Hledání osoby: »Vavřinec z Březové« v Husitská kronika, Píseň o vítězství u Domažlic (Bláhová, Heřmanský)

které tehdy vznikly, je beze- sporu nejvýznamnějším historiografickým dílem kronika Vavřince z Březové, nazývaná nyní Kronikou husitskou. Autor, mistr artistické fakulty pražské univerzity,

 

strana: 5

úspěchy husitů. Stejné pocity vyjadřuje i latinská báseň, kterou napsal Vavřinec z Březové po slavném vítězství husitů u Domažlic 14. srpna 1431. Tato

 

strana: 5

současně i výzvou k míru mezi národy. Obě jmenovaná díla Vavřince z Březové se nyní opět dostávají do rukou čte- nářské veřejnosti v

 

strana: 5

pozdější kompilace, jejíž jedna část vznikla na základě Husitské kroniky Vavřince z Březové. Překladatel rozdělil kroniku pro přehlednost do kapitol, které očísloval. Jejich

 

strana: 6

pražských artikulech. MARIE BLÁHOVÁ U citací z bible, uváděných již Vavřincem z Březové, doplnil překladatel i čísla kapitol, která nejsou v textu ve

 

strana: 6

lndoit te o vey chmia B 2 Začátek Husitské kroniky Vavřince z Březové v rukopisu Státní knihovny ČSR v Praze ID10, 101. 258a.

 

strana: 26

z 12. března 1391 mu byl nedostatečný věk prominut a Vavři- nec z Březové povolení obdržel.7 Obročím, které na základě papežova svolení přijal, byla

 

strana: 305

přijal, byla fara v Lounech (dostal ji 17. května 1391).8 Vavřinec z Březové ovšem osobně úřad loun- ského faráře nevykonával. Pobýval zřejmě nadále

 

strana: 305

když se nesrovná- vala s církevními kánony, a tudíž ani Vavřinec z Březové nebyl žádnou výjimkou. 22. března 1394, tedy asi ve svých

 

strana: 305

22. března 1394, tedy asi ve svých 23 letech, ukončil Vavřinec z Březové studia na artistické fakultě a dosáhl zde hodnosti mistra svobodných

 

strana: 305

1407 již v pramenech chybějí jakékoli zmínky o církevních beneficiích Vavřince z Březové, což však nemusí bezpodmínečně znamenat, že by se výnosů z

 

strana: 305

nejvyšší lovčí Václava IV. Král, který na Jírovu přímluvu projevil Vavřinci z Březové svoji přízeň již jako faráři v Lounech, mu zůstal zřejmě

 

strana: 306

z Roztok, Petr z Drahobuzevsi. V nastalém dlouhotrvajícím sporu zastupoval Vavřinec z Březové i oba spoluobdarované a své právo obhájil.25 Z darování vzhledem

 

strana: 306

filozofu Plútarchovi.28 Tato zpráva je prozatím jediným dokladem o působnosti Vavřince z Březové na univerzitě v době předhusitské. Zdá se, že se nedochovaly

 

strana: 306

ne- mohl stát proti revoluci. Po vypuknutí husitských bouří zůstával Vavřinec z Březové nadále v Praze. To dosvědčuje sám ve svém díle31 a

 

strana: 306

knihách se dochovaly zápisy o tom, že roku 1423 koupil Vavřinec z Březové od obce opuštěný dům na Starém Městě a roku 1429

 

strana: 306

ve druhé polovině dvacátých let vyjadřuje dobová „kritika“, namířená proti Vavřinci z Březové za jeho podíl na vyhnání Zikmunda Korybutoviče, z něhož krajní

 

strana: 306

krajní pravice chtěla mít českého krále, z Čech (r. 1427). Vavřinec z Březové je v ní charakterizován jako obratný překladatel a zároveň překrucovatel

 

strana: 306

jsou ovšem prameny mladší a nemusí být vždy spolehlivé, je Vavřinec z Březové jmenován jako kancléř, případně písař novoměstský.35 Vzhledem k dochovaným údajům

 

strana: 307

dochovaným údajům z té doby není příliš pravděpodobné, že by Vavřinec z Březové skutečně zastával úřad kancléře. 36 Druhá eventualita je pravděpodobnější. V

 

strana: 307

poslům basilejského koncilu, kteří přišli v květnu 1433 do Prahy.40 Vavřinec z Březové nestál v ústraní ani po bitvě u Lipan a po

 

strana: 307

češtiny, aby dosvědčil před Zikmundem jejich existenci. Na základě svědectví Vavřince z Březové dal císař hledat v královských registrech, kde kancléř Kašpar Šlik

 

strana: 307

příslušné záznamy, podle nichž Zikmund privilegia Novoměstským obnovil.41 Konečně je Vavřinec z Březové jmenován roku 1437 mezi mistry svobodných umění pražské univerzity v

 

strana: 307

při dobytí Berouna, domnívají se někteří historikové, že jde o Vavřince z Březové. Zprávu je však, vzhledem k jejímu dochování a zcela neurčité

 

strana: 308

rovněž rok 1437. Zdá se, že tímto rokem údaje o Vavřinci z Březové skutečně končí, a je pravděpodobné, že se v té době

 

strana: 308

67 let), nebo snad zanedlouho zemřel. Přes svou činnost se Vavřinec z Březové nezapsal do dějin jako významná osob- nost politická. Dodnes je

 

strana: 308

dodnes nic na své hodnotě a přitažlivosti. Začátky literární činnosti Vavřince z Březové spadají zřejmě do doby jeho půso- bení u dvora Václava

 

strana: 308

středověku velmi rozšířeného snáře Araba Achmeta ben Sirina († 728).44 Vavřinec z Březové ho však přeložil z latinského zpracování Somniarium Slaidae, pořízeného ve

 

strana: 308

Leem Tuscanem. V histo- rické literatuře je rozšířen názor, že Vavřinec z Březové pořídil snář pro krále Václava IV.45 Avšak text, který vedl

 

strana: 308

předlohy46 — což ovšem zmíněnou úvahu zcela nevylučuje. Vlastním přínosem Vavřince z Březové je před- mluva ke snáři, v níž se autor pokouší

 

strana: 308

ze sv. Augustina, z Isidora Sevillského, Livia, Catona aj.47 Snář Vavřince z Březové, nejstarší spis toho druhu v českém jazyce, byl velmi rozšířen

 

strana: 308

podobě vyšel potom několikrát.48 Dalším velice oblíbeným a rozšířeným spisem Vavřince z Březové byl jeho překlad ve středověku populárního cestopisu tzv. Jana Mandevilla.

 

strana: 308

pořízeného metským kanovníkem Ottou z Diemeringenu, 53 přeložil tyto knihy Vavřinec z Březové, „aby i Čechóm to známo bylo, což jest v nich

 

strana: 309

známo bylo, což jest v nich popsáno“. 54 Kdy přesně Vavřinec z Březové spis přeložil, není známo. Terminus post quem je samo- zřejmě

 

strana: 309

ale ta je dána rozpětím téměř třiceti let. Protože se Vavřinec z Březové v předmluvě nazývá služebníkem „nejjasnějšího kniežete a pána, pana Václava,

 

strana: 309

původní název, autor je v před- mluvě nazývá pouze „kronikou“.58 Vavřinec z Březové kroniku zřejmě nedokončil. V je- diném dochovaném rukopise, který R.

 

strana: 309

je- diném dochovaném rukopise, který R. Urbánek považuje za autograf Vavřince z Březové, 59 sahá text do roku 678. Kronika začíná výkladem o

 

strana: 309

byly kroniky Petra Komestora a Martina Opavského.80 Údaje těchto kronik Vavři- nec z Březové asi zkompiloval ještě s dalšími prameny a místy doplnil o

 

strana: 309

světové kroniky je stejně problematická jako datování většiny ostatních spisů Vavřince z Březové. Vzhledem k označení inspirátora díla i Václava IV., a konečně

 

strana: 309

prvního de- setiletí 15. století, ne-li dokonce před rok 1400.61 Vavřinec z Březové se nevěnoval pouze „světským“ tématům, ale zabýval se i problematikou

 

strana: 309

obšírnější sbírka kanonických hodinek.84 308 309 Z mnohostranné literární činnosti Vavřince z Březové mají dodnes největší vý- znam dvě díla, jimiž reagoval na

 

strana: 309

Husitské kronice85 v té podobě, v jaké je dochována, vypsal Vavřinec z Bře- zové první léta husitství v Čechách. Kronika začíná počátky přijímání podobojí

 

strana: 309

řešení: pokračování kroniky se asi ztratilo již v původním rukopisu Vavřince z Březové nebo v některém starém opisu, který byl předlohou pro dochované

 

strana: 310

Vavři- nec z Březové vypsal celou historii husitských válek. Kronika Vavřince z Březové se dochovala ve dvou recenzích,68 sice stejně ne- dokončených,“ ale

 

strana: 310

kroniku psát. Ať již byl důvod jakýkoli, jisté je, že Vavřinec z Březové začal být k husitské revoluci skep- tičtější a s časovým

 

strana: 310

a žalostnou nečinností nekleslo v podobný nebo horší“.72 Kdy však Vavřinec z Březové začal kroniku psát a kdy změnil její předmluvu, jsou další

 

strana: 310

zmíněná protunc.75 Vzhledem k tomu, že není dochován originální rukopis Vavřince z Březové, nelze zjistit, zda to nejsou pozdější interpolace. Skutečnost, že jsou

 

strana: 311

a připravovat si k tomu podklady. S otázkou, kdy vůbec Vavřinec z Březové začal kroniku psát, souvisí pochopitelně i otázka, kdy byla po-

 

strana: 311

či až reakcí na lipanskou porážku, lze těžko říci. Ačkoli Vavřinec z Březové ve druhé předmluvě sám říká, že zaznamenává to, co „spolehlivýma

 

strana: 311

koncilu, známý i z jiných spisů té doby,78 který asi Vavřinec z Březové převzal z některých zpráv z koncilu, kolujících tehdy po Čechách.

 

strana: 311

pouze zmiňoval nebo uváděl jejich částečné či úplné znění.85 Kronika Vavřince z Březové je nejvýznamnějším a nejcennějším pramenem pro počátky husitství. Její autor

 

strana: 311

zastává i vůči Želivskému a pražské chudině. Želivský je pro Vavřince z Březové sice většinou pan Jan, ale nejedná vždy podle řádů, ale

 

strana: 312

jsou „protivníci Čechů“ a „ukrutní pronásledovatelé pravdy“. 89 Husitská kronika Vavřince z Březové je pramen spolehlivý — samozřejmě se zřetelem k autorovu třídnímu

 

strana: 312

omyly.9 Přináší ovšem podrobnější výklad o událostech v Praze, kde Vavřinec z Březové přebýval, nežli o událostech ve vzdálenějších místech, o nichž byl

 

strana: 312

úroveň, jíž se řadí k našim nejlepším středověkým kronikám. Kronika Vavřince z Březové, ač neúplná,91 byla dosti rozšířena i využívána. Svědčí o tom

 

strana: 312

ko- nečně i její využití jinými kronikáři. Latinský text kroniky Vavřince z Březové je znám z několika rukopisů a něko- lika zlomků. Nejstarší

 

strana: 312

insignis corone Bohemie Vavřince z Březové a jiné texty. Kronika Vavřince z Březové (fol. 258a—344b) začíná opět předmluvou druhé recenze, jíž předchází nadpis,

 

strana: 312

D 8). Obsahuje kroniku tzv. Beneše Minority a Husitskou kroniku Vavřince z Březové (fol. 19a—99b). Některé listy rukopisu, 313 včetně začátku Husitské kroniky

 

strana: 312

Thottiana, je uložen zlomek (č. 688, 68 stran) opisu kroniky Vavřince z Březové, asi z konce 16. století. Je to jediný rukopis, zachycující

 

strana: 313

sign. N 363.95 Pravděpodobně na konci 15. století byla kronika Vavřince z Březové přeložena do češtiny. České znění bylo pořízeno podle první recenze.

 

strana: 313

části jen volně interpretoval nebo vůbec vynechával. 9e Text kroniky Vavřince z Březové je znám zčásti i z jiných děl. Užil jí kompi-

 

strana: 313

z Hlaváčova, Daniel Adam z Ve- leslavína aj. Husitská kronika Vavřince z Březové byla několikrát vydána tiskem. Poprvé vydal její zlomek, asi podle

 

strana: 313

vydání F. Heřmanský.103 312 Posledním dílem, pocházejícím spolehlivě z pera Vavřince z Březové, je báseň, dochovaná v jediném rukopisu se zřejmě pozdějším názvem

 

strana: 314

boží Marie, v úterý, čtrnáctého dne měsíce srpna, složená od Vavřince z Březové, mistra svobodných umění slovutného obecného učení pražské- ho).104 V básni,

 

strana: 314

božího, přijímání podobojí a trestání smrtelných hříchů). Papež ve verších Vavřince z Březové dokonce prohlašuje, že bůh stojí při Češích a právem trestá

 

strana: 314

křižáckých vojsk, braniborského kurfiřta Fridricha Hohenzollernského, purkrabího norimberského, ne- chává Vavřinec z Březové navrhovat dokonce uznání všech čtyř artikulů. Král nemá námi- tek

 

strana: 314

u Domažlic, rozhodně před prosincem 1431.105 315 O něco později Vavřinec z Březové k básni připojil ještě kratší pokračování o událostech na Moravě,

 

strana: 315

touha po míru. Bohem dané vítězství u Domažlic je pro Vavřince z Březové potvrzením oprávněnosti českých požadavků a důvodem k ukončení bojů. Ne

 

strana: 315

ukončení bojů. Ne zcela jednoznačná je formální úroveň této skladby Vavřince z Březové (je to jediná veršovaná skladba z prokazatelně Vavřincových děl). Verš,

 

strana: 315

druhé polovině minulého století vyslovili někteří literární historikové domněnku, že Vavřinec z Březové je autorem českého překladu Miliónu Marka Pola.115 Pozdější bádání však

 

strana: 315

bádání však ukázalo, že celá otázka není jednoznačná. Proti autorství Vavřince z Březové mluví především četné moravismy tohoto překladu.116 Snad nejčastěji se úvahy

 

strana: 315

z českých kronik k výstraze věrných Čechů.118 Podle jeho úvah Vavřinec z Březové prý napsal tento spis v prosinci roku 1437, aby zmařil

 

strana: 316

jiné podobné dílo.12° Později se Urbánek i Bartoš pokusili připsat Vavřinci z Březové také některé husitské manifesty z počátku dvacátých a ze třicátých

 

strana: 316

století.121 Ani tento názor nelze však přijmout. 122 Bartoš považuje Vavřince z Březové rovněž za autora tzv. Tkadlečka, především proto, že nenachází jiného

 

strana: 316

opět ne zcela přesvědčivé.125 Podobně dává Bartoš k úvaze, zda Vavřinec z Březové není též autorem českého překladu Komestorovy historie,126 o čemž však

 

strana: 316

a slovní zásoba, které někteří badatelé považují za charakteristické pro Vavřince z Březové, se objevují i v dílech, která Vavřinec z Březové prokazatelně

 

strana: 316

pro Vavřince z Březové, se objevují i v dílech, která Vavřinec z Březové prokazatelně nenapsal, včetně některých spisů vysloveně protihusitských.139 Stejně i politické

 

strana: 316

(a v budoucnosti se těžko podaří) beze zbytku prokázat, že Vavřinec z Březové je opravdu autorem těchto spisů, však nikterak nesnižuje jeho význam

 

strana: 316

září r. 1431. Vrcholného básnického i myšlenko- vého účinku dosahuje Vavřinec z Březové v důvěřivé předzvěsti, vycházející z prorockého vidění Izaiášova — v

 

strana: 318

přijatelným, vytříbeným a účinným. Z hlediska jazykového jeví se nám Vavřinec z Březové celkově jako spisovatel bilinguistický, který rovnocenně vynikal užitím stylu latinského

 

strana: 319

I První, původní předmluva (I) je dochována ve zlomku kroniky Vavřince z Březové v Kodaňském rukopisu. Kroniku odtud otiskl P. Ludewig v Reliquiae

 

strana: 320

sešit 16. Praha 1967, str. 9. Ve vratislavském rukopise kroniky Vavřince z Březové je původství myšlenky přijímání z kalicha přičítáno Petrovi z Drážďan

 

strana: 321

provolání, otištěné F. M. Bartošem ve SPDMP V, str. 576. Vavřinec z Březové v tomto oddíle poprvé o lidu z jižních Čech užil

 

strana: 333

Petr řečený Špička byl asi farář lounský, vlastně střídník (zástupce) Vavřince z Březové na této faře, v lounských zápisech nazývaný „starý Petr“, snad

 

strana: 340

dobytí Říčan a o upálení jedenácti kněží v Říčanech píše Vavřinec z Březové ještě níže v kap. 75. 3 10 Srv. J. Macek

 

strana: 353

univ. Prag. — o její souvislosti s hu- sitskou kronikou Vavřince z Březové srv. v pojednání o Vavřinci z Březové a jeho díle)

 

strana: 356

hu- sitskou kronikou Vavřince z Březové srv. v pojednání o Vavřinci z Březové a jeho díle) pojednává podrobně J. Macek II, str. 295—299.

 

strana: 356

níže). I 380 381 5 6 8 10 Následující životopis Vavřince z Březové je založen na údajích dosud známých, většinou vyda- ných pramenů.

 

strana: 381

bude možno zpřesnit, případně i doplnit. Datum ani místo narození Vavřince z Březové není nikde v pramenech uvedeno, ale podle listiny papeže Bonifáce

 

strana: 381

Palacký, který papežskou bulu ještě neznal, se domníval, že se Vavřinec z Březové narodil okolo r. 1365. Srv. Ocenění, str. 239. Jako syn

 

strana: 381

1865, str. 75n. — k r. 1391). Jako místo narození Vavřince z Březové uvádí F. Pa- acký, Ocenění, str. 239. Prahu, někteří historikové

 

strana: 381

bouři. Poslední Lucemburkové v Čechách. Praha 1940, str. 66, a Vavřinec z Březové. Z politické literatury doby husitské 3, SH V, 1957, str.

 

strana: 381

1929, str. 126, č. 332 + rejstřík). Na šlechtický původ Vavřince z Březové se usuzuje na základě zápisu v matrice právnické fakulty, kde

 

strana: 381

sice uveden příslušný zápis v matrice, ale vlastní datum, kdy Vavřinec z Březové dosáhl hodnosti, je následující,„dominica, qua cantatur Oculi“, tj. 22. březen

 

strana: 381

č. 611, str. 442. Václavovu listinu z 25. února dal Vavřinec z Březové zapsat do knih 5. července téhož roku. Darování dvorce u

 

strana: 382

Biecharz Pragensis diocesis...“ V některých městských knihách praž- ských je Vavřinec z Březové stále nazýván farářem v Lounech (k r. 1402 — srv.

 

strana: 382

asi do posledních měsíců r. 1401 — poslední zmínka o Vavřinci z Březové jako lounském faráři je k 20. říjnu 1401 (srv. F.

 

strana: 382

16, F. Tadra, Soudní akta IV, str. 181 a pečeť Vavřince z Březové na listině z r. 1404, kterou přetiskl F. Heřmanský, Vavřinec

 

strana: 382

219). To je poslední bezpečná zpráva o du- chovních beneficiích Vavřince z Březové. K tomu srv. Štědrý, Dodatky k životopisu, a F. M.

 

strana: 382

44. (Celkem zbytečně a bezvýsledně se zde Bartoš snaží „zachránit Vavřince z Březové před výtkou mnohoobročnictví. Papežský dispens na věci nic nemění, nehledě

 

strana: 382