Nápověda

Portál Historické prameny na dosah nabízí v tuto chvíli dvě provázané databáze. Tou první, nazvanou Edice, je kolekce digitalizátů tištěných edic pramenů k českému středověku. Pokrývá všechny důležité ediční řady, ale také solitérní edice, které jsou tříděny podle tematických celků (Kategorií). Vyhledávat je možné i podle jména autora, názvu edice a roku vydání. Zvolená edice je zobrazena v okně se dvěma postranními panely, jež lze pomocí šipky skrýt. Levý panel nabízí náhledy jednotlivých stránek, uprostřed okna se zobrazuje aktuálně vybraná stránka a v pravém panelu je možné přepínat mezi bibliografickými údaji ke knize a přepisem stránky, který je generován pomocí OCR nástroje. Tento přepis si uživatel může zkopírovat pomocí klávesové zkratky CTRL + C, nelze se nicméně spolehnout na stoprocentní bezchybnost, zejména pokud je předloha typograficky členitá. V konkrétních edicích je možno vyhledávat pomocí jednoduchého dotazu v okně vlevo nahoře.

Druhou částí portálu je databáze Regesty, která přináší regesty (vědecké abstrakty) diplomatických písemností, především listin a listů (dopisů). Prozatím pokrývá husitskou epochu (1419–1436/1437), v dlouhodobějším výhledu by měla postupně zahrnout i další období českých středověkých dějin. Regesty obsahují veškerý kritický aparát k vlastním dokumentům, ale i odkazy na případné ediční zpracování a literaturu, odborné komentáře a výběrově též přepisy či překlady celých písemností. Regesty si lze prohlížet ve dvou režimech zobrazení – expertním a laickém (přepínání je možné pomocí prostřední ikony vpravo nahoře).

V regestech je barevným podtržením upozorněno na místa (modře) a osoby (červeně). Postupně je opatřujeme identifikátory, které umožňují automaticky spojovat tytéž osoby a místa napříč dokumenty. Takto autorizované entity označujeme symbolem ; po najetí myší na tuto ikonu se objeví link vedoucí na stránku, kde lze naleznout další informace o konkrétní autoritě (např. odkaz na Wikidata, výskyt v dalších regestech, u míst mapové zobrazení).

V regestech se dá pohybovat také pomocí rejstříku místního a osobního. Vyhledávat je možné buď v základním rejstříku, který obsahuje pouze jednoznačně určené entity opatřené identifikátorem, nebo pomocí rejstříku rozšířeného, v němž jsou zahrnuty i výskyty, kdy byla entita pouze určena jako osoba či lokalita, ale nebyl jí prozatím přiřazen identifikátor. Tyto položky jsou označeny šedě a slouží, zejména v případě osob, spíše jako orientační pomůcka.

Manuál pro využití portálu ve výuce

Manuál ke stažení

Slovníček pojmů

abbreviátor - úředník papežské kanceláře, popřípadě koncilu, který psal výtahy z podaných žádostí a vyhotovoval koncepty listin
ad mandatum - kancelářská poznámka na listině oznamující, na čí rozkaz byla písemnost vydána
akt - neověřené písemné svědectví bez právní průkaznosti; pamětní záznam
alod - svobodný statek
arenga - část listinného formuláře obsahující obecné důvody pro sepsání listiny
autentika - písemné ověření pravosti vydané církevní autoritou přikládané k ostatkům svatých
autograf - původní, vlastnoručně napsaná písemnost
beneficium - církevní úřad, s nímž je spojený určitý majetek či důchod
berně - daň, peněžní nebo naturální dávka odevzdávaná vrchnosti
blanket - zpečetěný nepopsaný pergamen (zpravidla vydán pověřencům pečetitele, aby mohli příslušné žáležitosti řešit na místě)
breve - v diplomatice krátký papežský list, vyznačuje zjednodušeným formulářem a od 15. století je zpečetěno rybářským prstenem
bula - kovová pečeť
cech - volné řemeslnické sdružení, které chrání práva mistrů, členů cechu
crida - viz krida
čtyři artikuly pražské - husitský politický a věroučný program
datace - listinná formule obsahující údaj o době případně místu vzniku listiny
desátek - dávka, desátý díl úrody
desky dvorské - obsahovaly zápisy pro osoby, statky a zboží v lenní závislosti na českém panovníkovi
desky zemské - obsahovaly zápisy pro šlechtický a svobodný majetek; právní knihy vedené u zemského soudu
dispens - propuštění ze závazku nebo povinnosti, udělení výjimky od zákona, užíváno především v kanonickém právu
dispozice - část listinného formuláře obsahující vlastní právní jádro listiny
dobrá vůle - název pro listinu, kterou jedna strana postupuje druhé straně listinu, zaručující jí některá práva, nejčastěji dlužní úpis (latinsky cesse)
donace - veřejné darování či věnování majetku donátorem
donátor - dárce, který věnoval kostelu či klášteru majetek, obraz či jinou součást jeho vybavení
emfyteuze - právo zákupné - dědiční svoborný nájem
erekční knihy - úřední knihy, do nichž byly zapisovány listiny, kterými byly zřizovány privilegované oltáře, kaple, kostely nadané movitým či nemovitým majetkem
exkomunikace - vyobcování nebo vyloučení ze společenství církve
exekuce - v církevní správě uvedení nového držitele k jeho beneficiu exekutorem, nejčastěji předáním klíčů
exekutor - v církevní správě duchovní, který uváděl nového držitele k jeho beneficiu
faksimile - věrná kopie originálu
falzum - napodobenina pravé písemnosti, která se vydává za pravou
flútky - drobná mince husitské doby
fojt - představený městské či venkonvské obce, viz též rychtář; správce určitého území, viz též zemský fojt
folio - latinský výraz pro list v rukopisu nebo knize
formát - listina dokládající vysvěcení klerika
formulář - označení pro skladbu listiny ze jejích jednotlivcýh částí, přeneseně viz též formulářová sbírka
formulářová sbírka - soubory listin a listů s vynechávkami konkrétních údjaů, sloužily nejčastěji jako kancelářské pomůcky (vzory typů písemností)
generální vikář - druhý nejvyšší úřad ve správě římskokatolické diecéze, zástupce (arci)biskupa
glejt - výraz pro list průvodní čili ochranný, zajišťující určité osobě bezpečný pobyt nebo průchod určitým územím
glosa - dadatečný přípisek nebo vysvětlivka k původnímu textu
groš - stříbrná mince
hejtman - královský zástupce pro správu určitého území; vojenský velitel; viz též zemský hejtman
hofmistr - správce panovnického dvora
hofrychtéř - královský či dvorský soudce, která dohlížel na městské záležitosti
iluminace - kreslená nebo malovaná výzdoba rukopisných knih či listin
incipit - výraz pro označení několika počátečních slov textu rukopisu
insert - text listiny, který byl vepsán do nějaké následující listiny, jež takto vloženou (inserovanou) listinu potvrzovala či ověřovala (viz vidimus, konfirmace)
interdikt - církevní trest zakazující v určitém rozsahu výkon bohoslužebných úkonů
intitulace - část listinného formuláře obsahující jméno a titul(y) vydavatele
itinerář - chronoloicky uspořádaný soupis dat a míst pobytu určité osoby
kancléř - představený kanceláře, který se zpravidla nevěnoval kancelářské agendě; rádce svého pána zejména v otázkách zahraničně-politických
kanovníci - členové kapituly, kněží při biskupském či jiném významném chrámu
kapitula - sbor kanovníků nebo shromáždění členů kláštera
kaplan - v církevní správě držitel kaplanského beneficia - kaplanství, jako kaplani také označováni oltářníci a manuální vikáři, také označení pro osobního duchovního konkrétního šlechtice, panovníka
kaplanství - církevní beneficium spojené s určitými povinnostmi, zpravidla sloužením určitého počtu mší týdně
klerik - osoba, která získala církevní svěcení
kodex - rukopisná kniha
komora - účad spravující panovníkův majetek
komorní statky - majetky v přímém majetku krále spravované královskou komorou
koncil - poradní shromáždění nejvyššího duchovenstva k řešení zásadních věroučných nebo organizačních otázek.
konfirmace - potvrzení obsazení určitého beneficia, dělo se udělením konfirmační listiny, případně i zápisem do konfirmační knihy; v diplomatice obecně potvrzení jiné listiny či práv
konfirmační knihy - registra vedená v kanceláři generálních vikářů do nichž bylo zapisováno zkrácené znění konfirmačních listin a krid
konšel - člen městské rady
konzistoř - poradní sbor (arci)biskupa, mnohdy s výkonnou pravomocí v církevní správě
kopa - 60 kusů
koroborace - část listinného formuláře oznamující způsob ověření listiny
kostelník - laik, spravující zádušní majetky kostela
krida - písemné vyjádření vůle generálního vikáře pražského arcibiskupství obsadit církevní obročí určitým duchovním
kurátní beneficium - úřad spojený s výkonem církevní správy
kurfiřt - v římskoněmecké říši příslušník sboru sedmi volitelů oprávněných volit římského krále
kurie - papežský dvůr
kvatern - kniha zemských desk složená ze čtveřic dvoulistů spojených v pevných deskách
landfrýd - dohoda zúčastněných stran o zachování veřejného míru a postihující jeho rušitele
legát - zplnomocněný papežský vyslanec
ležení - omezení osobní svobody dlužníka, který musel na výzvu věřitele přijít na určené místo a čas, kde měl na své vlastní náklady žít
lozunk - městská dávka
mandát - v diplomatice písemnost, kterou se uděluje rozkaz či nařízení
manuální vikář - pomocný kněz, který neměl vlastní beneficium a podléhal přímo faráři kostela
markrabě - titul vládce závislého území, nebo vysoký šlechtický titul; původně šlo o titul královského nebo císařského úředníka spravujícího marku (tj. pohraniční území) nebo markrabství
mincmistr - vysoký královský úředník, správce mincovny
monogram - ve středověku znamení nahrazující vydavatelův podpis na listině
narace - část listinného formuláře obsahující konkrétní důvody vzniku listiny
nedíl - forma majetkového spoluvlastnictví, kde nemůže žádní účastníků sám disponovat žádnou částí majetku
nobilitace - povýšení do šlechtického stavu
notář - osoba, která se zabývala koncipováním a případně i psaním listin v rámci nějaké kanceláře.
obedience - podřízenost duchovních osob (kněze biskupovi, biskupa papeži); uznávání zvolených hodnostářů v době rozkolu
obročí - viz beneficium
odpověď - vyhlášení nepřátelství
odúmrť - jmění zesnulého bez dědice, které přechází na panovníka
opověď - viz odpověď
pagina - latinský výraz pro stranu v rukopisné knize
panoš - nižší sociální vrstva nižší šlechty, její charkateristikou je závislé právní postavení
patron - v církevní správě držitel patronátních práv k některému beneficiu, například k farnímu kostelu, oltáři, kaplanství
patronátní právo - soubor práv, které měl patron vůči beneficiu. Součástí patronátní práv bylo právo prezentovat v případě uprázdnění beneficia biskupovi nového kandidáta k jeho obsazení. Dále vykonával v jisté míře dohled na majetek beneficia.
penitenciář - zpovědník
pergamen - nejrozšířenější psací látka ve středověku (nevydělaná, při napětí sušená a hlazená zvířecí kůže)
pinta - stará dutá míra na obilí a tekutiny
placet - schvalovací vyřizovací poznámka (např. na suplice)
plika - dolní přeložený okraj listiny, který umožňuje pevnější přivěšení pečeti
podkomoří - královský úřední, který má v kompetenci péči o královská města (finanční správa)
popluží - staročeská plošná jednotka;odpovídala množství půdy, které bylo možno jedním spřežením obdělat za den
práčata - výrostkové, kteří v husitském vojsku obsluhovali velké praky a házeli kameny z ručních praků
prebenda - viz beneficium
prezentace - v cíkrevní správě navrhnutí vhodného kandidáta patronem na uprázdněné beneficium biskupovi, nebo jeho generálnímu vikáři
probošt - církevní představený (lat. praepositus = "představený"), který stál v čele kapituly nebo kláštera
proklamace - v církevní správě veřejné ohlášení vůle generálních vikářů pražského arcibiskupství k obsazení volného beneficia držitelem jiného beneficia v blízkosti
prokurátor - zástupce, osoba mající něčí plnou moc k zastupování v právních záležitostech
protonotář - některý z předních notářů kanceláře, zpravidla její vlastní výkonný představený
půhon - předvolání k soudu
purkmistr - volený funkcionář, který stál v čele města
purkrecht - viz emfyteuze
quodlibet - slavnostní disputace na fakultě (lat. de quodlibet = "o čemkoli")
razura - vymazání nebo oprava vyškrabáním některých slov
regály - výhradní majetková práva panovníka (horní regál, mincovní regál)
registra - kancelářská pomůcka, do níž se zapisovaly písemnosti z kaceláře vycházející
relátor - osoba jednorázově či dlouhodobě pověřena vyřízením určité agendy, v jejím rámci dával kanceláři na místě panovníka příkaz k vyhotovení příslušné listiny
revers - listina, kterou vydavatel vstupuje v určený právní poměr k příjemci (volební revers, lenní revers); obecně zadní strana listinynebo pečetě
rukojemství - zaručení se vedlejšího dlužníka za dluh dlužníka hlavního
rychtář - představený městské či vesnické obce
sekret - menší pečeť
schisma - rozkol, tj. porušení církevní jednoty zvolením dvou nebo více papežů
suché dny - postní dny (středa, pátek, sobota) v každém čtvrtletí (lat. quattuor tempora = "kvatembr")
suplika - obecně označení pro písemnou žádost; ve středověku též žádost směřovaná papeži
Šestiměstí - spolek šesti hornolužických měst ustavený Karlem IV. roku 1346, zahrnující města Budyšín, Zhořelec, Kamenec, Lubáň, Löbau a Žitavu
ungelt - pěněžní clo
urbář - systematický soupis důchodů nebo platů odváděných z venkovského hospodářství vrchnosti
veřejný notář - osoba ustanovená papežem nebo císařem, či jimi pověřenými osobami, která měla právo vystavovat listiny v soukromoprávních záležitostech
vidimus - listina inzerující jinou listinu a ověřující znění jejího obsahu (odvozeno od lat. "vidimus" = viděli jsme)
vikář - zástupce
záduší - souhrn movitých a nemovitých majetků patřících přímo kostelu a sloužících k jeho opravám, pořizování vybavení a svíček, olejů a dalšího potřebného. Záduší nepsavoval farář, ale světští zástupci farníků, vitrici – kostelníci
zástava - věc daná věřiteli do držby
zemský fojt - králem delegovaný úředník v Horní či Dolní Lužici; zástupce panovníka
zemský hejtman - králem delegovaný úředník, například ve slezských knížectvích (Vratislavsko, Svídnicko-Javorsko); zástupce panovníka