MATHIAE. 179 s tiem mocen byl učiniti i nechati, jako mocný poručník, toho sem já jemu již úplně uvě- řila bez všelikých jiných odpor i nesnází jako svému věrnému muži. Prvé poručuji jemu to sbožie v Močidlanech i jinde cožkolivěk k tomu přislušie a s tiem se vším právem, kteréž na to mám a tu jsúc toho v držení byla s Modliborem i po Modliborovi dobré paměti muži mém, i to věno, kteréž mi jest zapsáno a potvrzeno, a po dědicství mém nápad, kterýž by mi se dostal, tak jakož jest dále ve dskách zemských, rozdielně menujíce každý kus, což k tomu přislušie, vepsáno, a svědomo jest súsedóm okolním, žeť sem tu seděla v svém pan- ství a statku a toho v držení mocném byla. Také též poručenstvie mocné činím týmž oby- čejem svrchupsaným dřévejmenovanému Václavovi z Plotišt, muži svému, druhého mého sbožie i statku, kterýž mi sě jest dostal s volí boží po Jankovi Ortlovi neb Domčíkovi a řkúc měštěnína velikého města Pražského paměti toho, zbožie v Běchovicích věna anebo práva věnného mého anebo kterakžkolivěk právo na tom sboží mám zapsáno, a na tom všem, což on kde měl, jakož sem toho tu v Běchovicích i v tom domu u Bieleho zvonu i jinde v moc- ném držení s ním byla, mocně jemu to poručuji, i to vše, což k tomu sboží, což on kde měl nápadu, na mě spravedlivě po smrti jeho zemským anebo městským právem spadlo, i po smrti dětí našich, kteréž sme spolu měli, mocně jemu to poručuji, aby on mohl učiniti i ne- chati s tiem, jakž by sě jemu zdálo, úplně jako své vlastnie sbožie, i postupuji jemu k tomu svrchujmenovaných statkóv všech před dolepsanými statečnými a slovutnými rytieři a pano- šemi, tak jakož sem sama v držení toho s mými oběma mužema byla a jakž mně zapsáno jest a tu v panstvie seděla. Pakliby buoh neuchoval muže mého prvé nežli mne a on mi zápisu na svých žádných dlužnících ani na statcích svých, kteréžbykolivěk měl, neukázal ani co zapsal, jakož má, ještobych já také po něm kterú jistotu mieti měla, tehdy toto po- ručenstvie a dánie, jakož tento list svědčí, žádné moci nemá mieti ani zapsati tu má komu po své smrti. Ačby prvé umřel než já, než zase všechna moc aby sě ke mně navrátila z těch statkóv svrchupsaných, nač tento list svědčí. A když by nám pán buoh do Čech pomohl a dsky zemské odevřieny byly, slibuji to muži svému prvé, druhé anebo třetie suché dni ve dsky vložiti podle svrchnieho dánie, poručenstvie aneb zapsánie, jakož tento list svědčí. Pakliby vždy desk zemských nebylo, ale kterýž páni a zemané obyčej sobě uložie, tiemž obyčejem slibuji jemu ten zápis zapsati. Pakliby mne prvé buoh neuchoval, nežliby sě ten zápis dokonal a vepsáno bylo tiem obyčejem, jakož se svrchu jmenuje, tehdy plnú jeho moc a právo tiemto listem dávám podle svrchupsaného dánie a poručenstvie takúž mocí, jakobych jemu úplně ve dsky zemské vložila a zapsala a v městské knichy k vlastniemu dědicství; a na budúcie časy, komužby on to prodal aneb popřál, aby túž mocí a tiem právem držali, jakož sem já sama držala a k tomu měla. A já Anna svrchupsaná tomu všemu na svědomie svú pečet vlastní dědičnú přivěsila sem k tomuto listu. A já Rudolt z Rece, té chvíle hajt- man brněnský, Oldřich Skála z Lilce, Petr Kevsar z Mohelna, Karel z Opatovic, Bedřich z Lilce vyznáváme tiemto listem, že jsme při tom poručenství a vzdání byli a před námi se to stalo a na prosbu panie Anninu a Václavovu z Plotišt jejieho muže, a podle pečeti jejie přivěsili sme své pečeti na svědomie k tomuto listu. A to sme učinili s naší dobrú volí. Dán v Brně 1. MCCCCXXII°, ten pondělí po svatém Havle [19 Oct.]. Act. a. d. MCCCCXXXVII°, fer. II in die Jeronimi. Tab. cur. reg. XX, 183, L, 8. — 1437, 30 Sept. — Já Beneš z Vrbna vyznávám oc, že s dobrým rozmyslem prodal sem a mocí tohoto listu prodávám dědicky dědiny své svobodné, dva pluhy role, dvuor poplužní, dvě kopě gr. platu ročnieho s lukami, s štěpnicemi, lesy, háji, s potoky oc a s tiem se vším, což k tomu přislušie v Braškově na tom zboží, kteréž jest někdy měl Mareš Hospozín 23