Král Zikmund připomíná purkmistrům, konšelům a měšťanům města Vratislavi (Breslaw), Svídnice (Swidnitz), Javora (Jawr) a dalších slezských měst starý příkaz, který byl nyní obnoven na koncilu v Sieně (concilio zu Senis), tj. že nikdo nesmí poskytovat podporu, pomoc ani radu slovem nebo činem kacířům v Čechách i jinde, ani jim dodávat potraviny, pití, či cokoliv jiného nutného k živobytí, např. víno wein, chleba prot, obilí getreid, sůl saltcz, kupecké zboží kouffmanschafft, koření spetczereyen, gewurczen, brnění harnusch, děla puchsen a střelný prach pulver. Kdo by činil opak, ať už zjevně nebo skrytě, ten se stává přítelem kacířů a propadá trestu na těle i na majetku jako skutečný a zřejmý kacíř in straffung und pusz als ein warer und leutere ketzer. Proto král Zikmund žádá příjemce listu s odvoláním se na jejich věrnost a čest, kterou jsou zavázání králi a zejména svatému křesťanstvu, aby zakázali svým poddaným a obyvatelům jejich zemí allen ewern undersessen und ouch inwonern der … lande podporovat kacíře v Čechách jakýmkoliv způsobem, ať už zjevně nebo tajně, nýbrž je stíhat, zadržovat, popravovat, zabavovat jejich majetek a užívat ho ke svému užitku. Pokud by někdo z příjemců listu nebo z měšťanů wer von euch und ewern mitburgern konal proti tomuto nařízení, pak mají příjemci listu postupovat proti takovým jako proti jiným podporovatelům a pomahačům kacířů. Pokud budou příjemci listu postupovat jinak, jsou známé příslušné církevní tresty v těchto záležitostech, a Zikmund jako římský král by byl povinen jednat podle nich. Král Zikmund má k nim důvěru, že si toto varování a královský příkaz vezmou k srdci a budou postupovat v této věci tak, že kacíři budou brzy vykořeněni a zničeni. Získají tím věčnou odměnu od Boha, velkou chválu ve světě a od krále a svaté říše zvláštní milost a přízeň.