Braniborský markrabí Fridrich I. Hohenzollernský informuje bavorské vévody Jana z Neumarktu (herczog Hansen) a Otu (herczog Otten) o tom, jak se vyvíjelo tažení do Čech (in Beheimen) až do doby, než odjel würzburský biskup Jan II. z Brunnu (herr von Wirczpurg), o němž nepochybuje, jim předá osobní zprávu. Poté se stalo, že husité hussen a Poláci Bolen utrpěli u Karlštejna (die auff dem Karlstain) značné ztráty, zvláště Poláci se zpěčovali v boji pokračovat a chtěli zamířit do Prahy (gen Prag). Poté obdržel zprávu od obránců, kteří žádali alespoň o 400 jízdních in vierhunder werhaffer. Napsal tedy českým pánům bechmmischen herrn, pověřených římským králem Zikmundem (dem Romischen et cetera konig) správou jejich žoldu seinen sold nemen, aby se ve stanovený den dostavili s vojskem mit irer anczal volcks a pomohli ukončit obléhání. Poté, po radách českých pánů, kteří tu s ním byli, se dohodli na pokračování cesty do Plzně (gen Bilssen). Během cesty do Kadaně (gen dem Cadan), kde se měl osobně domluvit na další koordinaci tažení, obdržel psaní od Viléma Zajíce z Hazmburka (von Wilhelmen Hasen von Hasenburg). Poté přijal radu od Jindřicha z Elsterberka (von Elsterberg) a dalších, kteří byli s nim, aby se osobně zúčastnil jednání. Pověřil proto vedením dalších operací na záchranu Karlštejna Jindřicha z Plavna (von Plauen). Dalších osm dní acht tag se zdržel v Kadani kvůli jednání, a protože nechtěli pojmout do příměří krále Zikmunda a osobně za ním zajet bez průvodního listu in gelaiczbrief a zaručeného doprovodu gelaite. Z toho důvodu musel odejít.

Mezitím Jindřich z Plavna, který měl k dispozici 2500 mužů dritthalbtusend pferden, měl dopravit do Karlštejna zásoby na 300 vozech dryhundeten, leč jejich postup byl někde v blízkosti Hořovic zastaven zprávou od pánů Fridricha a Hanuše z Kolovrat (in botschafft von den Colobraden), že karlštejnská posádka uzavřela 7. listopadu dry tag s obléhateli příměří na jeden rok von Martini nahstvergangen über ain gancz iar. Takže by se veškeré zásoby dostaly bezpečně do hradu. Již dříve mu přitom tvrdili, jaké přesile husitů čelí, 10000 czehentusenden či 12000 (czwelfrusenden); poté co se k hradu dostal Hans z Parsbergu (Hans von Persperg) a další jeho lidé ettlich ander die unsern, zjistili, že husité zde měli sotva 1500 mužů XVC mannen.

Dále oznamuje, že Pražané die Prager a táborité vom Tabor se navzájem velmi rozcházejí, a dokonce Pražané chtěli za pomoc proti táboritům zaplatit žold. Doufá proto, že využije stávající roztržky, a dle možnosti se přičiní, aby toto odcizení ještě více vzrostlo. Poláci a husité již do Karlštejna odtáhli pryč. Začal tedy připravovat denní válku teglichen krieg proti husitům a očekává další posily. Pokud k nim nedorazí, pak má pro ni jen 800 mužů achthundert pferden společně s dvěma kraji czwen krayss: Plzní a Mostem (Brüx). Hlavním nedostatkem se mu jeví skutečnost, že nebyl splněn přísun vojenských kontingentů domluvených na norimberském sněmu, navíc oddíly Kolína nad Rýnem (von Cöln) a dalších ettlich ander byly povolány jen na tři měsíce dry monad. Mimo to si stěžuje na krále Zikmunda, který neposlal slíbené peníze, a vedle žoldu chyběly i základní potraviny. Přes veškeré tyto nedostatky pobízí oba k mobilizaci jejich šlechty a měst.

Připojená cedule:

Fridrich obdržel po napsání listu zprávu od Aleše ze Šternberka (Allso von Sternberg), dle které již došlo mezi pražany a tábority ke smíru. Také byl zpraven, že husité mají v poli dvě míle by Kostyal czwo meil od Mostu značné vojsko, ale není znám směr jejich tažení. Pověřil tedy Jindřicha z Plavna a Erkingera ze Seinsheimu (Erckingern von Sansheim), aby zjistili jejich záměry ještě předtím, než husité dorazí do místa svého tažení.