Historické prameny
na dosah
Úvod
Edice
Kategorie
Autor
Název
Rok vydání
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Regesty
Datum vydání
Místo vydání
Autor regestu
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Všechny
Hledat
Mapy
O projektu
Autoři
Nápověda
čtenář
Hledání osoby:
»Vavřinec z Březové«
v
Husitská kronika, Píseň o vítězství u Domažlic (Bláhová, Heřmanský)
které tehdy vznikly, je beze- sporu nejvýznamnějším historiografickým dílem kronika
Vavřince z Březové,
nazývaná nyní Kronikou husitskou. Autor, mistr artistické fakulty pražské univerzity,
strana: 5
úspěchy husitů. Stejné pocity vyjadřuje i latinská báseň, kterou napsal
Vavřinec z Březové
po slavném vítězství husitů u Domažlic 14. srpna 1431. Tato
strana: 5
současně i výzvou k míru mezi národy. Obě jmenovaná díla
Vavřince z Březové
se nyní opět dostávají do rukou čte- nářské veřejnosti v
strana: 5
pozdější kompilace, jejíž jedna část vznikla na základě Husitské kroniky
Vavřince z Březové.
Překladatel rozdělil kroniku pro přehlednost do kapitol, které očísloval. Jejich
strana: 6
pražských artikulech. MARIE BLÁHOVÁ U citací z bible, uváděných již
Vavřincem z Březové,
doplnil překladatel i čísla kapitol, která nejsou v textu ve
strana: 6
lndoit te o vey chmia B 2 Začátek Husitské kroniky
Vavřince z Březové
v rukopisu Státní knihovny ČSR v Praze ID10, 101. 258a.
strana: 26
z 12. března 1391 mu byl nedostatečný věk prominut a
Vavři- nec z Březové
povolení obdržel.7 Obročím, které na základě papežova svolení přijal, byla
strana: 305
přijal, byla fara v Lounech (dostal ji 17. května 1391).8
Vavřinec z Březové
ovšem osobně úřad loun- ského faráře nevykonával. Pobýval zřejmě nadále
strana: 305
když se nesrovná- vala s církevními kánony, a tudíž ani
Vavřinec z Březové
nebyl žádnou výjimkou. 22. března 1394, tedy asi ve svých
strana: 305
22. března 1394, tedy asi ve svých 23 letech, ukončil
Vavřinec z Březové
studia na artistické fakultě a dosáhl zde hodnosti mistra svobodných
strana: 305
1407 již v pramenech chybějí jakékoli zmínky o církevních beneficiích
Vavřince z Březové,
což však nemusí bezpodmínečně znamenat, že by se výnosů z
strana: 305
nejvyšší lovčí Václava IV. Král, který na Jírovu přímluvu projevil
Vavřinci z Březové
svoji přízeň již jako faráři v Lounech, mu zůstal zřejmě
strana: 306
z Roztok, Petr z Drahobuzevsi. V nastalém dlouhotrvajícím sporu zastupoval
Vavřinec z Březové
i oba spoluobdarované a své právo obhájil.25 Z darování vzhledem
strana: 306
filozofu Plútarchovi.28 Tato zpráva je prozatím jediným dokladem o působnosti
Vavřince z Březové
na univerzitě v době předhusitské. Zdá se, že se nedochovaly
strana: 306
ne- mohl stát proti revoluci. Po vypuknutí husitských bouří zůstával
Vavřinec z Březové
nadále v Praze. To dosvědčuje sám ve svém díle31 a
strana: 306
knihách se dochovaly zápisy o tom, že roku 1423 koupil
Vavřinec z Březové
od obce opuštěný dům na Starém Městě a roku 1429
strana: 306
ve druhé polovině dvacátých let vyjadřuje dobová „kritika“, namířená proti
Vavřinci z Březové
za jeho podíl na vyhnání Zikmunda Korybutoviče, z něhož krajní
strana: 306
krajní pravice chtěla mít českého krále, z Čech (r. 1427).
Vavřinec z Březové
je v ní charakterizován jako obratný překladatel a zároveň překrucovatel
strana: 306
jsou ovšem prameny mladší a nemusí být vždy spolehlivé, je
Vavřinec z Březové
jmenován jako kancléř, případně písař novoměstský.35 Vzhledem k dochovaným údajům
strana: 307
dochovaným údajům z té doby není příliš pravděpodobné, že by
Vavřinec z Březové
skutečně zastával úřad kancléře. 36 Druhá eventualita je pravděpodobnější. V
strana: 307
poslům basilejského koncilu, kteří přišli v květnu 1433 do Prahy.40
Vavřinec z Březové
nestál v ústraní ani po bitvě u Lipan a po
strana: 307
češtiny, aby dosvědčil před Zikmundem jejich existenci. Na základě svědectví
Vavřince z Březové
dal císař hledat v královských registrech, kde kancléř Kašpar Šlik
strana: 307
příslušné záznamy, podle nichž Zikmund privilegia Novoměstským obnovil.41 Konečně je
Vavřinec z Březové
jmenován roku 1437 mezi mistry svobodných umění pražské univerzity v
strana: 307
při dobytí Berouna, domnívají se někteří historikové, že jde o
Vavřince z Březové.
Zprávu je však, vzhledem k jejímu dochování a zcela neurčité
strana: 308
rovněž rok 1437. Zdá se, že tímto rokem údaje o
Vavřinci z Březové
skutečně končí, a je pravděpodobné, že se v té době
strana: 308
67 let), nebo snad zanedlouho zemřel. Přes svou činnost se
Vavřinec z Březové
nezapsal do dějin jako významná osob- nost politická. Dodnes je
strana: 308
dodnes nic na své hodnotě a přitažlivosti. Začátky literární činnosti
Vavřince z Březové
spadají zřejmě do doby jeho půso- bení u dvora Václava
strana: 308
středověku velmi rozšířeného snáře Araba Achmeta ben Sirina († 728).44
Vavřinec z Březové
ho však přeložil z latinského zpracování Somniarium Slaidae, pořízeného ve
strana: 308
Leem Tuscanem. V histo- rické literatuře je rozšířen názor, že
Vavřinec z Březové
pořídil snář pro krále Václava IV.45 Avšak text, který vedl
strana: 308
předlohy46 — což ovšem zmíněnou úvahu zcela nevylučuje. Vlastním přínosem
Vavřince z Březové
je před- mluva ke snáři, v níž se autor pokouší
strana: 308
ze sv. Augustina, z Isidora Sevillského, Livia, Catona aj.47 Snář
Vavřince z Březové,
nejstarší spis toho druhu v českém jazyce, byl velmi rozšířen
strana: 308
podobě vyšel potom několikrát.48 Dalším velice oblíbeným a rozšířeným spisem
Vavřince z Březové
byl jeho překlad ve středověku populárního cestopisu tzv. Jana Mandevilla.
strana: 308
pořízeného metským kanovníkem Ottou z Diemeringenu, 53 přeložil tyto knihy
Vavřinec z Březové,
„aby i Čechóm to známo bylo, což jest v nich
strana: 309
známo bylo, což jest v nich popsáno“. 54 Kdy přesně
Vavřinec z Březové
spis přeložil, není známo. Terminus post quem je samo- zřejmě
strana: 309
ale ta je dána rozpětím téměř třiceti let. Protože se
Vavřinec z Březové
v předmluvě nazývá služebníkem „nejjasnějšího kniežete a pána, pana Václava,
strana: 309
původní název, autor je v před- mluvě nazývá pouze „kronikou“.58
Vavřinec z Březové
kroniku zřejmě nedokončil. V je- diném dochovaném rukopise, který R.
strana: 309
je- diném dochovaném rukopise, který R. Urbánek považuje za autograf
Vavřince z Březové,
59 sahá text do roku 678. Kronika začíná výkladem o
strana: 309
byly kroniky Petra Komestora a Martina Opavského.80 Údaje těchto kronik
Vavři- nec z Březové
asi zkompiloval ještě s dalšími prameny a místy doplnil o
strana: 309
světové kroniky je stejně problematická jako datování většiny ostatních spisů
Vavřince z Březové.
Vzhledem k označení inspirátora díla i Václava IV., a konečně
strana: 309
prvního de- setiletí 15. století, ne-li dokonce před rok 1400.61
Vavřinec z Březové
se nevěnoval pouze „světským“ tématům, ale zabýval se i problematikou
strana: 309
obšírnější sbírka kanonických hodinek.84 308 309 Z mnohostranné literární činnosti
Vavřince z Březové
mají dodnes největší vý- znam dvě díla, jimiž reagoval na
strana: 309
Husitské kronice85 v té podobě, v jaké je dochována, vypsal
Vavřinec z Bře- zové
první léta husitství v Čechách. Kronika začíná počátky přijímání podobojí
strana: 309
řešení: pokračování kroniky se asi ztratilo již v původním rukopisu
Vavřince z Březové
nebo v některém starém opisu, který byl předlohou pro dochované
strana: 310
Vavři- nec z Březové vypsal celou historii husitských válek. Kronika
Vavřince z Březové
se dochovala ve dvou recenzích,68 sice stejně ne- dokončených,“ ale
strana: 310
kroniku psát. Ať již byl důvod jakýkoli, jisté je, že
Vavřinec z Březové
začal být k husitské revoluci skep- tičtější a s časovým
strana: 310
a žalostnou nečinností nekleslo v podobný nebo horší“.72 Kdy však
Vavřinec z Březové
začal kroniku psát a kdy změnil její předmluvu, jsou další
strana: 310
zmíněná protunc.75 Vzhledem k tomu, že není dochován originální rukopis
Vavřince z Březové,
nelze zjistit, zda to nejsou pozdější interpolace. Skutečnost, že jsou
strana: 311
a připravovat si k tomu podklady. S otázkou, kdy vůbec
Vavřinec z Březové
začal kroniku psát, souvisí pochopitelně i otázka, kdy byla po-
strana: 311
či až reakcí na lipanskou porážku, lze těžko říci. Ačkoli
Vavřinec z Březové
ve druhé předmluvě sám říká, že zaznamenává to, co „spolehlivýma
strana: 311
koncilu, známý i z jiných spisů té doby,78 který asi
Vavřinec z Březové
převzal z některých zpráv z koncilu, kolujících tehdy po Čechách.
strana: 311
pouze zmiňoval nebo uváděl jejich částečné či úplné znění.85 Kronika
Vavřince z Březové
je nejvýznamnějším a nejcennějším pramenem pro počátky husitství. Její autor
strana: 311
zastává i vůči Želivskému a pražské chudině. Želivský je pro
Vavřince z Březové
sice většinou pan Jan, ale nejedná vždy podle řádů, ale
strana: 312
jsou „protivníci Čechů“ a „ukrutní pronásledovatelé pravdy“. 89 Husitská kronika
Vavřince z Březové
je pramen spolehlivý — samozřejmě se zřetelem k autorovu třídnímu
strana: 312
omyly.9 Přináší ovšem podrobnější výklad o událostech v Praze, kde
Vavřinec z Březové
přebýval, nežli o událostech ve vzdálenějších místech, o nichž byl
strana: 312
úroveň, jíž se řadí k našim nejlepším středověkým kronikám. Kronika
Vavřince z Březové,
ač neúplná,91 byla dosti rozšířena i využívána. Svědčí o tom
strana: 312
ko- nečně i její využití jinými kronikáři. Latinský text kroniky
Vavřince z Březové
je znám z několika rukopisů a něko- lika zlomků. Nejstarší
strana: 312
insignis corone Bohemie Vavřince z Březové a jiné texty. Kronika
Vavřince z Březové
(fol. 258a—344b) začíná opět předmluvou druhé recenze, jíž předchází nadpis,
strana: 312
D 8). Obsahuje kroniku tzv. Beneše Minority a Husitskou kroniku
Vavřince z Březové
(fol. 19a—99b). Některé listy rukopisu, 313 včetně začátku Husitské kroniky
strana: 312
Thottiana, je uložen zlomek (č. 688, 68 stran) opisu kroniky
Vavřince z Březové,
asi z konce 16. století. Je to jediný rukopis, zachycující
strana: 313
sign. N 363.95 Pravděpodobně na konci 15. století byla kronika
Vavřince z Březové
přeložena do češtiny. České znění bylo pořízeno podle první recenze.
strana: 313
části jen volně interpretoval nebo vůbec vynechával. 9e Text kroniky
Vavřince z Březové
je znám zčásti i z jiných děl. Užil jí kompi-
strana: 313
z Hlaváčova, Daniel Adam z Ve- leslavína aj. Husitská kronika
Vavřince z Březové
byla několikrát vydána tiskem. Poprvé vydal její zlomek, asi podle
strana: 313
vydání F. Heřmanský.103 312 Posledním dílem, pocházejícím spolehlivě z pera
Vavřince z Březové,
je báseň, dochovaná v jediném rukopisu se zřejmě pozdějším názvem
strana: 314
boží Marie, v úterý, čtrnáctého dne měsíce srpna, složená od
Vavřince z Březové,
mistra svobodných umění slovutného obecného učení pražské- ho).104 V básni,
strana: 314
božího, přijímání podobojí a trestání smrtelných hříchů). Papež ve verších
Vavřince z Březové
dokonce prohlašuje, že bůh stojí při Češích a právem trestá
strana: 314
křižáckých vojsk, braniborského kurfiřta Fridricha Hohenzollernského, purkrabího norimberského, ne- chává
Vavřinec z Březové
navrhovat dokonce uznání všech čtyř artikulů. Král nemá námi- tek
strana: 314
u Domažlic, rozhodně před prosincem 1431.105 315 O něco později
Vavřinec z Březové
k básni připojil ještě kratší pokračování o událostech na Moravě,
strana: 315
touha po míru. Bohem dané vítězství u Domažlic je pro
Vavřince z Březové
potvrzením oprávněnosti českých požadavků a důvodem k ukončení bojů. Ne
strana: 315
ukončení bojů. Ne zcela jednoznačná je formální úroveň této skladby
Vavřince z Březové
(je to jediná veršovaná skladba z prokazatelně Vavřincových děl). Verš,
strana: 315
druhé polovině minulého století vyslovili někteří literární historikové domněnku, že
Vavřinec z Březové
je autorem českého překladu Miliónu Marka Pola.115 Pozdější bádání však
strana: 315
bádání však ukázalo, že celá otázka není jednoznačná. Proti autorství
Vavřince z Březové
mluví především četné moravismy tohoto překladu.116 Snad nejčastěji se úvahy
strana: 315
z českých kronik k výstraze věrných Čechů.118 Podle jeho úvah
Vavřinec z Březové
prý napsal tento spis v prosinci roku 1437, aby zmařil
strana: 316
jiné podobné dílo.12° Později se Urbánek i Bartoš pokusili připsat
Vavřinci z Březové
také některé husitské manifesty z počátku dvacátých a ze třicátých
strana: 316
století.121 Ani tento názor nelze však přijmout. 122 Bartoš považuje
Vavřince z Březové
rovněž za autora tzv. Tkadlečka, především proto, že nenachází jiného
strana: 316
opět ne zcela přesvědčivé.125 Podobně dává Bartoš k úvaze, zda
Vavřinec z Březové
není též autorem českého překladu Komestorovy historie,126 o čemž však
strana: 316
a slovní zásoba, které někteří badatelé považují za charakteristické pro
Vavřince z Březové,
se objevují i v dílech, která Vavřinec z Březové prokazatelně
strana: 316
pro Vavřince z Březové, se objevují i v dílech, která
Vavřinec z Březové
prokazatelně nenapsal, včetně některých spisů vysloveně protihusitských.139 Stejně i politické
strana: 316
(a v budoucnosti se těžko podaří) beze zbytku prokázat, že
Vavřinec z Březové
je opravdu autorem těchto spisů, však nikterak nesnižuje jeho význam
strana: 316
září r. 1431. Vrcholného básnického i myšlenko- vého účinku dosahuje
Vavřinec z Březové
v důvěřivé předzvěsti, vycházející z prorockého vidění Izaiášova — v
strana: 318
přijatelným, vytříbeným a účinným. Z hlediska jazykového jeví se nám
Vavřinec z Březové
celkově jako spisovatel bilinguistický, který rovnocenně vynikal užitím stylu latinského
strana: 319
I První, původní předmluva (I) je dochována ve zlomku kroniky
Vavřince z Březové
v Kodaňském rukopisu. Kroniku odtud otiskl P. Ludewig v Reliquiae
strana: 320
sešit 16. Praha 1967, str. 9. Ve vratislavském rukopise kroniky
Vavřince z Březové
je původství myšlenky přijímání z kalicha přičítáno Petrovi z Drážďan
strana: 321
provolání, otištěné F. M. Bartošem ve SPDMP V, str. 576.
Vavřinec z Březové
v tomto oddíle poprvé o lidu z jižních Čech užil
strana: 333
Petr řečený Špička byl asi farář lounský, vlastně střídník (zástupce)
Vavřince z Březové
na této faře, v lounských zápisech nazývaný „starý Petr“, snad
strana: 340
dobytí Říčan a o upálení jedenácti kněží v Říčanech píše
Vavřinec z Březové
ještě níže v kap. 75. 3 10 Srv. J. Macek
strana: 353
univ. Prag. — o její souvislosti s hu- sitskou kronikou
Vavřince z Březové
srv. v pojednání o Vavřinci z Březové a jeho díle)
strana: 356
hu- sitskou kronikou Vavřince z Březové srv. v pojednání o
Vavřinci z Březové
a jeho díle) pojednává podrobně J. Macek II, str. 295—299.
strana: 356
níže). I 380 381 5 6 8 10 Následující životopis
Vavřince z Březové
je založen na údajích dosud známých, většinou vyda- ných pramenů.
strana: 381
bude možno zpřesnit, případně i doplnit. Datum ani místo narození
Vavřince z Březové
není nikde v pramenech uvedeno, ale podle listiny papeže Bonifáce
strana: 381
Palacký, který papežskou bulu ještě neznal, se domníval, že se
Vavřinec z Březové
narodil okolo r. 1365. Srv. Ocenění, str. 239. Jako syn
strana: 381
1865, str. 75n. — k r. 1391). Jako místo narození
Vavřince z Březové
uvádí F. Pa- acký, Ocenění, str. 239. Prahu, někteří historikové
strana: 381
bouři. Poslední Lucemburkové v Čechách. Praha 1940, str. 66, a
Vavřinec z Březové.
Z politické literatury doby husitské 3, SH V, 1957, str.
strana: 381
1929, str. 126, č. 332 + rejstřík). Na šlechtický původ
Vavřince z Březové
se usuzuje na základě zápisu v matrice právnické fakulty, kde
strana: 381
sice uveden příslušný zápis v matrice, ale vlastní datum, kdy
Vavřinec z Březové
dosáhl hodnosti, je následující,„dominica, qua cantatur Oculi“, tj. 22. březen
strana: 381
č. 611, str. 442. Václavovu listinu z 25. února dal
Vavřinec z Březové
zapsat do knih 5. července téhož roku. Darování dvorce u
strana: 382
Biecharz Pragensis diocesis...“ V některých městských knihách praž- ských je
Vavřinec z Březové
stále nazýván farářem v Lounech (k r. 1402 — srv.
strana: 382
asi do posledních měsíců r. 1401 — poslední zmínka o
Vavřinci z Březové
jako lounském faráři je k 20. říjnu 1401 (srv. F.
strana: 382
16, F. Tadra, Soudní akta IV, str. 181 a pečeť
Vavřince z Březové
na listině z r. 1404, kterou přetiskl F. Heřmanský, Vavřinec
strana: 382
219). To je poslední bezpečná zpráva o du- chovních beneficiích
Vavřince z Březové.
K tomu srv. Štědrý, Dodatky k životopisu, a F. M.
strana: 382
44. (Celkem zbytečně a bezvýsledně se zde Bartoš snaží „zachránit
Vavřince z Březové
před výtkou mnohoobročnictví. Papežský dispens na věci nic nemění, nehledě
strana: 382