Heřman z Kottenheimu (Hermannus), opat kláštera Ebrachu (abbas Ebracensis), a Jan z Maulbronnu (Johannes de Mulenbrun), vyslanci basilejského koncilu humiles nuntii sacri Basiliensis concilii
, ubezpečují purkmistra a konšely Starého Města pražského (magistris civium et consulatui majoris civitatis Pragensis) o vděčnosti, že neutichla jejich touha po usmíření se s církví, jak vyslanci pochopili z jejich listu zaslaného prostřednictvím obce Chebu (communitati Egrensi). Ujišťují je o stejné horlivosti koncilu, který je pověřil obstaráním glejtů1 K tomu blíže regest.
pro českou delegaci a předjednáním bezpečného doprovodu do Basileje i zpět. Dále sdělují, že se jim podařilo získat glejty už od dvou knížat a obcí principum duorum et communitatum
a neustávají ve svém úsilí zajistit ty zbylé. Slibují jim poslat k nim do Prahy nebo jinam ad vos vel deputandum nobis locum expeditos
glejty krále, braniborského markraběte Fridricha I. Hohenzollernského a jeho tří synů Fridericum marchionem Brandenburgensem pro se et filiis suis tribus
, bavorského vévody Jana z Neumarktu a jeho syna Johannem ducem Bavariæ pro se et filio suo unico
, bavorského vévody Viléma III., jeho bratra a synovce Wilhelmum ducem Bavariæ et protectorem concilii præfati pro se ac suis fratre et fratrueli
a obce Chebu a jejich poddaných communitatem Egrensem pro se et sibi subditis
.2 K tomu blíže viz regest.
Žádají precamur
z pověření koncilu, aby mezi nimi inter vestram et nostram partes totas, vel saltem eos, qui acceptare voluerint interim
zavládlo všeobecné příměří, vztahující se na dobu jednání a ještě 3 měsíců poté ex post ad tres menses
. Pokud budou souhlasit se zahájením jednání o uvedeném příměří, mají je zpravit o místě konání a vydat náležité glejty. Dále informují o listu3 K tomu blíže viz regest.
krále Zikmunda Romanorum etc. rex
, kterým z Luccy (in Luca) odpovídal Prokopu Holému (domino Procopio)4 K tomu blíže viz regest.
a listu Jana z Maulbronnu témuž5 K tomu blíže viz regest 1432_08_13b.
, kterým ho zpravil o záměrech krále a dalších záležitostech. Konečně je vybízí k tomu, aby jim dali vědět, mohou-li pro ně udělat něco dalšího.
Spectabilibus et egregiis viris, dominis magistris civium et consulatui majoris civitatis Pragensis. Pacem, quam votis sedule optatis et exquisita diligentia procurare satagitis, cum æterna beatitudine feliciter consequi, pro salute. Quemadmodum, spectabiles et magnifici viri! ex tenore literarum per Vestram Circumspectionem communitati Egrensi novissime missarum, quarum ad nos copia pervenit, comprehendere possumus, ardor, qui vobis est ad fraternæe dilectionis reconciliationem, nondum ne dicamus extinctus est, sed spirante domino nec tepuit; super quo gratias sibi agimus, qui ignem suum misit in terram, ut corda suorum in mutuam et sinceram dilectionem inflammaret. Et sciatis, quia idem est sacratissimæ ejus, quæ vos benivole ad se invitavit, congregationis fervor; quæ quousque vos firmis et castis mereatur artius constringere amplexibus, suspirare ad deum pro jocundo vestro adventu non cessat, omnem sibi moram poenalem existimans. Emisit igitur nunc nos parvulos suos cum regis conductibus et literis pro vestris nuntiis liberalissime concessis, ad procurandum et providendum juxta posse de omnibus, quæ vestrorum nuntiorum securitati in veniendo stando, et redeundo conferre possunt. Obtinuimus igitur aliquos salvosconductus principum duorum et communitatum, per quorum terras et districtus oratores vestri versus Basileam ire habebunt, et pro aliquibus adhuc instamus, et favente domino omnes de proximo necessarios habebimus. Quibus obtentis et principalibus vestris conductibus præsentatis, ut et ipsi assecurati confidentius vos conducere et reducere possint, apud eosdem, scilicet dominos Fridericum marchionem Brandenburgensem pro se et filiis suis tribus, Johannem ducem Bavariæ pro se et filio suo unico, Wilhelmum ducem Bavariæ et protectorem concilii præfati pro se ac suis fratre et fratrueli, ac communitatem Egrensem pro se et sibi subditis, obligantes, promissos vobis salvos conductus procurabimus, et usque ad vos vel deputandum nobis locum expeditos cum regio salvoconductu mittemus; quos cum patientia exspectare velitis, quia et nos super his exactam diligentiam, nihil ex inertia procrastinando, faciemus. Sed quia nunquam melius et commodius pacis negotium agitur, quam tempore pacis, vel saltem in abstinentia guerræ, pleno corde et affectu Vestrorum precamur Magnificentiam, quatinus partes vestras efficaciter interponere velitis, quod inter vestram et nostram partes totas, vel saltem eos, qui acceptare voluerint interim, quod hujusmodi nostri ad invicem tractatus pendent, et ex post ad tres menses fiant, et licitis ac rationabilibus modis et pactis firmentur, juxta continentiam commissionis nobis per sacrum præfatum concilium factæ, cujus vobis copiam per Egrenses mitti ordinamus. Quod si in hoc pars vestra annuere et super hoc tractare, et aliquos deputare decreverit, nobis hoc et locum, in quo nos vel alter nostrum cum vestris deputandis ad hoc tractatoribus secure convenire poterimus, significare ex amore curetis, et nobis de salvoconductu sufficienti, si opus fuerit, providere totius partis vestræe; et nos vel alter nostrum cum vestris convenire, et rationabiles vias et modos pro firmatione hujusmodi treugarum amplecti conabimur. Scribit et alter ex nobis, secundum quod serenissimus Romanorum etc. rex in Luca sibi commisit, domino Procopio, qui apud ejus Serenitatem suum habuit nuntium, super quibusdam, quæ a domino rege suis tunc scriptis prudenter ut et utiliter postulavit, mittens sibi certos salvos conductus, et in aliquibus de intentione regis ipsum informans; quæ omnia clarius ipse vobis poterit indicare, quia favorabilia sunt et in commune utilia. Et si ultra præemissa quidquam per nos fieri poterit aut debebit, nobis intimare curetis, et impigre juxta vires omnia facere et procurare satagemus. Vos autem cum vestris supplices interim dominum oretis, ut honor suus a nobis concorditer promoveatur et semper pro nostra salute magnificetur, amen. Datum Nurembergæ, ipso die beati Hippolyti martyris, anno etc. XXXIII° sic.
Hermannus abbas Ebracensis et Johannes de Mulenbrun, humiles nuntii sacri Basiliensis concilii.