XXII. Na Marian. udmósli. — ©. р. 1901. vinna pro příčiny předložené nenie. Než poněvadž v to se dali, jsouc obyvatelé a majíce v Feci i v skutku proti sobě se zachovati poctivě, jako dobrému každému sluší, toho jsou nezachovali, i z té příčiny p. purgmistr a páni je oba v svou kázcň ber, protože on Viktoryn to jemu zdvihal, oć Spik konce s cechem mó, a on jemu to, oč naň rozsudku učiněno není; a smlouva ta neukazuje, aby sc na pověst Viktorinovu vztahovala. Act. fer. II. post Vincentii. 13. 1535, 19. ledna. Rukop. c. 1130 f. 46. Jakoż jest Juliana, dcera nékdy Viktoryna Syrovce, obeslala Kate- finu, macechu svi a prwvila, że k tomu statku, v kterómż ona Kateřina sedí, spravedlnost má po témž otci svém, jakožto k nepořízenému. A na to ukázala zápisy, z kterýchž po- vědění týž otec její a matka Anna sobé obapolní statkuov vzdání činí, žádajíc za spravedlivé opatření. Proti tomu Kateřina Syrovcová dala mluviti; že s toho společního vzdání jest sešlo, poněvadž on Viktoryn Annu, mateř její, jest přebyl životem a s ní Kateřinú jiné vzdání učinil a v tom oznámil, že Juliana, dcera jeho s první man- želkú, jest odbyta. A poněvadž týž statek podle toho zá- pisu jí Kateřině s sirolky náleží a jinému žádnému, a on Viktoryn mimo ten zápis žádného jest pořízení činiti ne- mohl, žádala jest, i od svých sirotkuov, za spravedlivé v tom opatření. Tu p. purkmistr a páni — vypovídají: Poněvadž on Viktorin Syrovce Annu, první manželku svú, životem jest přetrval a potom drulní sobě pojav, s ní dítky zplodiv, s ní jest slalek svuoj spolčil a ji v témž statku s týmiž dětmi svými a jejími pravú spolećniei učinil a v témž zápisu oznámil, že jest Juliany, dcery své, odbyl, z té priciny ona Juliana v tom statku spolku s jinými dětmi míti nemůže. Než pončvadž jest ona Juliana dala to od sebe mluviti, že což jest po ní otec její věnoval, to jí vydáno není, chce-li z toho koho viniti do čtyř nedělích, právo se jí nezavírá. Stalo se v úterý po sv. Antonínu. ^ 14. 1648, 2. ledna. Nukop. ć. 100 f. 157. Smliva stala se jest mezi porućniky sirotkuov neb. Kateřiny Sy- rovcovć z jednó a Janem Železným, manželem též neb. Kateřiny, z strany druhé o podíl po Viktorinovi Syrov- covi a Kateřině Syrovcové, manželce téhož Viktorina, a to taková, že Jan Zelezný vzíti jest se podvolil XV k. gr. & Act. fer. Il. post Circumcis. d. 16. 1552, 92. června. Rukop. c. 2142 f. AA 12. (Kšaft Jana Syrovce.) My purkmistr a rada — známo či- níme — kterak Jan Syrovec nožíř, někdy soused náš, učinil kšaft — v středu po sv. Marku ev. 1552 — takže on Jan Syrovec — díl svuoj na domu někdy Viktorina Syrovce, otce jeho, jemu podle Václava bratra a Barbory, sestry jeho, náležející — odkazuje Martě, manželce své —. Na potvrzení pečeť naši menší dali smc piitiskniti k tomuto listu v středu před sv. Janem Kr. 16. 1553, 14. Gervence. Rukop. č. 2117 f. 293. Václav, syn neb. Viktorina Syrovce, vzdává díl svuoj otcovský Barboře, sestře své, Act. fer. VI. post Marga- retliae. 17. 1554, 2. srpna. Rukop. ć. 101 f. 66. Jakoż jest Marta, manželka neb. Jana Syrovce, na díl po témž manželu jí náležitý se potahovala, a Barboru, sestru téhož Jana Syrovce, a manžela jejího z dotčeného dílu v radě obvinila, i jsou smluveny, takže táž Barbora s Janem, manželem svým, za týž díl všicek jí Martě vydati mají LI k. m. Act. fer. V. post Petrum vinctum. 18. 1665, 1. března. Rukop. č. 2121 f. 124. Stala se smlouva mezi Julianou Pikartovou a Barborou, dcerami nékdy Viktorina Syrovce, o duom po něm pozuostaly XXII. Na Marian. udmesli. — C. p. 190i. 415 mezi domem Markyty Rej$panky a sladovnou Jiříka Hrdiny, a to taková, že Juliana ujala jest sobě polovici nadepsaného domu a Barbora druhú polovici. Act. fer. V, post Mathiam ac Scxagesimam. 19. 1567, 8. prosince. Zukop. č. 2118 /. 180. Barbora Syrovcová, někdy Jana Syrovce a jiz Jana H.ric bečváře manželka, všecku spravedlnost svú ma domu, kteráž jí s sirotky s předešlým manželem jejim Janem zplozenymi náleží, vzdává manželu svému. Act. die Con- cept. Mariac. 20. 1576, 26. ledna. Rukop. č. 2122 /. 126. Jakoż Anna, nékdy Jana Syrovce dcera a manželka Kašpara bečváře, i na místě Václava, bratra svého let nemajícího, obeslala jest Jana Hartle bečváře, vočíma svého, na pány vznóśejic, Ze on Jan Hartl duom, v némz bydlí a po otci jejím Janovi Syrovcovi, Barboře, mateři jejich, jim náležející jakožto dědicuom, jeho užívá neopravujíc k spu- štění —. I ujala dim Anna, manželka Kaśpara becvaie, s Václavem, bratrem svým, v 300 k. gr. m. Stalo se ve čtvrtek po sv. Pavla obrácení. 21. 1576, 11. kvétna. Rukop. C. 21/8 f. 434. Jan Kučera sanytrník a Anna k. d. Syrovcovsky vedle domu někdy Markéty Rejšpanky od Anny, pozuostalé po Janovi Syrovcovi dceři, Kašpara Kytnera manželky, a poručníka Václava, dotčené Anny bratra iet nemajiciho, za 200 k. gr. č. Act. fer. VI. post Stanislai. (R. 1587 splácí Pavel Srbecký, manžel Anny, vdovy po Kučerovi.) 99. 1590. — Rukop. C. 2112 f. 335. Anna, ně- kdy Jana Kučery a již Pavla Srbeckého manželka. 23. 1606, 20. listopadu. Rukop. č. 2113 f. 417. Jan Behem z kawemberku a Alžběta k. d. v koutě za domem Zikmunda Kapra od Pavla Srbeckého a Anny m. j. za 850 k. gr. č. 24. 1607, 13. ánora. Zamléz. Jan Behem z Bawen- berka postoupil düm knézi Theofilovi Krystekovi, rekto- rovi kolleje cís. Soc. Jesu za 175 k. gr. č. Číslo pop. 190i. (U sedmi andčělův, Rejšpanský.) * 1433. — Rukop. é. 2099 f. 357. Ex man- dato dd. consulum Krtén doleator dedit res subscriptas Anne, conthorali Niclassii de Montibus Cutlinis, quas prc- cedens consilium eidem Kitén servare circa se mandavc- rat ad annos discretos pueri dicte Anne, videlicet duo ornamenta, unum claucum excautiratum (?) alias vyrazovany et aliud nigrum, ilem duas tunicas, unam nigram subduc- lam pcllicio regulino et aliam rubeam subductam pyz- mayzli, item pelles leporinas. 1. 1441, 23. ledna. Rukop. ć. 992 f. 206. Jakoż jest byla pře a ruoznice mezi Kunki, vdovi po neb. Křtěnovi bečváři, z jedné, Mafikem a Jani, sirotky neb. Vavřincovými z Břeska z druhé strany o dědicstvie otce jich již jmenovaného, pro kteréžto dědicstvie sirotci svrchupsaní Kunku jsá nařkli, pravíce, kterak neb. Křtěn, strýc jich, přijal jest k sobě za dědiny a za statek otce jich bez tří čtyřidceti k. gr. dokládajíce se svědomic do- brých a usedlých lidí. Tu páni purkmistr a konšelé St. M. Pr. — přeslyševše — kterak statek otce jich jest tudiež na tom zboží odhádán bez tří za čtyřidceti kop