Petr a Jan bratřie z Svojšína seděním na Orlíku vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúce slyšeti budú, že jsme vstúpili a mocí listu tohoto vstupujem v pravé a křesťanské přímiřie s urozeným pánem, panem Oldřichem z Rozmberga i s jeho se všemi panošemi, služebníky i poddanými, od dánie tohoto listu až do svatého Jiřie najprv příštieho s úmluvami vdolepsanými: Najprv, že lidi, kteréž jsme s obú stranú drželi prvé, též držeti máme, jakož i prvé z obú stranú. Také jestliže by sě co příhodně a bezelstně v tom přímiří nadepsaném panu Oldřichovi od nás neb od našich anebo z našich posádek kterakkoli stalo, tehdy když bychme svrchu psaným panem Oldřichem obesláni byli, máme i slibujem ihned sami po tom obesláni opraviti. A jestliže bychme toho neučinili, tehdy po druhém napomenutí neb obeslání věřičlieho našeho svrchu psaného máme mezi sebú opravce vydané slovutné panošie Cejchana z Heroltic s našie strany a Smila z Zihobec s druhé strany. Pakli by které strana opravce svého již jmenovaného nemohla mieti, ale miesto toho bude moci sobě jiného voliti a na miesto určené do Strakonic mocně vydati a postaviti. Pakli by sě ta dva s obú stranú vydaná v čem dělila a ve dvú nedělí opraviti nekázali, tehdy v druhú dvú nedělí mají vznésti na urozeného pana Václava z Michalovic seděním na Strakonicích sami osobně nebo listem společně a jednostajně, jakožto nanajvyššieho a mocně svoleného opravci. Pakli by svrchu psaný pan Václav toho konati nemohl pro které své záštie, buď to pro smrt, jehož Bože ostřež, nebo pro nemoc, nebo pro kterúžkoliv věc, ale buď jiní pan Mikuláš z Střely nebo pan Menhart z Vilhartic odjinud z Hradce volen s obú stranú za najvyššieho a mocného opravci, po kteréhožto opravcích vydaných rozkázání nebo opravce toho nanž bychom se svolili a jej mezi sebú jednostajně vydali nálezu, slibujem a máme to všecko, což by nalezl vypověděl a rozkázal aneb nalezli, vypověděli a rozkázali učiniti beze všieho prodleně dalšieho a opravce i ti, ktož by k tomu roku jeti měli, kolikrátž by třeba bylo řádným geljtem, buďte glejtováni beze lsti s obú stranú. Pakli bychme toho neučinili, tehdy sě známe, že jsme napřed čest a věrú svú křesťanskú ztratili a dva tisíce kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského základu propadli věřiteli našemu svrchu psanému, kterýžto základ propadeny ve čtyřech nedělech od svrchu psaného pana Václava z Michalovic, nebo jiného opravce najvyšieho s obú stranú svoleného vypovědí slibujem a máme plniti věřiteli našemu svrchu psanému hotovými penězi, koňmi, střiebrem, oděním neb jiným základy hodnými tak, aby za svrchu psané penieze dosti bylo. Také když bychme polem táhli přes svrchu psaného věřitele našeho zbožie, neb jeho holdy, tehda což by od jiedla, od pitie, neb koňom obroku vzato bylo, to nemá přímiří nahoře psanému škodno býti. A jestliže by nám sě v tom přimiří dále po svatém Jiřie státi nezdálo, tehdy máme čtyři neděle napřed dáti věděti listem neb po rytieřském člověku svrchu psanému věřiteli našemu na Hylfmburg, kteréžto přímiřie my Petr a Jan bratřie svrchu psaní se všemi panošemi a služebníky svými máme a slibujem pode ctí a pod věrú svú křesťanskú zdržeti a zachovati věrně, ctně a křesťansky beze všie zlé lsti a přerušenie všelikterakého. Pakli bychme toho přímiřie tak, jakž svrchu psáno stojí nezdrželi a na nás to opravce mezi námi vydáni s ubrmanem najvyšším jednostajně vyznali, tehdy jsme napřed svú čest a věrú ztratili i základ nadepsaný věřiteli našemu svrchu psanému propadli, kterýžto základ propadený plniti slibujem a máme obyčejem nahoře psaným věřiteli našemu svrchu psanému. Také jestliže by který služebník náš nechtěl s námi ostati, tehdy věřiteli našemu nadepsanému máme týden napřed dáti věděti a v tomtém dni nemá sě žádná škoda od něho státi věřiteli našemu svrchu psanému, a on také nemá na sě žádné péče mieti. A my Hynek z Kalenic, Zdeněk Sladký z Thauchovic, Racek Chlevec z Malsina, Mareš z Holešic, Petr z Čichalova, Smil z Křešic seděním v Poříči, Božtěch z Telcovic, Přibík z Předbořic, Beneš z Myslína seděním v Kúpi, Petřík z Chotěřiny rukojmie za svrchu psané jistce slibujem vedle nich a za ně pode dvěma tisícema kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského, že to přímiří nadepsané mají zdržeti a zachovati věrně, ctně a křesťansky bez přerušenie všelikterakého svrchu psaný pan Petr a pan Jan bratřie z Svojšína i se všemi panošemi a služebníky svými i poddanými. Pakli by nezdrželi tak, jakž svrchu psáno stojí, jehož Bože ostřež, tehdy jistci nadepsaní propadli sú čest a věrú svú. A my dva tisíce kop grošov základu svrchu psaného věřiteli našemu nadepsanému, a ten plniti slibujem listovým právem ve čtyřech nedělech po ubrmanském vypovědění a roznání. Pakli bychme toho neučinili, tehdy kterýchž šest z nás svrchu psaných rukojmí od věřitele našeho svrchu psaného napomenutú budem, ihned na zajtřie máme vlehnuti do města do Krumlova neb do jiného města od Krumlova, ve čtyřech mílech vzdali neb blíže, kdež by nám ukázáno a jmenováno bylo, tu máme vjěti a vléci v dom ctného hospodáře a tu ležeti a tráviti vedle řádu a obyčeje země české aneb každý z nás bude moci miesto sebe panoší řádu rytieřského v témž poctě v to leženie postaviti a vložiti, a tu pravé a obyčejné leženie držeti máme a základ plniti listovým právem obyčejným, jakž nynie v této zemi řád právo a obyčej běží listov obecných, a k tomu ležení máme bezpečně glejtováni býti přijieti i odjieti. A tomu na svědomie a pro lepšie jistotu pečeti své vlastnie s naší dobrú volí vědomím i s přiznáním k tomuto listu jsme přivěsili. Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřského dvutcátého devátého, tu sobotu na Nové léto.