Hledání osoby: »P Bohu« v Václav Hájek z Libočan, Kronika česká IV. 1254-1347 (Flajšhans)

a velmi nákladný oltář a posvětiti jej k po- ctivosti P. Bohu a sv. Mikuláši a sv. Lidmile. R. t. Přemysl král,

 

strana: 13

raddám za slušné býti, aby tak, jakž žádají, učinil a P. Bohu z tohoto vítězství učině poděkování, zase do svého krá- lovství

 

strana: 21

postaveni, v jiném žád- ném neměli jsme naděje než v P. Bohu všemohúcím a v Pánu našem, P. Ježíši, naučení majíce z

 

strana: 25

a spolu rytíře najprvé jsme zřídivše napome- nuli, aby v P. Bohu naději měli, a tak že budú moci nad svými svítěziti

 

strana: 25

když byla od Přemysla k manželství požádána, na slib, kterýž P. Bohu učinila, zapomněvši, šla bez od- poru, a snad P. Buoh

 

strana: 31

odpověděl: „Synu milý, staň se vuole stele, aby jse zaň P. Bohu tvá.“ Tu král obrátiv se k lidu, řekl: „Prosím vás

 

strana: 38

na dveře, aby vsta- nauc jitřni říkali a modlili se P. Bohu, neb on v službě Boží svú zvláštní rozkoš měl, při

 

strana: 58

pěkně ozdobil a platy nadal. A tak učiniv mnoho dobrého P. Bohu k poctivosti a lidem k užitku, svuoj život dokonal a

 

strana: 58

pan- nami uvésti do kláštera sv. Františka a tu jest P. Bohu obětována. To uslyšavše netoliko mú- dřejší, ale i všecken lid

 

strana: 75

nevole, pravili. Ale král pravil, že jest ji radějí dal P. Bohu než synu Rudolfovu. Ru- dolfus o tom uslyšav, psaním napomenutí

 

strana: 75

Čechách, z toho byl velmi zarmúcen a jako, ustavičně se P. Bohu modlil, až skrze ustavičnau tesknost tak, jakž se někteří domnívali,

 

strana: 82

statečně, až do přemožení. Ale poněvadž se jest tak líbilo P. Bohu, aby on snad pro vaše rozhněvání J. Mti sv. tu

 

strana: 82

KRONIKA, R. 1279—1280 Biskup Bramburský uvázal jse v biskupství Ceské. P. Bohu obětoval při přítomnosti mnohých panuov Českých a rytířuov; a lidu

 

strana: 86

Jiří mučedlníka, aby na ten den tu v Božím domě P. Bohu své mohla obětovati modlitby. A on Heřman tak učinil a

 

strana: 91

se, a své tváři na zemi položivše, plakali volajíce k P. Bohu a pravíce: „Smiluj se nad námi, Pane, smiluj se nad

 

strana: 94

do téhož kláštera (vdovau jsúc) navrátila a tu nábožně slaužila P. Bohu až do své smrti a tu jest také pohřbena. (Svatba

 

strana: 114

jejím za přímluvu, slibuje její sv. milosti, že chce rozkázati P. Bohu k poctivosti ve jméno její sv. milosti slavný klášter postaviti.

 

strana: 119

že Vácslav vždycky od své mladosti svú naději zakládal v P. Bohu, kterýž nikdá v se daufajících neopauští, a tak jakýms divným

 

strana: 123

paměti někdy pána Rudolfa, krále Řím- ského (tak jakž se P. Bohu líbilo), církev křesťan- ská toho meče světského nebezpečnějest zbavena, protož

 

strana: 129

i Ríše poškvrnil. T. 1. Vácslav, král Český, velmi snažně P. Bohu slúžiti počal a službu Boží v kostelech P. Bohu a

 

strana: 139

snažně P. Bohu slúžiti počal a službu Boží v kostelech P. Bohu a svatým jeho k poctivosti vždycky den ode dne rozmnožoval.

 

strana: 139

takové dobré i chvalitebné vi- dúce obyčeje při činění poctivosti P. Bohu, také se tak zachovali. Král pak mimo jiné chtě více

 

strana: 139

Prahy, hned se upokojil a chtě svuoj slib, kterýž učinil P. Bohu a bl. P. Marii, vyplniti, vydal se na půst a

 

strana: 140

vsedli, však nebyli jsú toho úmyslu, aby ten klášter prvé P. Bohu a sv. Janu oddaný měli zbořiti neb zrušiti, ale chtěl

 

strana: 140

život ztratím.“ A hned šed k knězi, svých se hříchův P. Bohu před ním vyznával a Tělo Boží od něho přijímal s

 

strana: 178

dlúho nebudu. A snad již osudové moji mne táhnau a P. Bohu, stvořiteli mému, tak se líbí; Jeho Milosti sv. buď v

 

strana: 184

on na ty obvláštně laskav byl. Služby Boží nikdá neobmeškal, P. Bohu se rád modlil, hodiny jako jiný kněz říkal tak, jako

 

strana: 189

sobě kaplany, kteříž jim mše slaužili a za ně se P. Bohu modlili. Třetí že sú v své rubrice, velmi krátké měli

 

strana: 202

tu řeč dokonal, tak hned všickni ssedše klekli, srdci nábožnými P. Bohu se porú- čejíce, a vykonavše své modlitby, hned zase na

 

strana: 260

obecní, scházejíce se do kosteluov, plakali a hlasy velikými k P. Bohu volajíce prosili, aby se ráčil nad lidem Českým pro své

 

strana: 267

na Sázavu, kdež leží tělo sv. Prokopa, a tu se P. Bohu snažně modlila a přijala hned tu zrak a viděla tak

 

strana: 288

na zemi s velikým náboženstvím a slzí vylévaním na zemi, P. Bohu se modlila aspoň za tři hodiny. A vstavši prohledla, ano

 

strana: 288

jemu k ostříhaní, rozkázav, aby jej učil, kterak má slúžiti P. Bohu. Při tom aby jej učil litterám,, neb Karel, král Franský,

 

strana: 298

tu budúcí a věčná za ní i za její předky P. Bohu k poctivosti služba a pa- mátka dála. /Č. t. přihodilo

 

strana: 299

přijal a jej mám a o něm vím, i přísahám P. Bohu, kterýž stvořil nebe a zemi i všecky věci, kteréž v

 

strana: 302

svého koně, klekl holými kolenami na prahu kostela sv. Víta, P. Bohu děkuje, že jest jej od těch jeho nepřátel a z

 

strana: 316

a čtyři dcery měla a tak po mnohých protiven- stvích P. Bohu se dostala. Král Jan všecky mířil. Králová Alžběta umřela. Král

 

strana: 321

a kázal kuchaři svému obvláštní krmě připraviti. A pomodliv se P. Bohu, jedl s bázní Boží a služeb- níci stáli okolo něho.

 

strana: 323

poklekl, tak že se tomu všickni divili; a poděkovav tu P. Bohu, do svého se dvoru navrátil, zdráv sa a poskakuje, všem,

 

strana: 356

Vácslava, tu kdež jeho sv. leží tělo a pomodlíme se P. Bohu, a sv. Vácslava k němu za přímluvu poprosíme. I řekl

 

strana: 357

Buoh a sv. Vácslav od té němoty vysvobodil, z toho P. Bohu a sv. Vácslavovi děkování s pláčem činil a divný skutek

 

strana: 357

brzo s tímto světem rozlúčiti, žádaje jích, aby se zaň P. Bohu modlili, a on na onom světě živ jsa, že chce

 

strana: 360

předkuov svých, králuov a knížat Českých, šlepějí následovati, k poctivosti P. Bohu a bl. P. Mariji rozkázal klášter poctivý a nákladný před

 

strana: 364

kníže, chtě za časné věci věčné vy- frajmarčiti,, k poctivosti P. Bohu a P. Maryji«...) Pána našeho, také i sv. dědicuom,, aby

 

strana: 371

pohřeb, v tom kostele vyvolil, ty osoby aby tu ustavičně P. Bohu slaužili jitřně a jiné hodiny vedle rubryky jích držali a

 

strana: 371

a lid obecný ,Hospodine, po- miluj ny“ vysokými hlasy křičí, P. Bohu děkujíce. (Založení dómu sv. vítského. Listina zakládací.) Krumfeštové A odtuď

 

strana: 374

a vy- šedše ven, poklekli. A lid všecken z toho P. Bohu děkuje, radoval se. Nazajtří pak král Jan s povo- lením

 

strana: 375

nic nemluvil. Rodičové lítost nad ním majíce, slíbili jej obětovati P. Bohu a sv. Vác- slavovi. I přivedli jej do Prahy k

 

strana: 396

hrobu sv. Vác- slava a tu se zaň arcibiskup modlil P. Bohu se všemi kněžími, též i všecken lid tu na ten

 

strana: 396

se tomu podivil král i všecken lid, z toho chválu P. Bohu vzdávaje. A od toho času král počal větší a větší

 

strana: 396

písku, a tu založil sám svau rukau klášter k poctivosti P. Bohu a bl. P. Maryji a postavil v něm bratří řádu

 

strana: 402