Já Oldrzich z Rozmberka, jistec a pravý prodavající v dole psaného trhu, vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúc slyšeti budú, že s dobrým rozmyslem a s přátelskú radú prodal sem i mocí listu tohoto prodávám dvadceti kop grošóv dobrých střiebrných rázu prazskeho platu věčného v těchto všech podepsaných, totišto v Nieumyeniczich a v Bukowczi, v Nyeumieniczich třinádcte kop a osm grošóv na těchto lidech v dole hmenovaných, totišto na N et cetera a k tomu dvě zemi pusté, kteréž jim přidávám, a v Bukowczi sedm kop grošóv bez osmi grošóv na těchto lidech jmenovaných, totišto na N et cetera i najich dědicích i budúcích náměstcích s dědinami drnými i neornými i se vším příslušenstvím, což k tomu platu příslušie, i se vším plným právem i panstvím i ve vší též mieře, jakož sem sám držel, nic sobě tu ani svým dědicóm budúcím nepoostavuje, kromě, což jest farařova, za dvě stě kop grošóv dobrých střiebrných rázu prazskeho, opatrným mužom N et cetera, měšťanóm z Noweho Plznye, a dědicóm jich i tomu každému, ktož by tento list s jich dobrú vólí jměl, kteréžto peniez N et cetera předepsaný dali a splnili my úplně penězích hotovými. A ten svrchupsaný N et cetera dědici i budúcí jich náměstkové mají jej držeti a jeho požívati, jakž najdéle budú uměti bez mé i mých dědicóv i budúcích beze všie přěkazy. A na lepší jistotu postavuji vedle sebe tyto správce a rukojmie, urozené panoše N et cetera. A my teprv jměnovaní rukojmie a správce za předepsaného pána, pana Oldrzicha z Rozmberka, jistce našeho s ním a zaň slibujem mocí listu tohoto i naší dobrú vierú o všem společnú a nerozdělnú svrchupsané zbožie, kteréž jest svrchujmenovaným N et cetera prodal se vším jeho příslušenstvím ve dcky zemské vložiti na první suché dny po dání listu tohoto, na prvé příštie anebo na druhé suché dny anebo na posléze a konečně na třetí suché dny beze všeho odmlúvanie, a tak jakož obyčej a práv v Czeske zemi jest, jestliže by dcky ǁ fol. 347v zemské toho času byly otevřeny. Ale která se jistota jiným pánóm, rytieřóm, panošem toho času zde v Czeské zemi bude dieti vedle té jistoty, my také slibujem věřitelóm našim té učiniti a to dále zpraviti, očistiti, vosvoboditi před věny, před sirotky, před židy i před křesťany, i přede všemi zápisy věnnými křesťanskými, židovskými, duchovními i světskými i před každým člověkem, ačby kto na to právem sáhl. Pakli bychom toho platu svrchupsaného nespravili, neočistili a neosvobodili, ani zpraviti, očistiti a osvoboditi nemohli anebo ve dcky zemské nevložili, tehdy my rukojmie svrchujmenovaná N et cetera nadepsaným těch dvě stě kop grošóv i s třetinú výše slibujem dáti a hotovými penězi zaplatiti beze všeho prodlenie anebo na našich jistých čistých usedlých a svobodných dědinách stúpiti, a to zpraviti, očistiti a osvoboditi i ve dcky zemské vložiti vedle řádu země Czeske a správce miesto sebe vedle tohoto zaspanie postaviti a zajistiti beze vší odpory. Pakli bychom toho všeho, což svrchupsáno stojí, neučinili, tehdy inhed druhý den po napomenutí našich věřitelóv každý z nás rukojmí beze vší výmluvy a odpory s jedniem pachalkem a se dvěma koněma máme vjěti a vlézci v obyčejně ležení, anebo sebe miesto každý z nás mož panoší rytieřského řádu v to jisté leženie vložiti a poslati, do města Noweho Plznye anebo do Tyna Horssowskeho, z těch dvú měst do jednoho, do hospody ctného hospodáře, kterýž nám věřiteli našemi bude ukázána. Tu toto leženie vedle řádu a obyčeje země Czeske slibujíc držeti a plniti. A když by minulo čtrnádcte dny ote dne napomenutie požád čtúc, a my ještě našim věřitelóm dvě stě kop grošóv i s třetám výše nesplnili, ležme nebo neležme, dáváme jim plnú moc a právo tiemto listem ty jisté penieze vzieti v křesťanech nebo v židech na naší škodu společnú. A kdež jě ǁ fol. 348r kolivěk v zemi Czeske optají, tu my jě slibujem zastúpiti sami sebú nebo našemi dobrými základy anebo dobrým a jistým rukojmiemi. A proto my vždy máme ležeti a odtud na žádné právo nevyjezděti ani vycházeti, doněvad bychom našim věřitelóm svrchupsaných peněz i s třetinú výše i se všemi škodami, kteréž by pro naše neplnění vzeli, jezdiec, traviec, šelíc anebo jinak ušilujíc, kteréžto by škody jeden z věřitelóv našich právem bez zmatku pokázal, nesplnili a nezaplatili úplně a docela penězi hotovými. A umřel-li by který z nás rukojmí v tom času, jehož toho pane Božie nedaj, tehdy my živí zuostalí slibujem jiného, tak dobrého a movitého, toho umrlého miesto v měsieci ote dne jeho smrti pořád čtúc k nám přistaviti, list tento bez jich škody obnoviti kolikrát toho bude potřebie pod ležením svrchupsaným. Také přimlúvali-li by nám naši věřící nebo láli pro naše nekonánie a neplněnie, nemáme jim odmlúvati. Pakli bychom co proti tomu učinili, učinili bychom proti své cti i vieře. Toho všeho ku pevnosti a pro lepší jistotu pečeti naše vlastnie naší dobrú vólí a vidomým k tomuto listu sme přivěsili. Jenž jest dán po božiem narození léta tisícieho čtyřstého a šestmezcietmého tu středu před hromnicemi.