XXX. V Husově třídě. — C. p. 240b. nebezpečenství pokládal, vyzdvihnouti dal, ale že jest pod lím on Gabriel do té zdi spodní bez vůle a povolení trámy klásti a je zazdíti poručil, tudy touž zeď, což by budoucně na škodu kolleje sc vztahovalo, sobě osobiti a při- vlastniti chtéje. Druhé, pri té a takové zdi k kolleji pří- slušející kulnu nebývalou postavil, kteréžto kulny střecha okna z světničky v kolleji dosahá a velmi nebezpečně v čas ohně též světnici jako i od lotříkův a zlodějův, jenž | by cokoliv odtud vytáhnouti a do druhého pokoje po té střeše, zíďku zvejšenou přestoupíc, vlézti mohli, zle po- slouženo by bylo. Třetí, Gabriel Špinler v též střeše vi- kýř proti oknu, kterýmž se z té strany všecko světlo té světnici odejme, ačkoliv sic nyní tak ještě v letě jako času zimního vyšetříti se nemůže, vyzdvihnouti dal a tudy na tíž kollej velikou služebnost nyedl, ano také i kus kamene z gruntu jich vypuštěného pod světnicí příčinou té kulny a položení naň reštu, což nemůže než ke škodě býti, odražen jest. A poněvadž se tu akademie, jednoho kle- notu království Ceského dotýče, žádali, aby to vše Gabriel zase pryč odvrci poručil. Na to od přítele Gabriela: Stížnosti pp. mistrův do- slechl, ale on proti tomu praví, že nic na ublížení pánům kollegintům, než sobě ku pohodlí v domě a gruntu svém podle svobody té, kteréž práva království tohoto jednomu každému v gruntu vlastním na hloub kopati i na vejš sta- věti propůjčunjí, přístřešek, nebolížto kůlnu udělal a trámce ty, na nichž postavena byla, do zdí vložené, kteříž nic lé zdi na škodu nebyly, zase vytáhnouti a odrezali dal, jeZ podezdíti a jináče sobě opatřiti dáti musí. Co se pak toho přístřešku nad touž kůlnou dotýče, poněvadž Gabricl sám tlakový není ani také čeládky, kteráž by lidem krádeží neb jináče škoditi měla, nechová, pánům mistrům, aby se co z domu jeho jim loupežné odníti mělo, obávati se potřebí není. Dále také podle stížnosti pp. mistrův vikýř v střeše vzdělaný oknům světnice jich, nebo dobře pěti loket od dotčeného okna světničného jest, žádného světla neodnímá. Naposledy, že káimen z zdí jejich do dvora jeho vypuštěný vyšetřením tesařův odražen a trochu dolův sňat jest, kterýž do gruntu a dvoru jeho vponštěn býti neměl, poněvadž již nikam dále vedle něho stavěti ne- mohou, žádné školy nenese, nebo když se staví, nenf vic možná, aby sc vicho ušetřili mělo, což soused sousedu zase dobře vynahraditi může —. Tu pp. úředníci — vypověděli: Poněvadž jest se to vyhledalo, že Gabriel maje sobě od pp. mistrův, aby na zdí jich, dům jeho a kollej Nazarctskou dělící, nízké, na kteréž předešle prkny ohraženo bylo, zíďku vzhůru pro bezpečnost svou vyzdvihnouti mohl, povoleno, vedle též zdí spodní jich pp. mistrův kůlnu až k oknu zamřížovanému z kolleje do domu jeho obrácenému postaviti a zvejšíti, anobrž i do zdi trámy příční dotčené kůlny vložiti mimo vůli a vědomí jich dal, po kteréžto kůlně snadně, zíďku v nově vyzdviženou překročíc, do okna za touž zídkou v kolleji by se vlésti ano také i do druhého zamřižovaného rukou sáhnouti a budoucně škoditi mohlo, práva pak měst- ská v nově přístřeškův pod okna cizí stavěti, trámův do zdi souseda klásti, ano také i stavení k škodě budoucí jiným se vztahujících vyzdvihovati zapovídají, pročež bude- li Gabriel takové kůlny své dále užití chtíti; povinen jest s ní tří loket od okna pp. mistrüv zamiiZovaného ustou- piti a trámy příční, pokudž by v zdi jich dosavad ležely, vytáhnouti a odfezati. Co se pak vikýře proti již psané- mu oknu na též kůlně vzdělaného dotýče, ten, poněvadž ne lak z nějaké potřeby, ale více k zastínění světla do okna a protimyslností činční jest vyzdvižen, protož se XXX. V Husově třídě. — Č. p. 239. — 76] Gabrielovi nachází, aby takový vikýř do dvou neděl dolův shoditi a odprázdniti dal. * 16256, 26. srpna. Rukop. c. 2114 f. 341. Gabriel st. Spindler, mé&ténín St. M. Pr, — rozjímaje, kterak Kalefina m. j. züstávaje s ním 16 let jesti jeho vérné opatrovala — düm svüj vedle domu Knechtovského z jedné a kollejí Betlemskou z strany druhé — jí dává. * 1680, 18. zái(. TamléZ f. 44[. Baltasar Kegler loutnát a Lidmila k. d. od Gabriele Spindlera za 1800 k. m. . ^ 1632, 26. srpna. Rukop. č. 1074. f. 91. Jakub Subart [svédéil]: Toho jsem povédom, Ze Katetina, neboZ- tíka Gabriele Špindlera manželka, která nyní v Drážďanech zůstává, a nebožka Alžběta, Frydrycha Raspa a Doroty Švejcarový matka, byly vlastní sestry. Číslo pop. 239. (Kolej Nazaretská.) ?| 1480. — Acla collegii Nazarelh f. 44. Slovutnému pánu Filipovi z Paděřova, vladaři na Ostromeči, bratru nám v Bohu milému. Službu naši s žádostí všeho dobrého napřed vzkazujem slovutný příteli nám v pánu Ježíši milý. Vstonpivše před nás do rady poctiví mistři učení na- šeho Pražského M. Martin z Betlema, M. Jan Rokycana, kněz Mikuláš Rehovec a opatrný Václav Straboch, spolu- soused náš, i vyznali jsou svobodně, dobrovolně a beze všeho přinucení, že jest jím to dobře svědomo a při tom jsou byli, když jest Linhart z Tatounovic vzal od stadentův z Nazaretu 100 k. gr. peněz hotových a z těch jim měl plniti 10 k. gr. platu ročního věčného a to ma- jí v dskách zemských vloženo a zapsáno. Jakož toho také od písařův desk zemských svědomí mají. Kterýžto Linhart počne jim plat plniti sám do Nazaretu s vděčností při- nášeti i neplní do té chvíle a my veliký skrze to nedo- statky trpíme. Protož milý příteli, prosíme tě, aby těm študentům dopomohl k jich spravedlnosti vedle jich svě- domí, dá-li Bůh řádného, Neb se toho uptáš, že jest Lin- hart před tím dosti chud byl, než teprv když jesti peníze vzal, to zboží jest kúpil a toho požívá od dráhně let. I věřímet, že jim spravedlivě učiníš, k tomu zvláště patře, že jest této zemi z toho města mnoho dobrého vyšlo a ještě, dá-li Bůh, vyjde. Odpovědi žádáme. Datum fer. V. ante diem b. Martini, Purkmistr a konšelé Star, M. Pr. *2. 1480. Tamléz. J& Zdének z Postupic vyznávám tímto listem všem, kdož jej uzří nebo čtoucí slyšeti bude, že když dobré paměti Linhart z Tatouňovic byl jest sta- ven v Starém M. Pr. a na rathouz vsazen od studentüv Betlemských pro úroky, kteréž jim měl platit 5 k. na sv. Havla a 5 k. na sv. Jii(, tu& mné jest svrchupsany Lin- hart prosil, abych jeho vyručil a slíbil za něho 5 k. gr., kteréž měl to půlletí jim ouroku dáti napředjmenovaným studentim. A tak k jeho prosbě slíbil jsem jim pod ti příčinu, jestli že on sám těch 6 k. nedá, zaslibuji vám plniti. A tak jsem učinil, že jsem musel své vlastní peníze za něho dáti, půl čtvrtý kopy dal jsem jim a ještě půl druhé kopy dlužen jsem jim z těch 5 kop a předepsaný Linhart slíbil jest pod věrou staviti se v Praze a s nimi se konečně smluviti, aby jim platil svým obyčejem, jakož jest prvé bez zmatku platil aneb aby jim sto kop m. dal, aby oni sobě za ty peníze jiné zboží koupili. Dále pak, stavěl-li se čili nestavěl, aby to svědčiti — než to že jsem musel já své peníze zaň dáti. Toho jest mně dobře svědomí. A na svědomí toho jsem vlastní pečeť svou k to- muto lista pfitiskl. Ps4n na Postoloprtich na den sv. Martina 1. 1430. 96