254 skými z panstva. Krise, do níž uvrhl zemi skon starého krále, se však za krátko přiostřila tak prudce, že panstvo od kalicha odpadlo a tím husit- ský svaz rozbilo. Odpad panstva postavil pak v čelo odboje Prahu. Prvním náběhem k tomu, aby se Praha ujala vedení vzpoury, je hu- sitský manifest?) z počátku dubna 1420. Není ještě hlavním městem pode- psán, sotva však vzešel odjinud, než právě z Prahy. Bylať to Praha, která se 3. dubna slavnostně zapsala k věrnosti myšlenkám, které manifest hlásá. Je to odpověď na vyhlášení křížové výpravy proti husitům nunciem Fer- nandem3) ve Vratislavi, jenž je provodil okázalou a krutostí nutně a věru svrchovaně pobuřující popravou předního měšťana pražského Jana Krásy (15. března 1420). Třeba se o této popravě nezmiňuje výslovně, ze slov pro- jevu je jasno, že především na ni myslí, když žaluje, jak, »ačkoli sme v našem srdci nic jiného neměli tak milostivého a tak hodného než to, abychme božské vóle pilně poslúchali a vší svú mocí drželi a vedli vieru a zákon řádu křesťanského a všemi svými mocmi abychme slúžili Pánu našemu Jezu Kristu... pro nic pro jiné než pro tu pravdu boží přijímanie těla a krve Kristovy pod obojím zpósobem ode všech věrných křesťanóv..., cierkev ne jakžto mátě, ale jako macecha a jakžto najukrutnějšie hadice... vešken jed smrtedlný na nás vylila, když jest na družebnú neděli u Vrati- slavi zjevně kříž ukrutný proti všem věrným našeho královstvie krva- vými vyzdvihla rukami... A na to jest ten sbor s papežem nepřátely naše přirozené, Němce okolnie, všudy proti nám k nespravedlivému boji povolal a lživými je přívětivě odpustky od muk i od hřiechóv vyzval a zbúřil. Kteříž, by žádné příčiny neměli, avšak na náš jazyk vždy se zlostnie. A jako sú našemu jazyku učinili v Rýnu, v Míšni, v Prusech a jej vyhnali, takéž nám mienie učiniti a obsésti miesta vyhnancóv.« »Ó zlosti,« horlí manifest, »o viece nežli zlosti! I kto je, ježto to znamená a na ni se neroz- hněvá? Kto na to hledí a neslzí? A kto je království věrný, ježto se proto nezarmútí, protože plná lži kněžská nepravost netoliko to zlaté a najzkře- sťanilejšie královstvie miení hnisem nakvasiti, ale i nesmrtedlnú pravdu boží, kteráž má samého Boha rozmnožitele a hajitele, v nás uhasiti... na všeho královstvie poraženie a hanbu a věčné zmazánie.« I prosí manifest českých měst, aby »jakožto stateční rytieři, rozpomenúce se na udatné otce naše, Čechy staré, za svoji vlast milovníky horlivé, i chtěli se proti tomu zlému postaviti a s námi a s obojí obcí Velikého města Starého i Nového pražského, jenž sme se na to mezi sebú sjednali a za jeden člověk umlu- vili a na tom zcela ostali, státi a radú i pomocemi se postaviti proti kaž- dému člověku, kterýž by chtěl ten zlořečený kříž vskutce vésti a konati, abychme tak mohli najzkřesťanilejšie královstvie od také křivdy a uti- 2) Vydal F. Palacký, Archiv český III., 1844, 212-3. O datu projevu Artik. 73 p. 12. 3) Publikací buly Martina V. »Omnium plasmatoris domini« z 1. března 1420, otištěné Palackým, Urkundliche Beiträge zur Gschichte des Hussiten- krieges I., 1873, 17—20 (dále cituji UB). Executoria k této bule zachoval ruk. ka- pitulní knih. praž. D 62 1. 140'-1.