latinaGenerální vikáři vyšetřují okolnosti nakládání s pozůstalostí po Janu z KralovicAHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

N/AAPH, AMK, I – 9

Listina byla sepsána na faře v Žitavě (in cura dotis eccl. Zitaviensis).

Dle edice v LC.

Dle edice v LC.

VN

VN

ŽitavaJan Gotfriedův (Johanne Gotfridi), komtur kostela v Žitavě (commendatore ecclesie Zitaviensis)Jan Hostek (Johanne Hostek), kanovník kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi (canonico Boleslaviensi)Mikuláš (Nicolao), farář kostela sv. Klimenta v Praze na Poříčí (S. Clementis in Porziecz Pragensi)Hánek (Hancone), farář v Brozanech nad Ohří (in Brozano)Ondřej (Andrea), farář v Oberseifersdorfu (in Zeyfersdorff)Pavel z Holubic (Paulo de Holubicz), veřejný notářMachuta (Machute), prokurátor Ondřej (Andrea), služebník pana komtura servitore d. commendatorisHotovec (Hothowczone), posel pražské konsistoře nunccio consistorii PragensisN/A

N/A

Výtah? v konfirmační knize pražské diecéze

Šimon z Nymburka (Simone de Nymburga), doktor dekretů, a Jan z Dubé (Johanne de Duba), děkan pražský, vikáři in spiritualibus pražského arcibiskupství, vyslýchají notáře Filipa (Philippus) a Jakuba Kaleše z Loun (Jacobus Caless de Luna) a Marušku (Maruska) v záležitosti pozůstalosti po děkanovi Janu z Kralovic (magistri Johannis Cralovicz).

Zmínění byli dotazování, zda jim byla dána, nebo svěřena pozůstalost po děkanovi Janu z Kralovic (magistri Johannis Cralovicz). Na to Kaleš a Maruška odpověděli, že jim byla dána a svěřena. Filip, ale odpověděl, že mu bylo z pozůstalosti dáno pouze oblečení a lůžkoviny, ostatní jim bylo svěřeno jen jakožto vykonavatelům testamentu, odvolával se přit tom na notářský instrument.

Rovněž byl Filip dotázán, zda to byla jeho vůle, že věci z pozůstalosti po děkanovi, předal Jakubu Kalešovi a Maurškovi, odpověděl, že to nebyl jeho vůle, ale že to byla vůle těch, kterým tyto věci náleží podle spravedlnosti a jestliže se objeví nějací věřitelé pana děkana a budou mít na ně nějaké právo, tak je dostanou. Rovněž prohlásil, že Jakub Kaleš přijal vícero knih v Oybin (Owin) bez vědomí Filipa.

Dále byli dotazování, zda dluhy zanechané děkanem, chtějí zaplatit. Filip odpověděl, že nebude žádné jeho dluhy platit, ale jestli někteří věří, že je jim děkan v něčem zavázán, mají vznést požadavek na věci zanechané děkanem, které si nechce uzurpovat, nebo zpochybňovat nárok těchto věřitelů. Kaleš odpověděl stejn a prohlásil, že nazamýšlí platit nějaké dluhy, neboť je těmito věcmi odškodněn za svou službu.

Kaleš byl také, zda má listinu s testamentem Domčíka (Domczikonis), na což odpověděl, že má.

Bylo jim následně nařízeno, aby během šesti dnů, pod trestem exkomunikace zanechali u pana komtura testament. Rovněž Kaleš vyznal, že má donační listinu pro oltář sv. Ondřeje na Pražském hradě. Rovněž jim bylo nařízeno, pod trestem exkomunikace, aby se postarali, aby listina nebyla zničena. Filip také prohlásil, že Jakub Kaleš vyznal, že vzal bez jeho vůle, knihu, totiž Historii trojanů.

In facto decani magistri Johannis Cralouicz.

A. D. M°CCCCXXXI°, VI feria proxima ante festum S. Marie Magdalene, die XXa mensis Julii, hora terciarum in curia dotis eccl. Zitauiensis venerabilibus viris dd. magistro Simone de Nymburga, decretorum doctore, et Jobanne de Duba, decano Pragensi, vicariis in spiritualibus archiepiscopatus Prag., pro tunc presidentibus. Ibidem ad requisicionem mag. Simonis et d. Johanconis personaliter constituti Philippus notarius et Jacobus Caless de Luna et Maruska interrogati et in ….

Item vtrum relicta per d. decanum sunt eis data uel commissa? Ibidem Caless et Maruska responderunt, quod ipsis sunt data et commissa, sed Philippus respondit, quod sunt eisdem relicta per decanum, sed vestimenta et lectisternia sunt eisdem data, alia sunt ipsis tamquam testamentariis commissa, referens se de hoc ad instrumentum.

Item interrogatus Philippus, vtrum sit voluntas sua, quod res et relicta per decanum ipsis, videlicet Jacobo et Maruscze debeant assignari, respondit, quod non est voluntas ipsius, sed hoc est ipsius voluntas, quod dicte res iaceant ad iusticiam, ut si qui creditores d. decani apparuerint et aliquod ius ipsis ad eas conpeteret, quod de eisdem rebus reciperentur. Ibidem eciam protestatus est, quod Jacobus Caless plures libros in Owin sine scitu ipsius Philippi recepit.

Interrogatus, vtrum debita per decanum contracta personis, quibus obligabatur, voluerint persoluere, ibidem Philippus respondit, quod ipse non tenetur aliqua ipsius debita persoluere nec wlt, sed si aliqui credunt ipsum decanum ipsis in aliquo obligari, habeant recursum ad easdem res per eum relictas, quas ipse non intendit pro se vsurpare nec eosdem creditores in eisdem inpungnare. Ibidem Calless respondit similiter dicens, quod non intendit aliqua debita persoluere, sed quod de eisdem rebus sibi pro seruicio satisfiat.

Interrogatus Caless, an habeat litteram testamenti d. Domczikonis, qui respondit, quod habet.

Ihidem domini mandauerunt sibi, quod infra sex dies sub pena excommunicacionis aput dominum commendatorem testamentum reponat, quam exnunc prout extunc in scriptis tulerunt. Ibidem Caless confessus est, quod litteram dotacionis altaris S. Andree in castro Prag, habet. Ibidem domini mandauerunt sub pena excommmunicacionis, quod prouideat, quod non perdatur.

Ibidem Philippus protestatus est, quod Jacobus Caless confessus est, se recepisse librum, uidelicet Historiam Troyanam, sine sua voluntate.

Acta sunt anno et die quibus supra, presentibus honorabilibus viris dd. Johanne Gotfridi, commendatore ecclesie Zitauiensis, Johanne Hostek, canonico Boleslauiensi, Nicolao S. Clementis in Porziecz Pragensi, Hancone in Brozano, Andrea in Zeyfersdorff ecclesiarum plebanis, Paulo de Holubicz, notario publico, Machuta procuratore, Andrea, seruitore d. commendatoris, et Hothowczone, nunccio consistorii Pragensis.

N/ALC VIII–X, s. 174–175N/AN/A