205. 1413 duben 1. Praha.1) Král Václav IV. potvrzuje obyvatelům Stráže u Tachova listiny krále Jana ze dne 23. srpna 1331 a císaře Karla IV. ze 16. září 1355. O způsobu zachování této listiny v. pozn. při listině ze dne 23. srpna 1331 (výše č. 39); příslušný český text, značně pokažený zní: Václav, z Boží milosti římský král, vždy rozmnožitel řieše, a český král, známo činíme tiemto listem všem, že strany měštan našiech v Stráži, věrných našich milých, velebnosti naší pokorně prošeno býti[!], abychom jim zápis skrze najjasniššieho někdy kniežetem, pauem Janem[!], krále českého, děda našeho milého, na jich svobodé dané, pójčené a opět potom skrze najjaniššieho[!) kniežetem a panem, panem Karlem, řiemským ciesařem, vždy rozmnožitelem řieše, a českým králem, pánem a otcem našiem najmilišším, potvrzeno, obnoviti, pojistiti a ztvrditi, z královské naší milostivé dobroty potvrditi milostivěji ráčili bychom. Rozom zápisu dřieveřečeného pana Jana, děda našeho milého, takový jest a znie v tato slova: Jan, z Boží milosti český a polský král etc. (Následuje listina ze dne 23. srpna 1331; výše č. 39). Rozom zajisté zápisu dřie- veřečeného otce našeho takový jest a znie v tato: Ve jméno svaté a neroz- dielné Trojici zsčastně amen. Karel čtvrtý, z Boží milosti řiemský ciesař etc. (Následuje listina ze dne 16. září 1355; výše č. 73). My znamenavše vděčné a příjemné služby, kterýmžto dřieveřečení měštané naši v Stráži dřieveřečeným předkóm našim vděčně líbili jsú se a velebnosti naší líbiti se budú vděčněji napotom, a protož ne skrze blud ani z neopatrnosti, ale s dobrým rozmyslem a s radú věrných našich dřieveřečené zápisy, jim skrze děda a otce našich dřieve- řečených na jich svobody a milosti daná, dopuštěná a pójčená[!], obnovujem, oznamujem, pojišťujem a potvrzujem, obnovujem, oznamujem, pojišťujem a mocí těchto listuov s plného našeho vědomie potvrzujem z královské české plnosti a mocnosti, známo činíce a zevně chtiece dřieveřečené zápisy a listy ve všech jich punktích, klausulách, hantfestech a artikulích, jakožto slovo od slova nahoře se vypisují, nynie i potom v budúciech časích neporušitedlně zachovati mocí utvrzenie našim a jiným právóm bez škody pod našie velebnosti pečetí na svědomie. Dán v Praze léta Božieho tisícého čtyřistého padesátého čtvrtého[!] první den dubna, královstvie našich léta českého padesátého, římského třidcá- té ho] sedmého. 1) Podle let panování vychází rok 1413. — Zde chybně datováno vlivem inserující li- stiny Ladislavovy. 206. 1414 březen 12. Budyně nad Ohří. Mikuláš Zajíc z Hazmburka a na Budyni odpouští budyňským měštanům i obyvatelům vesnic Píst, Vrbice a Roudníčka některé roboty, jako vožení dříví ku 311