JOHANNIS PLANAE. 285 nasterio S. Anne et conventui platili perpetuo et in euum in terminis consuetis, videlicet sanctorum Georgii et Galli, et ipse Henricus ty dědiny na králově milosti vyslúžil po Bo- žatovi, filium olim Johannis de Chlumczan, qui fuit heres dictarum hereditatum post suos predecessores, ex quo dicte X sexag. gr. cen. a. jest poostaven na těch dědinách od dědicuov těch dědin, že dalšieho pruovodu dskami potřebie nenie, aniž jest on Henricus provedl, by ten plat de dictis hereditatibus byl sveden a splacen, protož ten plat aby nadepsanému klášteru byl placen juxta eorum tabulas a jich poostavenie toho platu in prefatis heredita- tibus, ut pretactum est; neb což se dotýče duchovních dědin a platuov, že to na královu milosť za odumrť nepřipadá. Act. a. d. MCCCCLVII, f. II post Viti. Raigrad. 46. Mus. Boh. 208. Talmberg. 92. Brun. 220, 221. Cruciger. Konopišt. Nálezové. Všehrd 7. Palacký, Arch. č. III, 326. Jireček, Cod. jur. Boh. III, 2, 48. E, 6. — 1457, 20 Jun. — In causa inter Nicolaum de Nowewsy dictum Sseperka ex vna, et Petrum, fratruelem dicti Nicolai, parte ex altera, prout inter eos pře fuit pro dote matris dicti Procopii, Procopius voluit, aby věno matris eius bylo ze spolka placeno při rozdielu, když jsú se dělili, et Nicolaus odpierá tomu, že nenie povinen věna platiti z svého dielu, než on toliko Prokop z svého, domini barones in pleno judicio invenerunt pro jure, et Georgius de Cunstat et de Podiebrad, gubernator et magister curie regni Boemie, slovem královým a na králově miestě dominorum consilium exportauit: ex quo těch padesáte k. věnných, kteréž po mateři Prokopově jsú vzaty a ze spolka utraceny, aby těch L k. oba ze spolka dali, a ostatek toho věna aby on Prokop mateři své dodal a doplnil, to jesti LXXV k. gr. z svého dielu. Také jakož Prokop viní Mikuláše, že je sliboval za lidi i platil ty dluhy z společného statku a již takových dluhuov z některých upomíná, chtě sobě k své ruce obrá- titi, to domini mandaverunt inter partes dictas, což by koli takových dluhuov bylo, aby ze spolka na rovný diel dělili. Act. a. d. MCCCCLVII, f. II post festum s. Viti. Raigrad. 47. Mus. Boh. 209; Talmberg. 92. Konopišt. Palacký, Arch. č. III. 327. Jireček, Cod. jur. Boh. III, 2, 48. E, 7. — 1457, 20 Jun. — L. b. MCCCCXXXVI, ten pátek po oktábu božieho narozenie, staly sú se tyto věci dolepsané a poručenie skrze p. Mikuláše Pyska u Vysokém Mýtě v jeho domě před obědem svrchupsaného dne i při tom sú byli opatrní muži, Jan Doma- šinský, v ty časy konšel oc, a slovutný panoš Hemach a kněz Hánek, farář svr chupsa- ného města Mýta. Mikuláš Pysk jsa při dobré paměti promluvil jest k svrchupsaným tato slova: páni konšelé najmilejšie! oznamuji a osvědčuji vám, že chci, aby kněz Vaněk popsal mi poručenstvie a jiné věci, kteréž jemu okáži tajně, neb chci aby to tajno bylo nynie; proto jestli že mne pán buoh povolá k sobě, prosím vás, abyste těch věcí svědkové byli, že sem tak rozkázal psáti, cožkolivěk jest popsáno, aby to před vámi čtěno bylo po mé smrti, před mými přátely, a najprvé aby jeden za druhého slíbil, aby potom mezi nimi sváruov nebylo, a aby tak drželi a přijeli ode mne vděčně moji milí přátelé, jakožť sem já poručil a popsati rozkázal, aby spomínali na mú duši a na mé dluhy, jakž komu viece nebo méně poručeno jest a konšeluov žádám, aby vyznali, že z mé vuole tyto věci popsány jsú a ne jinak, než tak aby držány byly od nich přátel. Item dvuor v Žestocích dobře vystavený se vším, což tu jest, i kamenem vystaveno, se vší rolí ornú, jakož ty sám dobře vieš, kterak se nynie voře, aby jinak vorána nebyla od tvých ratajóv okolo toho rybníka, jakož já tobě toho doufám, jako svému milému bratru, neb sem ten rybník dceři své zachoval, aby na to byla vydána a vypravena, budeli živa, za muž; a druhý rybník tudiež blíž pod velikým, item prut lúky; protož najmilejšie bratře k chlebu a ku pivu dávám tobě ten dvuor, a jestli