216 Slussticz, in molendinis olim Mleziwonis, in domo sua. — Actum [in consilio Nove Civ. Pr.] feria II. ante Urbani. (Rukop. č. 2089, f. T 29.) 4. 1502, 15. září. Když jest byla nesnáz mezi Matúšem, písařem Nov. M. Pr., Veroniků, manželkú jeho a dcerú nebožtíka Jana Křížka, z jedné a Matějem synem a Dorotú, manželků téhož Jana Křížka, z strany druhé o kšaft jeho Jana Křížka: Matúš s Veronikú žádali sú, aby ten kšaft mohl tvrzen býti. Proti tomu strana drubá odpierajíc žádali sú pánuov, aby ten kšaft tvrzen nebyl; praviece, že by ten kšaft byl udělán proti právu a řádu města to- hoto, a že by tiem kšaftem některé věci od- kazoval, ježto jest neměl moci odkazovati, a že by manželka jeho i s Matějem synem svým zle byli tiem kšaftem opatření. I stala se jest smlúva, tak že duom jeho nebožtíka Jana Křížka při Matějovi, švagru Matúše písaře, má zuostati k jeho dědičnému vládnutí a k tomu týž Matúš témuž Matějovi LXXV s. gr. m. mä přidati. Což se pak vinice, na Štěpánkově hoře leží, dotýče, kterú stranu Matúš písař držal a na ni nakládal, té vinice aby sobě ten uži- tek s ní pobral, a Matěj také na kterú stranu jest nakládal, též také aby sobě užitek z té strany vzal; a potom aby se o tu vinici rovným dielem rozdělili. Též také což jest Matěj naložil na žeň ve dvoře v Slušticích, toho jemu nákladu Matúš má polovici navrátiti; a potom tiem dvorem, platem v Slušticích i jiným vším statkem, tak jakož se to v dckách šíře pokládá, mají se o to všecko rovným dielem rozděliti. — Což se pak Doroty, manželky nebožtíka Jana Křížka, dotýče, nadepsané strany — jí mají — CC s. gr. pr. vydati. — Actum fer. V. ante Ludmile anno oc II. (Rukp. č. 94 II f. 179.) 5. 1519, 16. února. Zikmund Roh z Vlka- nova, maje sobě právo od Auny, manželky své, dskami postoupené, a Johanka z Sluštic, man- želka Jiříka Čermáka, měštěnína Nov. M. Pr., přiznali se, že dědictví jich v Slušticích : E. XIV. Zprávy o statcích venkovských z archivu města Prahy: dvuor poplužní s poplužím a dva dvory kmetcí s poplužím, na kterýchž sedí Rúdková a Šula krčmář, a na jiných všech lidech tu v Slušti- cích plat i s panstvím, kterýž sou tu měli a drželi, v Strašíně a v Březí dvory kmetcí s po- plužím, což tu měli a jim na týchž lidech ná- leželo, s dědinami, lukami, lesy, potoky, ryb- níčky — s lovy, s podacími kostelními tu v Slušticích a v Březí — prodali Martě Pe- chancové z Bezděkova —- za puol sedma sta k. gr. 25 k. gr. č. — Stalo se v středu po sv. Valentinu I. 1519. (Desky zem. větší č. 6 fol. G 13.) 6. 1523, 13. července. Já Jan Křížek oznamuji, že — toto mé poslední poručenstvie — činím: Předkem jakož mám spravedlivost a diel muoj na dvoru v Slušticiech, dědinách, potocích, rybnících, hájiech i na lidech k témuž dvoru příležících, to — odkazuji — panie Anné, matce své milé, spolu s panem Zig- mundem Rohem z Vlkanova, otčímem mým milým. — Dán v pondělí den sv. Markéty 1. P. — XXIII. (Rukop. 2142 f. L 2.) Smilovice, ves u Mladé Boleslavě. 1. 1483, 10. července. Tak jakož jest slo- vutný Zachař z Krp měl dvór poplužní v Smi- lovieích s lidmi úročními a kmetcími, s lukami, s chmelnicemi — od Mikuláše Kniežka z Smi- lovic a od Sigmunda, syna jeho, ve dsky zem- ské k věrné ruce vloženo a zapsáno: i ten jistý dvór se vším jeho příslušenstvím — svo- bodně a dobrovolně — vstúpil jest — již jme- novanému Sigmundovi, synu Kniežkovu, jeho dedicöm a budüchn. — Dále slibuje svrchu- psaný Zachař, když by koli byly dsky zem- ské otevřeny, že jemu má ten jistý dvór z desk zemských neb dvorských propustiti —, jakož jest jemu vloženo a zapsáno. Act. feria VI. ante Margarethe a. sc XXXIII. (Rkp. č. 992 fol. 151.) Sigmund z Smilovic zapsal jest a tiemto zápisem skutečnějie zapisuje na dvoru svém poplužniem v Smilovicích na lidech úroč- ních a kmetcích i na všem na tom, což k tomu