Dédomérice— Dejvice. níkuov [Sestipanskych Nov. M. Pr.] za tti leta, a má z ní jednú úrok platiti LXX gr. m. Act. sabbato ante Galli a. 33. (Rukopis č. 2133 IIL, fol. 55.) Dejvice (Dehnice). *) 1. 1436, 6. února. Když jest pře a ne- snáz byla mezi Margrethú, vdovú Václavovú vozotajovü, a Janem pastorkem jejím z jedné, a Pavlíkem, Janem a Jiříkem bratřími, syny Maršovými z Holubic, z strany druhé o dvuor v Dehnicích s jeho příslušenstvím položený, kterýžto dvuor svrchupsaní Margretha a Jan jsú prodali Vaviincovi krajčiemu, měštěnínu Star. M. Pr., za šedesát k. gr. Na kterémžto trhu předepsaní Pavlík, Jan a Jíra bratřie již jmenovanému Vavřincovi jsú překáželi pra- viece, že na tom dvoru v Dehnicích Beneš z Dehnic, vládař a dědic toho dvoru, zapsal jest jím na něm puol druhého sta k. gr., a list na to jim s pecetmi visutymi učinil. Tak Ze obé strané s jich právy jsü sé svolili dobrovolné na purkrabí hradu Prazského a na panoše kostela Pražského, kteřížto v témž právě, jakožto i ten dvuor Dehnický, zasedie. A ti jich práva ohledavše a jich bedlivě pováživše i přiekázali jim, aby o to z obú strani pťátely vydali pod základem padesáti k. gr. propadenie. A tak z jich přikázánie a dobrovolnieho svolenie slovutní a opatrní Petr Trdlo z Velvar a Jan od mečóv, měštěnín z Nového M. Pr., ubrmané a přátelští smlúvce od týchž stran jsú vydáni a vyvoleni, před kterýmižto jsú svá práva položili. A ta dva nemohše sč smluviti, i volili jsú nad sě slo- vutného Kerunka z Suchdola nadubrmana s povolením pánóv purgmistra a konšelóv Star. M. Pr. purkrabie hrazského i panodi kostel- ních svrchupsaných. Kteřížto přátelští smlúvce mocně od obü stran jednostajné vydaní a vy- volení mezi týmaž stranoma osobně a dobro- volně v plné radě svrchupsaného města Praž- ského stojícíma takovéto jsú vyrčenie učinili: *) Zápisy viničné nejsou zde pojaty. 147 Najptvé a pfede vším tomu trhu, kterýž jest svrchupsaný Vavrinec s Margrethü a s Ja- nem svrchupsanými o ten dvuor v Dehnicích učinil, plnú moc jsú dali a tiemto zápisem dávají, jeho z té své moci ubrmanské potvr- zujíce, k jmění, k držení a k dědičnému po- žívání. A ten list, kterýž jsú svrchupsaní Pavlík, Jan a Jíra bratřie od Beneše z De- hnic měli, Vavřincovi již jmenovanému v jeho moc dali, všecko právo týchž bratří, kteréž jsú na tom listu měli anebo jinak mieti mohli, svr- chupsanému Vavřincovi tiemto zápisem přiřie- kajíce a přisuzujíce, nižádného práva jim ani jich dédicóm a budücím tu viec nepozuostavujíce. Také jsú vypověděli, aby Vavřinec z těch šedesáti k. gr. napřed psanému Pavlikovi a jeho bratřím dal za to jich všecko právo, kteréž jsú na tom dvoru měli, dvadceti k. gr., a Margrethě a Janovi nadepsaným čtyřidceti k. gr. A jiné všechny věci, nesnáze, svárové, ruoznice a puotky, kteréž jsú až dosavad mezi nimi byly, aby pominuly, jich sobě věčně v nizddné miere nezpominajice. Kterézto vy- réenie oby straně svrchupsané přijemše, je jsú sobě slíbili zdržeti v celosti a bez zmatku, tudiež také všeho práva, kteréž jsú kolivěk k tomu dvoru svrchupsanému měli, svobodně a dobrovolně beze všeho prinucenie sé od- řiekajíc po vše časy budúcie. Actum pleno in consilio feria II. post festum Purificacionis anno c XXXVI. [V juxté:] Johannes, filius Wenceslai ve- ctoris, statuit disbrigatorem Nicolaum Biely de Roztil pro sua media parte curie Laurencio sartori in Dehnic vendite. Qui quidem Ni- colaus promisit et presentibus promittit secum et cum ipso dictam mediam partem curie dis- brigare dicto Laurencio — secundum ius, prout dicta curia subiacet. In qua quidem dis- brigacione antedictus Johannes obligat — omnia bona sua — et notanter domum suam —. Nicolaus Biely de Roztil promisit — dis- brigare cum Margaretha, relicta Wenceslai vectoris, sorore sua, mediam partem curie 19*