Hledání osoby: »pan Jindřich Haugvice« v Archiv český 30

mimo dub veliký, od toho dubu k mejtinám, kdež od pana Jindřicha Haugvice jest pomejtiti dáno. I šli těmi mejtinami mimo vystavené duby

strana: 244

lízem stojí, odtud k jinému dubu přes cestu starú. Tu pan Jindřich Haugvic oznámil, že z roku 1555. 245 tomu vedení místa nedává,

strana: 244

dále od toho dubu cestou starou, kteráž běží k louce pana Jindřicha Haugvice, mimo duby lízovaný a mimo jeden dub rasochatý, a od

strana: 245

mimo jeden dub rasochatý, a od toho až k louce pana Jindřicha Haugvice a mimo túž louku po pravé ruce k mejtinám, pravíce

strana: 245

při témž obvedení a mezí ukázání zůstaveni býti. Proti tomu pan Jindřich Haugvic obeslaný oznámil, že tomu místo dává, neb nemá již s

strana: 245

spatřiti mohl a spatřil, jak jest pořádně vedeno; čemuž jest pan Jindřich Haugvic místo dal; a svědkové též to pořádně seznávají v svým

strana: 245

Vilémovi Trčkovi a pokud také panu Haugvicovi. A poněvadž jest pan Jindřich Haugvic tomu vedení všemu místo dal a v ničemž jest neotepřel,

strana: 246

při témž obvedení a ukázání zůstaveni býti. Proti tomu od pana Jindřicha Haugvice skrze přítele promluveno, jest-li že jest co pořádně ukázáno vedle

strana: 246

podle práva, pokud panu Vilémovi Trčkovi náleží, pokázali, a on pan Jindřich Haugvic na místě svým i na místě pana Jana Haugvice bratra

strana: 246

rybníkem Buškovcem ležícími, oč mezi týmž panem Šťastným Křineckým a panem Jindřichem Haugvicem na rozepři bylo, jakž o též meze a hranice obeslání

strana: 276

vejpovědi přestali, takto mezi nimi mocně vypovídáme: Předkem, jakož jest pan Jindřich Haugvic přes mezník předešle vysazený ryb- níkem svým Čiříkem do gruntu

strana: 276

upustil a jej vejšeji po mezníky vodou nedržel; a on pan Jindřich Haugvic po takovejm psaní neb napomenutí má a povinen bude hned

strana: 277

potřebě své volně žíti i bráti bez všelijaké překážky jeho pana Jindřicha Haugvice, dědicův a budúcích jeho nyní i na časy budoucí. Však

strana: 277

A vejšeji nad to za takové zatopení těch gruntův on pan Jindřich Haugvic nám smlouvcím k vůli má a povinen jest témuž Linhartovi

strana: 277