z 186 stránek
Titul
1
2
Úvod
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
Edice
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
Rejstřík jmenný a věcný
179
180
181
182
183
Obsah
184
185
186
Název:
Prameny k synodám strany pražské a táborské (vznik husitské konfesse) v létech 1441-1444
Autor:
Nejedlý, Zdeněk
Rok vydání:
1900
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
186
Obsah:
  • 1: Titul
  • 3: Úvod
  • 29: Edice
  • 179: Rejstřík jmenný a věcný
  • 184: Obsah
Strana 5
Vývoj konfesse husitské 1421—1444. 5 první veliká synoda husitské orthodoxie, má živly protestantské nebo lépe řečeno nekatolické, že však zvolna se jich sprošťuje, a abychom rozuměli létům 1441—1444, jest třeba učiniti povšechný přehled vývinu nejdůležitějších článků věroučných. Vývoj husitské orthodoxie v létech 1421—1441. Zde chceme ukázati vývoj na nejdůležitějších aktech úředních. Husitství má tři veliké synody v létech 1421, 1434 a 1441. Co ná- sleduje potom, nejsou synody v pravém smyslu, nýbrž jen polemická shromáždění. Tak hned schůze v Kutné Hoře r. 1443, velká shro- máždění kněžstva za krále Jiřího. Ani náboženské jednání r. 1485 nemá význam pro vývoj učení husitského, šlo tam jen o praxi, ne o theorii. Ptáme-li se tedy po katolickém základě učení husitského v 16. stol., přijdeme nutně k synodě Kutnohorské r. 1441, jakožto poslední velké synodě husitské. Jde tedy o srovnání tří těchto synod. Synoda 1421 representuje dobu pravého husitstvi, dobu Jakoubka ze Stříbra. Synoda 1434 opírá se o kompaktata, odtud plyne její tole- rantnost a bojovnost zároveň, chce se smířiti s církví, ale ne stůj co stůj. Synoda Kutnohorská 1441 představuje dobu po kompaktátech, dobu katolickou, jež trvá až do rozmnožení se luteránství v zemi, jež zasadilo husitství smrtelnou ránu. Od té doby až do časů bělohorských husitství umírá. Snešení synody r. 1421 vydal Palacký, Urk. Beiträge zur Ge- schichte des Hussitenkriegs I. č. 125 str. 128—134, snešení synody o sv. Jakubě 1434 týž tamtéž II. č. 923 str. 425—429. Jako přechod- ních aktů užil jsem i 4 artikulů pražských z 3. července 1420 (Archiv Český III, 213—216), článků ujednaných v Karolíně 30. dubna 1431 (Höfler II, 597—8) a článků umluvených mezi kněžími pražskými a sirotčími 6. ledna 1432 (Monum. Concil. I. 182—185, závěr zvláště rkp. univ. bibl. praž. V G 15, fol. 1—11). Jiná jednání z let 20tých a 30tých mají ráz výlučně polemický, ne úřední. V řádcích těchto podám jen vývoj nejdůležitějších článků, aby vynikal postup učení husitského od nekatolictví ke katolictví. Na prvním místě stojí otázka o poměru husitství k církvi římské, katolické. Husitství okolo r. 1420 má své živly protestantské, ze- jména nadvládu písma sv. nad autoritou církevní. V textu čtyř artikulů pražských z 3. července 1420 praví se, že chtí sloužiti Kristu vší silou i zákon jeho plniti. „Kdož by nás od toho dobrého nutil a pudil, musíme podle zákona božího a pravdy jeho odporni