Sigismundi regis litterae donationum. 51 věrný náš milý, zachoval i potom sě zachovati muož a miení, protož s dobrým rozmyslem a radú naší nápad ten i všeliké právo naše nápadnie, kteréžto po smrti někdy Oldřichově řečeného Čakana v Čakanicích neb tu a k tomu, kdežkolivěk a cožkolivěk týž Oldřich jest měl, kterýmž a kte- rakýmkoli jménem to muož a mohlo by jmenováno býti, a kdežkoli nebo na čemžkoli by to záleželo, na nás jakžto na krále českého jest připadlo, dali sme témuž Oldřichovi a jeho dědicóm i budúcím, kromě věna mate- řina, a tiemto listem mocí královskú v Čechách dáváme ke jmění, držení a požívání dědicsky a k věčnosti tiem řádem právem i obyčejem, jakož svrchupsaný Oldřich jměl, držal a požíval jest, však bez práva jiných po- horšenie i úrazu všelikého. A ktož tento list mieti bude s častopsaného Oldřicha neb jeho dědicuov a budúcích dobrú volí a svobodnú, ten chcem, aby měl tuž moc i právo ke všemu, jakžto on sám. Na potvrzenie toho pečet naši ciesařskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán v Znojmě, leta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého sedmého, v pondělí po svatém Ondřeji, let království našich uherského oc v LI, římského v XXVIII, českého v XVIII a ciesařstvie v patém letě. Ad mandatum domini imperatoris Johannes Tussek. 68. Císař Zikmund Oldřichovi z Kramolína dává nápadní právo k 8 ko- pám platu ve vsi Kromězdicích. — Ve Znojmě, 2. prosince 1437. — (B VIII.) Vlrici de Cramolin. — In Glattowiam. My Sigmund oc. Vyznáváme tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie anebo čtúce slyšeti budú, že znamenajíce mnohé věrné a pilné služby, jimižto sě jest našie velebnosti slovutný Oldřich z Kramolína, věrný náš milý, zachoval i potom sě zachovati muož i miení, protož s dobrým roz- myslem a radú naší nápad ten i všeliké právo naše nápadnie, kteréžto k osmi kopám platu ve vsi Kromězdice řečené po smrti čiežkoli buď na nás jakžto na krále českého připadlo jest, dali sme témuž Oldřichovi a jeho dědicóm i budúcím a tiemto listem mocí královskú v Čechách dá- váme ke jmění, držení a požívání dědicsky a k věčnosti tiem řádem, prá- vem i obyčejem, jakož ten, po čiež smrti to k našemu právu zuostalo jest, jměl neboli držel jest a požíval, však bez práva jiných pohoršenie i úrazu všelikého. A ktož tento list mieti bude s častopsaného Oldřicha neb jeho dědicóv a budúcích dobrú volí a svobodnú, ten chcem, aby měl tuž moc i právo ke všemu, jakžto on sám. Na potvrzenie toho pečet naši ciesařskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán v Znojmě, leta od na- rozenie syna Božieho MCCCCXXXVII, v pondělí po svatém Ondřeji, let království našich uherského v LI, římského v XXVIII, českého v XVIII a ciesařství v pátém letě. Ad mandatum domini imperatoris Johannes Tussek.