Hledání osoby: »Johann von Gmunden« v Křišťan z Prachatic: Stavba a užití astrolábu (Hadravová, Hadrava)

nám pomohli zorientovat se v literatuře a nejnovějších poznatcích o Johannovi von Gmunden. Jsou to: doc. Maria FIRNEIS, prof. Paul UIBLEIN, dr. Franz

 

strana: 8

tématice vztahu mezi středoevropskou a západoevropskou astronomií a zejména osobě Johanna von Gmunden věnuje dr. Beatriz PORRÉS DE MATEO (Brusel), která pod vedením

 

strana: 8

1999. 1.1. MISTR KŘIŠŤAN Z PRACHATIC 15 něný vídeňský kolega Johann von Gmunden. Sledujeme tu dva různé a zajímavé osudy, odvíjející se ovšem

 

strana: 15

pokoušeli rýsovat. Tyto snahy jsou jasně patrné také ve verzi Johanna von Gmunden. O něm je navíc známo, že v roce 1435 napsal

 

strana: 36

např. v literatuře bývají někdy Jan Šindel a vídeňský astronom Johann von Gmunden směšováni a není jasné, kdo z nich měl autorský podíl

 

strana: 37

obtížemi, nejasnostmi a konfuzemi se ovšem setkáme i ve vztahu Johanna von Gmunden a Křišťana z Prachatic, jak o tom uslyšíme později, kdy

 

strana: 37

Křišťanova a které přídavky do této verze pocházejí z pera Johanna von Gmunden.) O souvislostech mezi Šindelem a Johannem von Gmunden se v

 

strana: 37

z pera Johanna von Gmunden.) O souvislostech mezi Šindelem a Johannem von Gmunden se v poslední době zjistila řada nových okolností. Uveďme alespoň

 

strana: 37

původní Wallingfordův Albion a mezi Wallingfordovou předlo- hou a rozpracováním Johanna von Gmunden (tj. inspiračními zdroji Šindelova vlastního řešení přístroje) 172 je podobný

 

strana: 38

teorie hovoří už o dva- cátých létech) mistrem vídeňské univerzity Johannem von Gmunden. 195 První vydání jeho verze Stavby a Užití astrolábu, která

 

strana: 42

rkp. O se v nich již znovu neopakuje. Edice textů Johanna von Gmunden, která je informační a má především ukázat na nevelké rozdíly

 

strana: 75

i jiná Stavba a Užití astrolábu, která se tu připisuje Johannovi von Gmunden. 82 KAPITOLA 1. ÚVOD Užití Magistri Cristiani de Pragacii Composicio

 

strana: 81

Vitéze cf. str. 102.) Na univerzitě působil i Regiomontanus, nástupce Johanna von Gmunden a Georga Peuerbacha na vídeňské univerzitě. 345 TŘÍŠKA 1975, str.

 

strana: 83

zajímavý především tím, že jeho autor musel znát i verzi Johanna von Gmunden, založenou na Křišťanových pojednáních. (Proto obsahuje i některé Johannovy vsuvky,

 

strana: 84

de Lineriis, Alfonsinské tabulky, Arzachela, Iohanna de Saxonia, Profatia Judaea, Johanna von Gmunden atd.) a pochází z první poloviny 15. století (1424-1435). -

 

strana: 86

tedy prozatím určeno, zda se jedná o text Křišťanův či Johanna von Gmunden (cf. JOHANNES VON GMUNDEN 1973, str. 47-49). Konečně poslední nám

 

strana: 96

pasáže z ní do Křišťana vkomponoval. Uveďme příklad vztahu Křišťana, Johanna von Gmunden a rkp. M: na závěr 7. kapitoly je v rukopise

 

strana: 97

body při konstrukci nerovnoměrných hodin. Je shodný s popisem v Johannovi von Gmunden (5. kapitola). Jde o pozdější přídavek, který patrně nebyl v

 

strana: 97

který je nepochybně opisem Křišťanova spisu, byl zřejmě verzí 402 Johanna von Gmunden ovlivněn a Johannova vsuvka zde byla do Křišťana zapracována. Takových

 

strana: 97

k oné skupině. Zajímavé dílčí shody vykazuje také s verzí Johanna von Gmunden, a to doloženou v opise P (viz níže). Velmi výrazné

 

strana: 101

i podmnožinu uherskou a mající pokračování jednak v přepracované verzi Johanna von Gmunden, jednak v syntéze Křišťanova i Johan- nova textu v rukopise

 

strana: 119

že revidovaným textem ve stylu Jana ze Sevilly je text Johanna von Gmunden. Do tohoto tvrzení je však třeba doplnit zjištěný mezičlánek Křišťanova

 

strana: 125

mezičlánek Křišťanova textu, který byl přímým podkladem a východiskem verze Johanna von Gmunden. 448 Cf. GRANT 1994, str. 35. 449 MAŠÁ'ALLÁH 1512. —

 

strana: 125

vybraných textů. Křišťanův text v tabulce reprezentují opisy FKM, text Johanna von Gmunden představují opisy PW a Pseudo-Mášá'alláhův text zastupuje Guntherova edice (Gu).

 

strana: 128

práce se od Pseudo-Mášá'alláhovy vzdálila nepoměrně více než např. práce Johanna von Gmunden od Křišťanovy předlohy. Nejbližší spojnici mezi Křišťanem a Johannem von

 

strana: 129

von Gmunden od Křišťanovy předlohy. Nejbližší spojnici mezi Křišťanem a Johannem von Gmunden představuje mladší rkp. M. Ten se také shoduje s číslováním

 

strana: 129

Pseudo-Mášá'alláhovi závislých, tedy i v Křišťanovi (Stavba i Užití) a Johannovi von Gmunden (str. 334 a 350). O tom, že někteří písaři termínu

 

strana: 177

vytvoření dvojnásobného počtu azimutů s polovičním úhlovým odstupem (ve verzi Johanna von Gmunden je tato chyba napravena tím, že na příslušný počet dílů

 

strana: 180

níž je naopak jednodušší oprava o precesi a obtížnější konstrukce. Johann von Gmunden, který ve své Stavbě astrolábu podává výklad obou metod, odlišuje

 

strana: 186

(ani ve Stavbě) o tom není žádná další zmínka. Rovněž Johann von Gmunden přebírá termín pouze v této kapitole (u něj jde o

 

strana: 292

na str. 171), který tuto pasáž přebírá ze Stavby astrolábu Johanna von Gmunden (cf. str. 347). Na líci bývala alhidáda bez záměrných destiček,

 

strana: 300

pozorovali. Chceme-li připomenout všechny podstatné okolnosti, které ukazují na význam Johanna von Gmunden - astronoma, musíme se zmínit o vlivu, jaký měl na svého

 

strana: 324

GMUNDEN: COMPOSICIO ASTROLABII 325 Nutné je však uvést také spolupráci Johanna von Gmunden s českým vědcem Janem Šindelem, který od roku 1407 učil

 

strana: 325

ve Vídni (nikoli ovšem na univerzitě) a často se s Johan- nem von Gmunden stýkal.635 S ním také - jak už jsme se zmínili

 

strana: 325

také - jak už jsme se zmínili výše - býval Johann von Gmunden ve svém díle zaměňován.636 WAWRIK 1988, str. 105, konstatuje, že

 

strana: 325

WAWRIK 1988, str. 105, konstatuje, že Jan Šindel spolu s Johannem von Gmunden a převorem klosterneuburgského kláštera u Vídně Ge- orgem Müstingerem (o

 

strana: 325

činné a významné astronomické a kartografické centrum. Müstinger byl žákem Johanna von Gmunden a v Klosterneuburgu působil od roku 1418 až do své

 

strana: 325

do své smrti v roce 1442.638 Činnost střediska byla ovlivněna Johannem von Gmunden, s nímž se Gensfelder také osobně znal. Gensfelder dokončil v

 

strana: 325

Klosterneuburgu svou práci Tractatus de composicione spere solide a s Johannem von Gmunden se zabýval kartografií.639 O rozsáhlé astronomické knihovně v Klosterneuburgu a

 

strana: 325

1972. - O Peuerbachovi i Regiomontanovi a jejich vztahu k Johannovi von Gmunden cf. ZINNER 1990; GRÖSSING 1980 a 1983. 635 K tomu

 

strana: 325

albion, jehož autorem je Richard z Wallingfordu (ca. 1292-1335), přepracoval Johann von Gmunden o přibližně sto let později (asi mezi léty 1430-1440); jeho

 

strana: 326

textu Pseudo-Mášá'alláhova). Jsou tu patrná dvě autorská zpracování, byť verze Johanna von Gmunden v sobě obsahuje v podstatě doslovně celého Křišťana, což se

 

strana: 326

1407 a tuto dataci potvrzují i záznamy v rukopisech, verze Johanna von Gmunden je o něco mladší: vznikla ve 20. nebo 30. letech

 

strana: 326

642 Cf. RICHARD OF WALLINGFORD 1976. — Traktát o albionu Johanna von Gmunden není vydán, dochoval se pouze v rukopisech; naše znalosti se

 

strana: 326

Albion. Poznámky k edici Jak už bylo zdůrazněno, edici astrolábu Johanna von Gmunden považujeme za ori- entační a pořizujeme ji ze srovnávacích důvodů.

 

strana: 327

M Křišťanových traktátů, jeho tvůrce byl zjevně ovlivněn znalostí verze Johanna von Gmunden, a proto pasáže doložené pouze v M (a předtím v

 

strana: 327

a proto pasáže doložené pouze v M (a předtím v Johannovi von Gmunden) považujeme za převzaté z Johanna. Z toho důvodu jsou v

 

strana: 327

změny a doplňky do Křišťanovy Stavby: — Třetí kapitola Stavby Johanna von Gmunden obsahuje Johannovu vsuvku, začátek jejíhož znění se objevuje též v

 

strana: 327

druhý (viz aparát edice Křišťanovy Stavby, str. 160). — Přídavky Johanna von Gmunden nalezneme někdy uvozeny slovy Exempli gracia: na takových místech vysvětluje

 

strana: 328

ji už neobsahuje. Za základ edic Stavby i Užití astrolábu Johanna von Gmunden jsme zvolili starší z obou rukopisů, rkp. W. Ze srovnání

 

strana: 329

Máme-li stručně charakterizovat verzi traktátu o astrolábu (Stavbu i Užití) Johanna von Gmunden, tak, jak se nám jeví na základě dosud zpracovaných rukopisů,

 

strana: 329

zpracovaných rukopisů, můžeme stručně formulovat tyto hlavní postřehy: 1) Text Johanna von Gmunden v sobě v podstatě obsahuje celý traktát Křišťana z Prachatic

 

strana: 329

bodů v takovém nákresu.) Mů- žeme také konstatovat, že text Johanna von Gmunden nese výrazné stopy autorovy snahy látku studentům na univerzitě nejen

 

strana: 329

Albionu). 2) Existuje zcela průkazná a nepochybná souvislost mezi verzí Johanna von Gmunden a rukopisem M Křišťanova astrolábu (v obou jeho částech, Stavbě

 

strana: 329

jediný z našich opisů Křišťana je poznamenán i znalostí verze Johanna von Gmunden. Jde o hybridní text, který má na řadě míst poměrně

 

strana: 329

apod.). Celkově lze shrnout, že srovnání Křišťanova textu s verzí Johanna von Gmunden po- tvrzuje velký vliv pražského univerzitního prostředí na vídeňskou astronomickou

 

strana: 330

exceptis, qui in 12 partes divisi sunt. 676 V textu Johanna von Gmunden je Křišťanova pasáž o přímce tvořené středy hodino- vých čar

 

strana: 384

už proto, že v předcházející, šesté kapitole (na místě vynechaném Johannem von Gmunden) se pouze praví, že “ve vyhledávání středů je jakási obtíž".677

 

strana: 384

který se do rkp. M mohl dostat právě z verze Johanna von Gmunden (pocházející asi z roku 1434). Toto vylepšení textu je jednou

 

strana: 384

byt editor albionu J. D. NORTH povaZuje zásahy a přídavky Johanna von Gmunden do Wallingfordova textu vesměs za abundantní. Domníváme se však, že

 

strana: 385

si vyžaduje podrobnějšího rozboru. Rovněž tak nelze kvalitu verzí spisů Johanna von Gmunden posuzovat podle poměření jejich délky vzhledem k výchozímu textu. Nespornou

 

strana: 385

shrnujeme nejen edice tabulek hvězd z Křišťanova textu a textu Johanna von Gmunden, ale pro potřebu srovnání i tabulky z některých dalších spisů

 

strana: 394

de Gmunden V rukopise W, fol. 8r-v, ve Stavbě astrolábu Johanna von Gmunden je za osmou kapitolou, pojednávající o vepsání stálic, zařazena následující

 

strana: 406

délka označeno mediatio coeli a jako šířka deklinace hvězdy. Tabulka Johanna von Gmunden je však mnohem bohatší a přesnější než Křišťanova (viz tabulku

 

strana: 407

obvyklý název pro a UMa (užívaný i v jiných rukopisech Johanna von Gmunden), zde odpovídají velmi přesně poloze hvězdy o UMa. Ta má

 

strana: 407

ekvi- nokcium souhlasí s dobou, do níž historikové datují přednášky Johanna von Gmunden o astrolábu; je tedy možné, že ji skutečně spočítal Johann

 

strana: 407

4.7. TABULKY HVĚZD 409 Rovněž v rukopisu P Stavby astrolábu Johanna von Gmunden je za osmou kapitolou na fol. 52v zařazena tabulka udávající

 

strana: 409

tedy domnívat, že právě tato tabulka je původní z verze Jo- hanna von Gmunden. Tomu odpovídá i ekvinokcium tabulky 1415.4425.5 let, které je ve

 

strana: 410

bulky z téhož rukopisu. To by ovšem nasvědčovalo vzniku traktátu Johanna von Gmunden přibližně deset let před jeho přednáškami na toto téma. V

 

strana: 410

083 —.281 —.014 Tabulka je zařazena v rukopisu Stavby astrolábu Johanna von Gmunden za jedenáctou kapitolu na fol. 10r.804 Je uvedena textem Tabula

 

strana: 418