Tak jakož Prokop, rychtář náš, skrze návod osob některých vedle krále Uherského s jeho mocí odšel jest od obcí k zákonu Božiemu příchylných a odstúpil a zasadil se s nimi proti pravdám Božím jakožto nepřítel, potom když jest žádal milosti, želeje, což jest učinil proti Pánu Bohu, jeho svatým pravdám, obcem věrným a zvláště této obci, z jednostajné vuole našich vyšších přijali sme jeho dobrovolně mezi sě a tuto obec k jeho statku milostivě jeho navrátivše, kromě rychty, kterúžto rychtu držeti máme do našie vuole; všecky viny, nechuti i škody s obú stranú sobě vespolek pro Pána Boha plně odpúšťujíc, zpomínati sobě ižádnú měrú nemajíce, ale dobrú věrú beze lsti radni i pomocni býti sobě slibujíce, takovúto výmluvú: jestliže by nadepsaný Prokop proti Pánu Bohu, jeho svatým pravdám, obcem věrným neb této obci sě zasadil, aby jemu jedno s druhým bylo zpomenuto. Pakli by která osoba jedna neb dvě s ním oč sě potkali, aby to radú té chvíle bylo opraveno. Testes Kořének magister civium, totum consilium. Actum feria V infra octavam Pentecostes, anno domini et cetera XXX.