Ja Aless z Malykowicz vyznávám tiemto listem obeczně přede všemi, ktož jej uzřie anebo čísti slyšeti budú, že s dobrým rozmyslem a s přátelskú radú prodal sem své spravedlivé zbožie a dědictvie Pabienicze tvrz s městečkem tudiež, s dvory, poplužími, s rolí oranú i neoranú, s lúkami, rybníky, s potoky, s mlýny, s lesy, s háji, s chrastinami i se všemi vsmi a vesnicemi k tomu zbožie Pabieniczkemu příslušnými, i s kostelními podaciemi, s lidmi platnými, s dvory kmecími osedlými i s pustými, s mezemi, s hranicemi, jakž ta zbožie v nich zaležie, i také Vmonyn se vším jeho příslušenstvím, nic nevynímaje ani pozuostavuje, za třimezcitma set kop dobrých stříbrných rázu pražského, v každu kopu šedesát grošuov počítajíc, slovutnému panoši Mikulassowi z Nehodywa sedienym v Rzecziczi, bratru mému, i jeho dětem i budúcím jeho. Kteréžto penieze splnil mi jest úplně a docela. A to jisté svrchu psané zbožie mám i slibuji jim zpraviti a vysvoboditi před každým živým člověkem i přede všěmi právy, jakžkolvěk jmenovanými, buď to světské neb duchovnie neb jakžkolvěk jmenované, tak jakož země Czeska za právo má neb mieti bude, a ve dcky země Czeske vložiti ku pravému dědictvie čistie beze všeho zmatku na prvnie suché dny, na druhé aneb konečně na třetie, když dcky země Czeske řádem otevřieny budú a úředníci zemšcí v desk sedu. Pak-li by dcky zemské zahynuly, ale kteréhož by řádu páni, rytieři i panošie o dědictva požívali, i tiem řádem slibuji svrchu psaným věřitelóm mým svrchu psané zbožie zpraviti, očistiti a osvoboditi, tak aby oni to vždy čisto jměli beze všeho zmatku. A dá-li Pán Buoh, že by za mého zdravého života byl řád v desk zemských, tehdy jim chci svrchu psané zbožie a dědiny ve dcky zemské vložiti a zapsati vedle řádu a obyčeje zemského. Pak-li by za mého života zdravého řádu zemského v desk zemských nebylo a v tom mne Pán Buoh neuchoval smrti, že bych toho učiniti nemohl, jehož Bože nedaj, tehdy toho žádám i chci tomu, aby tento list a zápis v též plné moci, jistotě a tvrdosti zuostal věčné časy, jako bych jim svrchu psaným svrchu psané zbožie a dědiny dckami zemskými nebo jiným řádem, jehož by zemané miesto desk požívali, zapsal a utvrdil podle práv a řádu zemského. A prosím panov a úředníkov zemských, kteříž by v ty časy v desk zemských vládli, neuchoval-li by mne Pán Buoh prvé, než bych to učinil mým věřitelom nade psaným, což svrchu psáno jest, aby jim svrchu psané zbožie mé i dědiny ve dcky zemské vložili a zapsali tak mocně, jako bych já v desk zemských osobně stoje jim ve dcky vložiti a zapsati kázal ku pravému dědictvie. A ktož by tento list měl svrchu psaného Mikulasse s dobrú volí, ten má i mieti bude též plné právo i moc k tomu ke všemu, což svrchu psáno jest v tomto listu, jako on sám Mikulass. A toho všeho na potvrzenie, což svrchu psáno jest, svú sem vlastní pečeť přivěil k tomuto listu a připrosil sem urozených panov pana Menharta z Hradcze, pana Wylema z Straze a pana Petra z Janowicz odjinud z Chlumcze a slovutných panoší Arnossta z Leskowcze, Sobienie z Bozegiowa, Markwarta z Woislawicz, v ten čas purkrabie v Hradczy, a Petra z Vgezda, že sú své pečeti na svědomie svrchu psaných věcí přivěsili k tomuto listu jim bez škody. Jenž jest psán anno domini MCCCCXXXI feria VI ante Georgii.