Hledání osoby: »Syn Boží« v Řeči besední (Stejskal)

takéž jest v sobě jednostejně. Ač jest v svou osobu Syn Boží člověčenství přijal, však tím není proměny v Božství jeho. To,

strana: 95

duši-li bys ukázal, mohl bys byl říci: Toť Bůh, toť Syn Boží. Ale v též pravdě nebude řečeno, ukáže na tělo neb

strana: 98

A tak řku pro tu jednotu, ježto v ní přijal Syn Boží k své osobě, aneb ať řku, v svou osobu člověčství

strana: 98

v osobách svaté Trojice nepřibylo. — XXII. Kterak jest toliko Syn Boží, třetí osoba, ta věčná moudrost, přijala sama člověčenství, a ne

strana: 98

Děti táží se: Kterak jest to přišlo, že jest jen Syn Boží člově- čenství v jednotu své osoby přijal? Otec. Mohl jest

strana: 98

Duše jest nová, tehdy stvořena, — 100 — když jest Syn Boží člověčství přijal; tělo vetché, ježto je dáno bylo Adamovi stvořeno,

strana: 100

vzal tělo sobě velebný Bůh, jejíž synem — 101 — Syn Boží, pán andělský, ráčil býti; ježto ji Bůh ten, jenžto z

strana: 101

soudci. A té moudrosti nelzeť se bude uchýliti. Ta jest Syn Boží všemohoucí, na něhož Otec jeho ukazuje, řka: Toho poslouchejte, to

strana: 106

jeliž (až) moudrost Boha Otce ukázála se v člověčství našem. Syn Boží, Kristus, svou pravdu ukázav, svůj slib splniv, tou svou pravdou

strana: 112

Bůh Otec učinil, to Syn, to Duch svatý. Jako Kristus, Syn Boží, vstal z mrtvých, však ten čin nebo skutek jest Otcův,

strana: 116

tomu, navrátiti. A aby velikou svou milost ukázal, přijal člověčenství Syn Boží, ta věčná moudrost. Byl člověkem i jest. Ale tak člověčí

strana: 158

královstva, ale nám jest jeho zasloužil, kdož jeho budem. Pak Syn Boží umřev, vstal skoro (brzo) z mrtvých, aby vzbudil naději, že

strana: 160

těmi, jimiž mnohé dráždila k smilstvu, třela nohy prašné (zaprášené) Synu Božímu, ostavši (opustivši, za- nechavši) v nich smilné libosti. Tomu se

strana: 176

14* 212 — k spatřování velikých věcí, působíc menší. Poněvadž Syn Boží pro člověka chtěl člověkem býti a andělův se v něčem

strana: 212

všelikou neupřímost (nespravedlivost). Neníť to darmo, žeť tak znamenitě kárá Syn Boží licoměrníky a pokrytce a řka: Běda vám, ježto to, co

strana: 252