168 QUARTUS ornými a neornými i s tiem se vším zbožím a puožitky i plným panstvím i se vším právem, jakož jsú předci moji drželi, i já tudiež sem po nich držel, i se všelikú zvolí, slovutným panošem Purkartovi z Budova a Janovi z Vahance, seděním v Sazanech a jich dědicóm, i tomu každému, ktož by tento list jměl s jich dobrú volí, a to toliko po své smrti a svých dědicuov. Pakli by jich buoh prvé neuchoval nežli mne a mých dětí, tehdy toto mé dánie a zapsánie dále žádné moci ani práva nemá ani míti bude, než jestli že by mé a mých spravedlivých dědicuov prvé buoh neuchoval než nadepsaných Purkarta a Jana, tehdy jim to nadepsané zbožie dávám i vzdávám i tiemto listem zapisuji, a jich dědicuom, i s těmi se všemi nápady, které by měli na mě spadnúti a na mé děti, tu ižádnému člověku ani které osobě nic nepoostavuje, aby na ně to zbožie i s nápady spadlo, a jim zuostalo po vše časy budúcí k pravému dědictví, a to jim bohdá chci i pode ctí a pod věrú slibuji ve dsky zemské vložiti, utvrditi a zapsati vedle řádu a obyčeje této země České, a to prvé, druhé nebo konečnie třetie suché dni, čtvrtých nečekaje, kdyžkoli bohdá dsky zemské řádně ode- vřeny budú; pakliby dsky zemské zhynuly, neb kerú jinú překážku měly, ale jiným právem a obyčejem miesto desk vyzdviženým, kterým páni, rytieři a panoše země České takových věcí sobě potvrzovati budú, též já nadepsaným přátelóm svým to zbožie a nápady svrchu- jmenované mám a slibuji zapsati a utvrditi bez odporu a prodlévánie všelikerakého. Pakliby mne buoh neuchoval, nežli by dsky zemské řádně odevřieny byly, anebo nežli bych jim toho potvrdil obyčejem a řádem zemským, tehdy žádám i chci tomu, aby toto mé dobrovolné dánie i zapsánie mělo plnú moc i právo, jim toho nadepsaného zbožie i s nápady k zuostání, jakobych jim je ve dsky zemské vložil a zapsal, neb utvrdil a ujistil, řádem a obyčejem této země. A však jestli že by po mé smrti moji dědicové spravedliví, neb který z nich živ zuostal, tehdy nadepsané Purkarta a Jana mocné poručníky toliko dětí svých učinil sem, a mocí listu tohoto činím do dětinských let dojitie, jimžto věřím jako dobrým svým přátelóm, že dětem mým s tiem zbožím i nápady věrně a pravě učinie, a jim jeho, když by k letóm přišli, sstúpie a navrátie v celosti, bez zmatkóv a odporóv všelikakých. Pakli by buoh ne- uchoval dietí mých prvé nežli by k letóm přišli, tehdy to zbožie i s nápady má na mé přátely nadepsané spadnúti a jim zuostati, jakož napřed psáno stojí. Pečeti: urozených panoší Odolena z Oračova seděním ve Mlyňanech, Držka z Semtieše, Slavibora Špilhana z Sibedic seděním na Přestáni, Vanka Žida z Vetlij seděním v Lukách, Jindřicha z Údrce, Romana star- šího z Kozlova a Oldřicha Šeptáka z Brti. Data a. d. 1431 fer. III post festum Corporis Christi. [5 Jun.]. — Act. a. d. 1437 sabbato post Corporis Christi [2 Jun.]. Tab. cur. reg. XXI, M, 21. E, 20. — 1437, 3 Jun. — Barthoss et Petrus de Prziewlaky p. s., quod hereditatem suam in Prziewlacze, octo sexag. gr. census annui, cum curiis rusticalibus, agr., pr., ospy et omni libertate oc, cum pleno dominio, nihil oc, vendiderunt Nicolao de Prziewlaky, fratri suo, et eorum heredibus pro octoginta sex. gr. integre persolutis, et ei oc condescenderunt. Disbrigare debent ipsimet vendentes tantum oc. Act. a. d. MCCCCXXXVII°, fer. II post Corporis Christi. Tab. cur. reg. XX, 14. E, 22. — 1437, 3 Jun. — In causa camerariorum. Jakož jest Václav, komorník Pražský, vyslán od úřadu na póhon na Petra Poláka, a když jej pohonil, tehda Petr Polák toho komorníka bil kyjí, topil a svú vuoli s ním měl a neuctil ciesařovy milosti krále Českého, pánuo i všeho úřadu; a podle starého práva zemského páni na plném súdě nalezli za právo, že Petr Polák pro takový skutek a účinek jest odsúzen s hrdlem i s zbožiem na ciesařovu milost krále Českého a panskú. A u koho se takový skutek stal a bití komorníka, aby byl