Historické prameny
na dosah
Úvod
Edice
Kategorie
Autor
Název
Rok vydání
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Regesty
Datum vydání
Místo vydání
Autor regestu
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Všechny
Hledat
Mapy
O projektu
Autoři
Nápověda
čtenář
Hledání osoby:
»pán pan Vilém z Pernšteina«
v
Archiv český 16
jej čísti neb čtúc slyšeti budú: Jakož dobré paměti urozený
pán pan Vilém z Pernšteina,
pán a děd náš milý, vzal jest 90 kop gr.
strana: 195
to dobře pamatujeme a při tom jsme byli, když urozený
pán pan Vilém z Pernšteina
na Helfnšteině, najvyššie komorník cudy Brněnské, když sě jest v
strana: 209
sme a doptati sě jeho nikde nemuožem; ale proto urozený
pán pan Vilém z Pernšteina
na Helfnšteině, najvyšší maršálek království Českého a najvyšší komorník cudy
strana: 276
všemi, kdož jej čísti nebo čtouce slyšeti budou: Jakož urozenej
pán pan Vilém z Pernšteina
na Helfnšteině, nejvyžší maršálek krá- lovství Českého, pán náš milostivej,
strana: 330
rukojmiemi položeni na Pernšteině v jedné škatuli; kdež pak urozený
pán pan Vilém z Pernšteina
oc jakožto držitel toho panstvie Třebíckého jest vyplatil ty listy
strana: 412
nález učiniti, kdežto slovem JKMti i při přítomnosti JMti urozený
pán pan Vilém z Pernšteina,
najvyšší hofmistr krá- lovství Českého, ten nález jest pověděl a
strana: 463
Moravského: Jakož sú na nás přišli a přestali mocně urozený
pán pan Vilém z Pernšteina
na Helfenšteině, najvyššie hofmistr, s jedné, a urozená paní paní
strana: 487
ja- kožto smlúvce svú pečeť vlastní jsem přitiskl; a urozený
pán pan Vilém z Pern- šteina
a pan Jiřík z Tvorkova, slíbivše sami sobě od sebe
strana: 490
i za své dědice i potomky, že se na svrchupsaného
pána pana Viléma z Pernšteina
ani na jeho dědice a potomky táhnúti nemám na budúcí
strana: 520
k témuž zámku Plum- lovu z manstvie propuštěna, kdežto urozený
pán pan Vilém z Pernšteina
na Helfen- šteině, najvyššie hofmistr královstvie Českého JMt, vzhledše na
strana: 541
a pilně váživše dobrodinie a milosti, kteréž jest nám svrchupsaný
pán pan Vilém z Pernšteina
JMt činil a ukazoval skutečně, za ta dobroděnie a milosti
strana: 541