buď kníže, pán nebo ktožkolivěk, žádných osob nevymiňujíce ani vymlúvajíce. 7. Ale jest-li žeby kde Pán Buoh dal nepřátely přemoci a poraziti, města, tvrze, hradu dobyti, táhnúce polem nebo po- lem ležíce, kterých kořistí dobýti: aby ten vzatek a ty kořisti sneseny, svedeny, svezeny a na hromadu skladeny byly, kdež- by bylo tomu místo ukázáno a jmenováno od starších, buďto mnoho nebo málo. A k tomu aby byli vydáni a voleni starší ze všech obcí, panských, rytířských, městských i robotězuov, aby věrně spósobili ty věci chudým i bohatým a spravedlivě, jakž na koho sluší, rozdány a rozděleny byly, aby nižádný sám sobě nebral ani co kdo zachoval. Jest-li pak žeby co kto vzal neboli zachoval, a to bylo usvědčeno dobrým svědomím: k tomu takovému chtěli by popraviti, k jeho hrdlu i statku, buď kdož buď, žádných osob nevynímajíce, jakožto k zloději bo- žímu a obecnému, jakož se jest stalo Achanovi pro čepici dcer královských a pro plášť (Jozue 7, 25), nebo-li jinú smrtí, buďto kníže, pán, rytíř nebo panoše, měštěnín, řemeslník nebo sed- lák, žádného nevymlúvajíce, ani k osobám hledíce a zříce, s pomocí boží takovú činiti nad nimi pomstu. 8. Dále sváruov, křikuov a potrhání aby žádných nebylo u vojště ani mezi námi. 9. Jest-li že by kto koho bil, ranil, ochromil nebo zabil, buď nad ním pomstěno podle zákona božího, jako Pán Buoh dopustí, žádného nevymiňujíce ani k osobám zříce. 10. Dále vězte, že kdoby se kolivěk kradl nebo šel, nebo jel, aneb vezl od nás z vojsky, když bychom polem táhli nebo leželi, bez odpuštění starších, jmenovaných svrchu, a zna- mení jistého nebude míti, buď kníže, pán, rytíř, panoše, měště- nín, řemeslník nebo robotěz nebo kterýž kolivěk člověk, a byl by popaden, že chtí k jeho hrdlu i k statku popraviti jakožto 22