XXX. V Husově třídě. — Č. p. 248b. se o to nic nestaral, že on je bude věděti jak spokojiti. Mezi kteymiZto odklady a protahováním s tou véc( stí7- nost Doroty z Votína a (ak pokřik mezi lidmi vzešel, že by týž Jiřík z Sudetu ze dvora v Modřanech dobytek hovězí i jiný a něco od svrškův vzíti a do vsi Svejpravic, kdež sobě tam jinej dvûr op&ty koupil, odehnati dal. C«z potom opat.zbraslavsky v tyz dvür, jakożto odb&znej se uvedl a k opatrování některejm z svých podaných poručil. Až potom stranám prodávající i kupující od téhož opata oznámeno jest, že je před sebe na Zbraslav srokuje a co by tu na jakým nedorozumění byio, od stran vyroz.méli chce. A tak strana podávající s pány a přítely svými a já tolikéž s nimi na Zbraslav přijevše u p. opata dali sine se opověditi. Však když Jiří ze Sudetu, strana kupující, na týž den se nepostavil, darcmní jízda byla a se nic ne- vyfidilo. A tak zase do Prahy odjeti se muselo. Kterážto věc až posavad tak nevyřízená zůstává. Kdež jest se pak týž Jiří z Sudetu, jakž se zpráva od lidí činí, slyšeti v lom dal, Ze by jim lakový dvůr zaplatiti měl a čím provésti má, o tom já nic nevím, anobrž psaní, kteréž mi týž Jiřík s strany téhož dvora odkládáním činil, straně prodávající sem odvcdl. Matiá$ Kocius Plzně, písař kláštera Zbraslavského : Předně, že se v lom nepamatuji, aby Václav Nos Rehořovi Haklovi, hejtmanu kláštera Zbraslavského, tak ve psaní, kteréhož datum pokládá den sv. Tiburcí I. 98., že se trh mezi Dorotou Nosovou a Jiříkem z Sudetu o dva dvory a třetí chalupu v vsi Modřanech k klášteru Zbraslav- skému pod plat náležející státi, učiniti měl, a vedle toho ani że jest mi od téhož hejtmana ku přečtení podáno bylo, ani laké p. opatu precténo Ze by byio. Dále juk dokládá, že by v sobotu před Sesláním ducha sv. I. 98. jmenovaný Jiří « Sudetu v noci před svítáním na dva vozy v nadepsaných dvou dvořích ve vsi Modřancch dal a že by nejprve krávy, ovce všecky z na'epsaných dvoriv oukradně do vsi Svejpravic hnáti poručil, o tom nevím. Po některým času, o tom vím, že jest Dorota Nosová činíce psaní nejedno p. opatu jeho Jiříka, že by ty věcí z lýchž dvorův [odvezl], ne jako dobrý, poctivý člověk, ale jako zjevný zloděj, podvodník a lhář, naříkala. O tom také vím, že jest Jiří z Sudetu do kláštera přijel k p. opatu a takové psaní jemu ku přečtení podány byly. On pak po- vídal, že jí takové dvory zaplatil, ukazujíce nějakou kvitanci. O tom vim, že jest Jiří z Sudetu o zápis těch dvorův p. opata následoval, i lýž p. opat psaní učinil Dorotě Nosový, že by takové dvory jemu Jiřímu v zápis uvésti chtěl. Po takovém psaní jeho Jiřího viceji: sem ho v kla: šteře: noviděl. Třetí také o tom vím, že jest p. opat rychtáři. Modřanskému, aby se v takové dyory, jakožto odběžný, uvésti poručil. Dále, jak dokládá táž Nosová. že chtěla-li je ty dvory a své vlastní bez soudu zasc postoupené míti od téhož p. opata, Ze jest musila té- muž p. opatu 50 k. m., ouředníku se mnoa 20 k. dáti, toho neučinila za příčinou nějakýho soudu Ale předně p. opatu 50 k. za pokutu, ouředníku a mně z povinnosti, že jest na takové dva dvory pří knihách klášterských, tu kdež se jinf gruntové zupisujf, žádného zápisu neměla, dáti musela. Do konventu šest kněh latinských s puklami na celém archu z lásky darovala. Naposledy o tom sem slyšel, že jest Dorota Nosová nadensané dvory Janovi z Tišnova a manželce jeho prodala, ale o ty smlouvě spečetěné, že by při kvinách klášterských purkrechtních složena býti měla, o tom já nevím. . Jan Ledcansky z Popic na Hrnciffch a Scbifove: Toho jsem povědom, když sem 1. 98. oulery po Vzkříšení Páně koupil dva domy, při nich zahrádku, na Dobytc(m XXX. V Husově třídě. — Č. p. 242. 741 trhu od p. Jiřího z Sudetvu, o takové domy byla jest mezi námi s skrze p. otce mého, p. Jakuba, smlouva učiněna. 91. 1601, 80. srpna. Tamdé£ f. 211. Sebestian Sleinc tkanièkif a Veronyka k. d. u tří kalichü od uroz. p. Jana st. Sluzského z Chlumu a Kateřiny Sluzské z Bezdědic m. j. za 700 k. gr. č. 22. 1607, 2. srpna. Rukop. č. 2205 /. 277. (Kšaft Veronyky Slejncové.) My purkmistr a rada St; M. Pr. známo činíme — Ze kšalt někdy Veronyky Slejncové, mčšíky naší — německým jazykem sepsaný a od příscž- nélio písaře našeho radního na česko přeložený — před námi vysvědčený, a v středu po neděli Cantate I. 1607 publikovaný — toto v sobě drží: Ve jméno —. Já Vero- nyka Ślejncovń — dům můj v St. M. Pr. — kšaftuji Sebestianovi Slejncovi, mému fádnému manielu — na ten způsob, aby vydal Vaviince Schemana, mého švagra, řídným dětem Matoušovi, Zuzanně, Kateřině a Dorotě, všem společně sto tolarův. — Stalo se v sobotu po sv. Vavřinci, 12. dne Augusti r. 1606. — Tomu na svědo- mí -— ve čtvrtek nazejtří sv. Petra v okovách 1607. 23. 1610, 4. července. Rukop. č. 2233 [. 95. Sehe- stian Slejnc a Barbora m. j., vdova po Marlinovi Ledskym, měštěnínu St. M. Pr. . 24. 1616, 27. března. Nukop. ć. 2114 f. 173. Sebeslian Slejnc tkani&kár vzdal düm u tií kalichüv Bar- boře, manželce své. * 1623, 5. září. Tamléž f. 325. Michal Trentin u Zuzama k. d. u tří kalichů od Sebestiana Slejnce za 1750 k. gr. & © 1680, 22. listopadu. Tamtéž f. 446. Uroz. p. Francis- cus Roja ab Aquista Pace a Lidmila z Drahobcjlc m. j. k. d. u tif kalichů od Michala Trentina za 1392 k. gr. m. Číslo pop. 242. (Dům desk zemských, Sazimovský, Ouštský.) 1. 1437. — Archiv Ceský IX. str. 265. Zikmund dává dům, v kterémž někdy desky zemské byly, Janovi Ncäporovi z BiSofswerdu. 2. 1477. — Rukop. č. 2106 f. 2. Cardonis. 3. 1686. — Rukop. ¢. 2142 f. R 4. N3aft Doroty, kuchařky kněze Jíry Kulhavého na Mělníce, obývající v domu páné Sazimovu [z Ust] proti Skole sv Jiljí. 4. 1576. — Rukop. č. 1058 f. 243. (Svědomí mezi Evou, hospodyní z domu pp. Sazimuov a Kašparem Lon- hansem krajčím, manželem jejím.) Marjána kuchařka od Marty svienice: Nesla sem tři hrnce másla k Káči tlustý; nevím po čem je dávala. Přinesla peníze a Kašpar je hned vzal a na Bechyni s nimi hnedky 3el. A pral se s Evou a tloukl, Ze mu pen& nechtéla dávati. Byl j( 4 k. za pivo dlužen; musela je zaplatití KdyZ méla kicrf pc- níz, musel je s tovaryši všemi utratiti. Nevážlivý je; mínil mne o mou poctivost připraviti. Ona bránila toho. Měl svou kurvu, prišla k němu a Eva musela mu peníze dáli. Lůžko jí rozseka', kacblík vyrazil a konvici na ni hodil. Vždycky jí lál, jdi mi z demu. Nebál se P. B. ani dobrých lidí. Musela k souseduom přes zdi utíkati před ním. — Anna zvoníková u sv. Jiljí: Bylo tak: Přivezli nějaký vo- mastek KaSparovi do Sazymovic domu. Viděla sem, když vezli. Sám Kašpar odvíral vrata; když do domu vjeli, | zavřel po nich duom. Nevěděla sem, co vezou, až když skládali s vozu. Byl vomastek. Potom sem viděla, když ' jej z domu nosili v putnách. -- Jir( Berk: To vim, kdyż se psalo 72, když Kašpar Lonhans u p. Petra sloužil, že jest nějaký vomastek, sejr a máslo od paní z Ríčan za