Purkmistr a konšelé Starého Města pražského pánuov purgmistra a konšeluov informují, že před ně předstoupil Šimon Rohan (Šimon, řečený Rohan) a požádal je, aby mu byly odpuštěny všechny hříchy, kterých se dopustil vůči městu, zvláště pak vůči měšťanu Janovi Kněževeskému (Janovi Kněževeskému); kterého rovněž požádal za odpuštění. Dále uvádí, že se jmenovaný Šimon zavázal k tomu, že proti městu, Janovi a Zikmundovi Kněževeskému (Zigmundovi, sirotku Kněževeskému), jeho dědici, již více nebude jakýmkoliv způsobem vystupovat. Načež mu městská rada odpustila a umožnila mu se ve městě usadit. Dále uvádí, že uvedený Šimon požádal Jana Kněževeského, aby mu na jednom úročníku odkázal půl šesté kopy grošů puol šestý kopy grošuov za účelem založení živnosti. Tuto částku mi Jana udělil a podobně jako rada mu odpustil všechny prohřešky, kterých se vůči němu dopustil.