Ochranný glejt pro litevského knížete Zikmunda Korybuta byl vydán v souvislosti s jednáním mezi králem Zikmundem, polským králem Vladislavem a litevským velkoknížetem Vitoldem v letech 1422–1423. V reakci na papežovo varování nechal Vitold Litevský odvolat knížete Zikmunda Korybuta z Čech (zevrubně k tomu viz Nikodem 2004, s. 320–322 a Grygiel 2016, s. 84–87; srov. Goll 1894, s. 478 a Šmahel 1993-III, s. 131–132; Šmahel 2002-II, s. 1277–1278.) Přestože Prahu opustil 24. prosince 1422, pobýval se svými stoupenci ve východních Čechách až do března 1423, a teprve poté opustil České království. Lze předpokládat, že čekal právě na královský glejt o bezpečném průjezdu, aby mohl bezpečně táhnout přes Moravu. Několikadenní jednání, které král Zikmund a král Vladislav II. Jagello vedli v březnu 1423 na spišském pomezí (Spišská Nová Ves a Kežmarok), bylo zakončeno spojeneckou smlouvou, jejíž uzavření záviselo také na odvolání Zikmunda Korybuta z Čech, ačkoliv to není v textu smlouvy výslovně uvedeno. Ochranný glejt byl s největší pravděpodobností vydán buď ve dnech uzavření mírové smlouvy (29. nebo 30. března), nebo 31. března, kdy král Zikmund poslal list Petrovi Strážnickému z Kravař (viz regest). Bartoš předpokládá, že ochranný glejt byl vydán 31. března, ale k litevskému knížeti nedorazil.

Dle RI XI NB/3