Hledání osoby: »A Havlík« v Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého, díl I (Flajšhans)

Legend a Alexandreidy, jež vstoupila do nové fase epochalním článkem A. HAVLÍKA »O významu slovných shod rýmových pro poznání příbuznosti skládání staročeských«

 

strana: 9

referátů zpracován jest následující rozbor«). Ke článku tomu odpo- věděl A. HAVLíK v ČČM. 1900, 404—421 (»K otázce významu slovných shod rýmových

 

strana: 10

Jidáši, nemohou býti starší r. 1306. Druhou část tohoto mínění A. HAVLÍK přijímá a doplňuje ještě důkazem dalším: Legendy vůbec, ne- jenom

 

strana: 10

DRAGOMANOVA, PORFIRJEVA a j. mnoho tu nepomohly; taktéž kontroversa mezi A. HAVLÍKEM a E. SMETÁNKOU (1896—1901) nezjistila pramene přímého; A. HAVLÍK (ČČM.

 

strana: 96

mezi A. HAVLÍKEM a E. SMETÁNKOU (1896—1901) nezjistila pramene přímého; A. HAVLÍK (ČČM. 1896, 578) tvrdí o siodách Zlaté legendy: »jsou sice

 

strana: 96

(s průkazem, že drží se věrně ,zlaté legendy“) nově podal A. HAVLÍK v ČČM. 1896, 578—579. Menčík (1. c. 140) pokládá ji

 

strana: 97

Na „legendu aureu přesvědčivě celý zlomek (pergamenový list 2sloupcový) redukuje A. HAVLÍK (ČČM. 1896, 379): jsou v něm obsaženy legenda o sv.

 

strana: 98