intence měli by se proto jmenovati „Julia- nisté“ místo „husité“. Nestačí dovolávati se Písma sv., neb jest známo, že husité sami se jím neřídí. Jsou pro evangelickou chu- dobu, ale při tom se všemožně snaží uvázati se v držení církev- ních statků oni sami. Stejně nestačí poukazovati, že bohatství jest na ujmu mravní dokonalosti kněžstva. Vždyť beneficia mohou slou- žiti i věcem mravně ušlechtilým a dobročinnosti. Naproti tomu jest známo, že chudoba husity tolik vynášená tak často nutí ke lži, pokrytectví, podvodu a k nemravnostem, zvláště u žen. Tedy ne- toliko bohatství, ale i chudoba mohou býti příčinou zla. Sv. Au- gustin pak dokázal, že každá věc může svésti člověka ke zlému a proto by nesmělo býti vůbec nic na světě. Nesmělo by býti žádných stromů, aby nesváděly k oběšení, bylo by třeba odstra- niti okna, by se lidé nemohli skokem s nich zabiti. Na konec poukazuje na praktické důsledky chudoby. Zná z vlastní zkuše- nosti, kterak při bohatých kostelích jest kněžstvo velice vzdělané, kdežto při chudých tomu je naopak. Jest to zcela přirozené, ne- boť lidé s hodnostmi akademickými snaží se dosáhnouti místa od- povídajícího jejich společenskému postavení. Ti, jimž se to nepo- daří, raději si hledají bohaté nevěsty, nežli by se dali vysvětiti. Tím pak se stává, že chudé farnosti mají kněze neučené, ke kte- rým lid nemá úcty. To jsou praktické důsledky chudoby kněžstva. Falešnost mínění o totožnosti chudoby s dokonalostí lze pozoro- vati i na českém kněžstvu. Bylo sice ochuzeno, ale — nestalo se proto mravně dokonalejším. — Tolik asi pravil opat z Lérins o tá- borském manifesté. V předchozí kapitole jsme poznali, že husitské hnutí v severní Francii i v Dauphiné se jevilo odporem proti odvádění dávek vrchnostem. Proto chápeme, proč opat Geoffroi tak důkladně po- tíral sociální názory husitské, a tím také rozumíme i jiným do- kladům z téže doby. Jsou to listy koncilia zaslané opatovi v Cluny. V druhé z těchto bul, dané dne 31. ledna 1432 představují otcové 40