Sesovice (1435—1442). anebo svrchka aZ do XXI kop gr., ty penieze Vaněk již jmenovaný má sobě vzieti za svoj dluh bez odpory a bez překážky Sigmunda napřed psaného. Actum feria III. post Epi- phaniam d. anno oc XXXVII. (Rukop. &. 2099 f. 436.) 16. 1437, 12. srpna. My Sigmund a Va- něk, synové někdy Jana Bradatého, vyzná- váme tiemto zápisem piéde všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie: Tak jakož Brigida, manželka někdy Miglicerova, nařkla jest věn- ným právem dvuor v Šešoviciech, kterýžto Vavřincovi, řečenému Honěk, ode mne Sig- munda svrchupsaného v témZ právě, jakož jsem sam drżal, jest proddn za listy, za svo- bodný s jeho příslušenstvím, že my oba slíbili jsme a tiemto zapisem slibujem rukü spoleénü a nerozdielnů již jmenovaného Vavřince Honka i jeho dědice a budücie i také nadepsany dvuor jeho od toho jistého věna osvoboditi, zpraviti a očistiti a jeho v tom, dědice a bu- dúcie i ten dvuor jeho zastati a zastúpiti proti každému, ktož by naň nebo na dvuor jeho svrchupsanj právem pro nadepsané véno sáhl, a to pode vším naším zbožím a statkem, kte- rýž nynie máme anebo mieti budeme, buď to v městě Pražském anebo kromě města Praž- ského, a zvláště tiem domem, kterýž leží mezi domy od třie klobúkóv z jedné a Hieblkovym od črného orla z strany druhé, a to tak dlúho, doněvadž jiným měštkám z města Pražského v ty časy odběhlým o jich věna řád a obyčej nebude nalezen a ubozen. Také já Sigmund již jmenovaný, jakož jsem Anastazii manželce své věno na tom dvofé svrchupsaném zapsal, že to jisté věno my oba bratřie svrchupsaná slibujem s toho jistého dvoru na jiné zboZí prevésti a ten dvuor od toho véna osvoboditi. A to sé jesti stalo v pondélí pféd Matkú boží na nebe vzétie anno domini millesimo quadringentesimo trice- Simo septimo. [V juxtě:] Vavřinec Honěk osobně v plné radě St. M. Pr. svobodně a dobrovolně pro- 261 pustil jest — Sigmunda a Vaňka, někdy syny Jana Bradatého, jich dědice a budúcie — z té zprávy a z toho zavázánie —. Actum anno oc XLIII. pleno in consilio feria guinta ipso die ad vincula s. Petri [1. srpna]. (Rukop. č. 992 f. 173.) 17. 1437, 12. srpna. Laurencius, dictus Honiek, fecit commutacionem cum domo sua sita inter domos ad tres pileos ex una et Hrziebikonis ad nigram aquilam circa s. Gallum parte ab altera cum Sigismundo, nato olim Jo- hannis Barbati pro curia sua sita in villa Ssessowicz — taberna dumtaxat ibidem ex- cepta —. Ad quam curiam prefatus Lauren- cius Honko debet addere predicto Sigismundo triginta sexag. gr. — Et sicut predictus Sigis- mundus proscripsit dotalicium Anastasie con- thorali sue iu predicta curia, quod ipse Sigis- mundus et cum ipso Wenceslaus frater suus promiserunt — manu coniuncta et indivisa sub omnibus bonis ipsorum mobilibus et immobili- bus huiusmodi curiam & iam dicto dotalicio, quantocius poterint, absolvere et libertare —. Actum feria secunda ante Assumpcionem b. Marie Virg. (Rukop. é. 90 fol. 6.) 18. 1441, 29. brezna. Laurencius, dictus Honiek, fassus cst, se in LX s. gr. iusti debiti Nicolao. Sserlink carnifici obligari — et pro- scribit in curia sua in Ssessowicz —. Actum fer. ITIL. post Letare. (Rukop. č. 2099 f. 494.) 19. 1442, 30. fijna. Kdyż byla pfe a ne- snáze z dávných časuov mezi slovutnými Sig- mundem z Kotenčic a Janem z Byslavic z jedné a Janem Rakovnickým z strany druhé, takže sú Sigmund a Jan nadepsaní napomínali právem Jana Rakovnického, aby je zavadil k Sigmun- dovi, synu nebożce Jana Bradatého, o ten dvuor v Šešovicích, kterýž jest týž Sigmund kúpil u Jana Rakovnického, praviece, že by jich za to prosil, że si zań zviefi (?) toliko v té zprávě stáli do své vuole a již dále státi nechtie. Tu p. purgmistr a konselé Nov. M. Pr. — otázali sá Jana Rakovnického, aby dal na to odpověď, muož-li toho dokázati, Ze by