176 QUARTUS z Hlivojed, že jsú své pečeti vlastnie k mé žádosti přivěsili k tomuto listu. Dán leta 1434 ten čtvrtek před sv. Václavem [23 Sept.]. Actum anno domini MCCCCXXXVII, fer. II in die Jeronimi. Tab. cur. reg. XX, 42. J, 19. — 1437, 30 Sept. — My Jan a Vilém bratřie z Ryzmberka odjinud z Skály vyznáváme tiemto listem obecně všem, ktož jej čísti anebo čtúce budú slyšeti, že najjas- nějšie knieže a pán, pan Sigmund, z božie milosti Římský král, vždy rozmnožitel řieše, Uher- ský, Český oc král, pán náš milostivý, učinil jest svú vzvláštní milost s tiemto krajem Plzenským takovúto, že každý člověk světský toliko v těchto měrách, dokudž tyto války a nepokoje v této zemi České trvají, pro kteréžto dsky zemské nikakož otevřieny býti ne- mohú, aby zemané a přebývající tohoto kraje v svých trzích a potřebách zmeškáni nebyli, puojčil jest, že mohú své zbožie dáti, prodati, zastaviti, zapsati, komuž chtieti budú, kromě wiklefuov a protivníkuov jeho milosti, a když to před námi učinie, a vyznají, a my toho listy svými a pečetmi potvrdíme, to má tak mocno býti, jakož by jim ve dsky zemské bylo vloženo, a to až do votevřenie desk zemských, a když dsky otevřieny budú, to jim ihned má ve dsky býti vloženo. I vyznala jest před námi Elška z Kolowrat, zuostalá někdy Petra Ebrzvína z Hradiště, že Purkarthovi z Hradiště synu svému, a Anežce a Katruši z Hradiště dcerám svým, sirotkuom jmenovaného Petra Ebrzvína, dlužna jest tři sta kop gr. dobrých střiebrných rázu pražského, a ty jim má dáti, když bez toho nebudú chtieti býti. Pakl by toho neučinila, tehdy ihned Purkart, Anežka a Katruše, sirotci jmenovaní i jich dědici bu- dúcí budú moci s jedním komorníkem pražským anebo s svú mocí na její věno, kteréž má na lidech v Nekmiři XXX k. gr. platu ročnieho na peněziech, na ospiech, na robotách na kuřích, na vajcích, na seně, s dědinami, lukami, lesy, s lidmi úročními, s potoky, s obcemi, i se vším toho platu příslušenstvím, jakož sama drží a požívá, sáhnúti, v to se uvázati, držeti, dáti, prodati, zastaviti, zapsati a s tiem k své vuoli učiniti. A když dcky budú otevřieny, ihned bez otpory má jim to ve dsky býti vloženo, a umřel-li by který z sirotkuov jmeno- vaných, má s jednoho na zuostalé diel spadnúti až do posledního. A na svědomie toho a na potvrzenie my Jan a Vilém bratřie z Ryzemberka nadepsani naše vlastnie pečeti kázali sme k tomuto listu přivěsiti, a já Elška z Kolowrat nadepsaná na potvrzenie mého před jme- novanými vyznánie pečeť svú vlastní vedle jich milosti k tomuto listu jsem přivěsila, a pro dalšie ještě svědomie a věcí nadepsaných potvrzenie prosila sem urozeného pána, pana Jana z Švamberka a urozených panoší Burjana a Jana bratří z Gutštýna a Jana Štěpánovce z Vrtpa, že jsú své pečeti podle mne na svědomie přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán 1. od narozenie s. b. MCCCCXXXIIII° ten úterý po svatém Ambroži a po próvodě [6 Apr.]. Act. a. d. MCCCCXXXVII, f. II in die Jeronimi. Tab. cur. reg. XXI, 162. J, 21. — 1437, 30 Sept. — My Mikeš z Labúně, purkrabie toho času na Veliši, Čeněk z Janovic, purkrabie na Bydžově, Aleš z Húně, Václav Pšenička z Slúpna, Pertolt z Ra- těnic, Jan z Slúpna, Václav z Kněžiček, Machek z Janovic vyznávámy tiemto listem oc, že jest slovútný panoše Jan Ohniščko z Smydar s dobrým rozmyslem dobrovolně vyznal jest před námi, že jest dlužen jistého spravedlivého dluhu puol druhého tisíce kop gr. dobrých, střiebrných rázu praž. slovútnému Kunšovi z Křiečova a Boharynkovi z Chotělic i jich dě- tem, a ten dluh svrchupsaný spravedlivý, tociž puol druhého tisíce kop, jim zapisuje tu na svém na všem zbožie v Smidařích, ve Lhotě Smidařské, ve Mstihněvi na dvořích popluž-