XXI. Koslel su. Marlina Menś. — C. p. 190p. 920. 1406. — Hassco plebanus. *9]. 1409, 26. Cervence. Libri erecl. V111. f. G. 9. (Donacio duarum domuncularum pro ecclesia.) Coram — Gregorius Janowicz, Johannes de Brunna, institores, Nicolaus rymar, Ludowicus Schrol, cives Mai. Civ. Pr. Tadra, Souduí ahla V. str. 33. ac principales de fraternitale institorum, quam in ecclesia | s. Nicolai in foro pullorum habere dinoscuntur, in pre- sencia discr. Hasskonis, plebani ecclesie parrochialis s. M. M. — personaliter constituli proposuerunt, qua- liter ipsi cupientes sue ncc mon progenitorum et pre- decessorum ac omnium aliorum cum ipsis fraternitatem habencium et successorum eorundem animarum de salu- tari remedio providere — duas domunculas in area dotis ecclesie s. M. predicle situatas cum areis earundem, in quibus diclus d. plebanus unam cum media s. gr. cen- sus ct dicti cives ac fraternitas tres s. gr. census habere dinoscuntur, una cum censu eodem trium s. gr. dicto d. Hasskoni plebano et ecclesie sue et suis successoribus sub condicionibus infrascriptis dederunt — ordinantes — quod dictus d. Hassko — et omnes ipsius successores — singulis Quattuor temporibus per circulum anni currenti- bus jn dicta ecclesia s. M. unum anniversarium — peragi faciant, teneant et peragant, ubi feretro cooperto et can- delis quattuor circum ardentibus in sero vigilie et in crastino missa defunctorum cantabuntur et due misse le- gentur —. Acla sunt hec a. elc. quadringentesimo nono, die vicesima sexta mensis Julii. #22. 1409. — Hukop. ć. 2101 f. 195. Nicolaus goltslaher de Tachowia e. duas domus sibi invicem anncxas, que fuerunt olim Petri goltslaher, erga Hassconem, ple- banum s. M. M. °28. 1415. — Emler, Libri confirm. VII str. 180. Hassko, plebanus ecclesie s. M. M. *94. 1428. — Tamléz VIII. str. 56. Data est crida d. Mauricio de Benessow, plebano ecclesie s. M. M , ad ecclesiam s. Johannis in Obora in Minori Civ. Pr. ]. 1448. — Rukop. ¢. 90 f. 158. Ecclesia s. Eulogii. 9. 1451. — Rukop. č. 2119 f. D. 3. (Kšalt zlatníka Stanislava.) [Odkazuje] na kostel sv: Elogia na diclo II k. gr. 8. 1593, 22. ledna. Rukop. C. 2112 f. 394 a č. 2179 f. 57. Ondicj Kynne a Martin Sol, star&í zlatníci, spolu i jiní mistři řemesla zlatnického přiznali se, kterak byvše k tomu skrze sprostředkování p. purkmistra a pá- nů přivedení, aby k Zádosii uroz. p. Jiřího z Lobkovic na Chomutově kaplu sv. Eloia i s tím domem, kterýž při té kaple jest pro lepší též kaply vzdělání a vyzdvižení J. Mti pánu postoupili a odevzdali. I měvše dotčenou kaplu od cis. Karla IV. femeslu jich zlalnickómu k tomu oddanou, aby v ní každoročně památku sv. Eloia drželi a lu k službě boží se scházeli, nebolito doma u sebe na týž den památný scházejíce se to vykonávali a pamálku činili, majíce k tomu od p. purkmistra a pánův jisté dovolení, aby túž památku sv. Eloi kde by koli při kterém kostele a voltáti, voblíbíc sobě místo, mohli ve vší té podstatě. jakož i tuto v té kaple obyčej měli činiti, tíž pouť vy- konávati. A poněvadž na takové též kaple J. Mti pánu od J. Mti Cé jisté dovolení a proti těm, kdož by proti takovému dání něco nenáležitého mluviti se ujali, dosta- tečné opatření skrze privilegium sobě dané mají, J. Mti pánu, panu Jiřímu z Lobkovic dotčenou kaplu sv. Eloia s domečkem při též kaple ležícím i s tím platem z něho XXI. Koslel sv. Marlina Mens. — C. p.190p. 387 vycházejícím a s tím vším příslušenstvím — odevzdávají —. Proti kterémužto jich zlatníkův též kaply odevzdání pro vynahražení toho platu desíti k. gr. m., kterýž z toho domečku při častopsané kaple každoročně vycházel, J. M. uroz. p. Jiří z Lobkovic 200 k. m. zlatnfküm slar&ím na místě všeho pořádku odevzdal —. Act. die Vincentii. * 1680. — Beckovskj, Poselkynë I. str. 596. R. 1378 cis. Karel 1V. dne 25. m. června na svůj: hrad Pražský z všech třích Pražských Měst zlatníky povolal a jim z bílého kvítkovaného damašku infuli neb čepici bi- skupskou sv. Eligia, jinak Elogia, Nomomagenského bi- Skupa, daroval, Zidaje, aby pfijmouce od ného ten dar v náležité uctivosti jej měli. Zlalníci Pražští ten tak vzáctný dar — s velikou radostí přijavše — duchovenstvo, které ten vzáctný dar do příbytku slaršího mistra zlatníka v St. M. Pr. bydlícího s slavnou procesí neslo, z hradu Pražského doprovázeli, ten lak veliký klenot v témž pří- bytku poécestné sloZili a na tom se spoleèné snesli, aby tu infuli svého milého patrona stříbrem a zlatem okrášlili. l dali na tu okrasu devět marků, t. j. půl pátý libry stříbra, a ním tu infuli, tak jak se ona dosavad spatřuje, ozdobili. Aby pak ten bílý kvítkovaný damašek, z něhož ta infule dle starodávního sprostého způsobu udělána jest, nékterak také ozdoben byl, jej červenou tykylou okrášltili, která se skrz mnohé křišťálové v bohatě pozlaceném stříbře sázené (abulky spatřuje. | Na tom pak bohatě po- zlaceném stříbře, nímž ta infule okrášlena jest, nachází se velký K a nad ním královská koruna vyryta, od kteréhož K s písmem starodávním dvouma řady okolo té infule v tom stříbře také tento nápis vyrylý jest: A. Domini M. CCC. LXXVIII. infula s. Eligii apportata est per sere- nissimum principem el dominum dominum Carolum Quar- tum, Romanorum imperatorem semper augustum et Bo- hemiae regem, donata ei a domino Carolo, rege Franciae, quae nobis aurifabris Pragensibus per ipsum dominum nostrum imperalorem data est et donata ex gratia speciali. Mimo té infule sv. Eligia u těch zlatníkův následující svátosti dosavád se nacházejí: 1. Čepička hedbávná zelené barvy v stříbře sázená, kterou sv. Eligius na své hlavě nosil, na jejížto stříbrné okrase po jedné straně člou se tato slova: Mitra, a na druhé straně: s. Eligii. 2. Reliquie neb svátosti v červeném aksamitovóm pytlíčku zašité, které ten svatý biskup na svých prsách nosíval; len pak pytlíček jest také v stříbře sázený, na jehožto jedné straně tato slova: JHS a na druhé MRA se spatřují., 8. Ctverhranny měděný bohatě pozlacený, více než na čtvrt lokte velký a na prst vysoký religuiář neb kra- bička, v které se dosavad tyto svátosti nacházejí: Sv. Vá- clava, Lidmily, Víta, Prokopa, Zygmunda, Pěti bratří, Klimenta, Jedenácti tisíc z tovarySstva sv. Voršily, a díl sukné sv. Petra. 4. Díl kříže Krista Pána, z něhož jest křížek něco kratší nežli na čtvrt lokte a na půl prstu udělán, v stříbře sázen a kamfínkami rozdílných barev, též filigranovým dílem okrášlen. 5. Kalich měděný pozlacený, který sv. Eligius, jsa zlatníkem, dělal. 6. Prslen velký měděný pozlacený, který ten sv. biskup ne na prstu, ale na levé ruce místo manipulu při službách božích nosil. Jest pak v tom prstenu toliko kři- šťál velký co slepičí vejce vsazen a pod ním zelený plíšek položen, který svou zeleností křišťálovou jasnost promé- ňuje v zelenost. 49°