Hledání osoby: »Mistr Vavřinec« v Píseň o vítězství u Domažlic (Hrdina, Ryba)

životu spravedlivému. K „Písni o vítězství u Domažlic“ byl veden Mistr Vavřinec již svou základní kronikářskou orientací - jde o autora „Kroniky

 

strana: 22

legiat Pražský, Dlugosz, Johannes de Segovia, Aeneas Silvius a j.) Mistr Vavřinec snesl tolik zpráv, údajů a charakteristik ve své „Písni o

 

strana: 23

s hlediska historiografického za doplněk Kroniky husitské. Překvapuje-li poněkud, že Mistr Vavřinec nejmenuje žádného z vůdců husitských, sluší si uvědomit, že si

 

strana: 23

Táborech a neuvádí Žižku. Naproti tomu silnou kritickou pozornost věnuje Mistr Vavřinec posta- vám ze světa nepřátelského, především Zikmundovi. I pro tento

 

strana: 23

tento ne- gativní zájem lze nalézat obdobu v Kronice husitské: Mistr Vavřinec tam nejen vykládá o zrádném Lucemburkovi, nýbrž vkládá do textu

 

strana: 23

husitů. Jaký rozdíl proti tesknému odstavci v Kronice husitské, kde Mistr Vavřinec po bitvě u Vyšehradu, ač samozřejmě cele stojí na straně

 

strana: 25

a odkazy v jeho díle. Jimi také promlouvá rozsáhlé vzdělání Mistra Vavřince, jeho široký rozhled bohoslovecký, literární, historický a politický. Nepřekvapuje to

 

strana: 26

ovšem mění svou báseň v traktát. Především se nám představuje Mistr Vavřinec jako pozorný znalec bible; tím se přičleňuje sourodě k jiným

 

strana: 26

přičleňuje sourodě k jiným spisovatelům husitským. Pís- mem se zabýval Mistr Vavřinec i ve svých jiných pracích (na př. „Com- mentum reverendi

 

strana: 26

pro všechny vý- znamné autory reformační. Přirozeně se ukazuje u Mistra Vavřince také znalost literatury patris- tické a kanonistické, zazní u něho

 

strana: 26

a 16. století přána náro- dům jiným. Jistě si zasloužil Mistr Vavřinec básnických pokračovatelů ať latinisujících, ať národních; byla vážná chyba dalšího

 

strana: 27

jsou to srovnání zpravidla ze světa rostlinného a živočišného. Někde Mistr Vavřinec přímo kupí tyto pří- 27 měry - tak Zikmund spílá

 

strana: 27

pohled Vavřincův do vidění symbolického. Silný je také sluchový smysl Mistra Vavřince; častěji se opakuje verš, podbar- vený i onomatopoicky, o rachotu

 

strana: 28

Čechie. Bylo by tedy celkové skladebné schema AB CDE BA. Mistru Vavřinci byla zřejmě vlastní methoda kombinační, střídání a učleňování různých složek

 

strana: 28

a satira. Nejsilněji se uplatňuje autorův smysl dramatický; jím se Mistr Vavřinec přibližuje Dalimilovi, jehož síla také není především v partiích epických.

 

strana: 28

básníky jeho doby i doby předchozí. Lze hájit názor, že Mistr Vavřinec je významným básnickým představitelem doby husitské tak, jako je básníkem

 

strana: 32

u Ctibora ovšem zřejmě proniká majetkový zájem feudála, který je Mistru Vavřinci vzdálen. Připomeňme ještě součas- ného německého protichůdce Vavřincova, o němž

 

strana: 33

jeví v na- šem skládání -“ je to překvapující podcenění Mistra Vavřince, jak je zřejmé každému, kdo si aspoň zběžně přečetl „Píseň

 

strana: 34

pro- blém tak závažný za vyřešený. F. M. Bartoš přičítá Mistru Vavřinci ještě jiná významná díla, „Tkadlečka“, „Krátké sebranie z kronik čes-

 

strana: 34