We jméno božie amen. My Chwal z Chotče, Otík z Wřeskowic, Bartoň hajtman Brodu Českého, Sigmund hajtman města Slanského, Jan řečený Welwar, Waněk Peškowic, Wáclaw řečený Hedwika, a Křížek z koňského trhu, ubrmané a přátelské umluwce ot múdrých a opatrných pánuow, purgmistrów, konšeluow i obcí starého i nowého měst Pražských mocně wydaní a zwolení: z kteréžto moci ubrmanské, nám ot Wašie Milosti dané a pójčené, wypowiedáme a přikazujem i ukládáme mezi wámi s obú stranú příměřie křesťanské s jistými wýmluwami ot dánie tohoto listu až do swatého Jakuba welikého apoštola božieho, nynie najprw příštieho, a ten den celý až do západu slunečného; na kteréžto příměřie listy hlawnie s rukojmiemi, pode ctí a pod wěrú a pod základem tří tisícuow kop grošuow, abyšte sobě s obú stranú w tém dni aneb konečně we dwú nedělí dokonajíce jedni druhým položili.

Druhé o ty trhy takto wypowiedámy, aby plné swobody řemeslníci, kupci a trhodějce w těch trziech jměli, jakožto dřéwe před těmito ruoznicemi, a stáwali, wšak wždy bez pohoršenie práw a swobod obojích měst. A jestližeby který řemeslník, kupec a trhodějce na též miesto jíti nebo státi nechtěl, ale ten den jinde proti tomu trhu státi, ani překážeti nemá; a w ty dni ižádný jim nemá brániti, ani zapowiedati k trhóm jíti. A jestližeby kto nechtěl na swem miestě státi anebo seděti, w tom strana strany aby nehonila, a to až do dalšieho opatřenie.

Třetie, o tom boření, kopání a o dělání takto wypowiedáme: aby byly swobodny cesty, brány i také portny chudému i bohatému; a páni nowoměstští aby ty cesty zasě zrownali, a to dřiewie, kteréž jest na těch cestách, a což bude námi ubrmany ukázáno, otklidili a cesty naprawili; a staroměstští páni mají brány a portny otewřieti we dne i w noci, a ty obrtle, kteréž jsú w branách a w portnách, magí wymetati, a to až do dalšieho ohledánie obú stranú, w jich práwa wždy nesahajíc. A to wšecko s obú stranú má býti napraweno zaitra w úterý a konečně w středu do západu slunečného.

Dále také wypowiedáme, abyste w tomto křesťanském příměřie k konání dalšieho záštie mezi wámi wzniklého s obú stranú jiné osoby z sebe i z hostí týmž obyčejem a počtem, jakožto nás, wydali a wolili, aby počaté dobré k konci a k miestu bylo přiwedeno, a to aby sie stalo konečně do swatého Jiřie najprwé příštieho.

Pak naposledy wypowiedáme i přikazujem, abyste tyto wšecky naše umluwy a wýpowědi, we wšech kusiech a artikuléch swrchupsaných, úplně a docela zdrželi a w skutku zachowali, pod základem w příměřných listech položeném (sic). Toho na jistotu, potwrzenie a na zdrženie, pečeti jsme naše wlastnie s dobrým a jednostajným wědomím přitiskli k tomuto listu. Jenž jest dán léta od narozenie pána našeho Jezu Krista tisícieho čtyrstého a bez jednoho třidcátého, w neděli před hromnicemi.