Král Zikmund dává na přání Mikuláše z Lobkovic (strenuum Nicolaum Lobkowicz fidelum nostrum dilectum) jeho služebníku Radimovi z Truzenic (famoso Radymo de Truzenicz familiari suo) za vojenské služby, které spolu se svým pánem Mikulášem již Zikmundovi v boji proti viklefistům, nepřátelům krále a církve, prokázal a nadále prokazovat hodlá, dědičně vesnice Bělušice (Bielussicz), Milá (Mila) a Hrádek (Hradek), a to spolu s vinicí, obdělávanými i neobdělávanými poli, lesy, loukami, pastvinami, vodními plochami, horami, kopci, robotami a dalšími náležitostmi. Dále také roční plat tří kop grošů z Dobrčice (Dobssicz) a patronátní práva ke kostelu ve vsi Kozly (Kozly). Radimovi bylo všechno toto zboží již dříve za určitou sumu zapsáno jeho majitelem Vchynou z Bělušic (Mchyna !) a nyní po smrti Vchyny požádal Radim krále, aby mu toto zboží bylo přiřčeno dědičně, což Zikmund učinil. Král přitom rozkazuje nejvyššímu zemskému komorníkovi, protonotáři a dalším úředníkům desk zemských Království českého, aby řečené zboží Radimovi a jeho dědicům zapsali do zemských desk, jakmile o to budou požádáni.